Novela postgraudální vyhlášky je konečně na světě

Jaké hlavní změny novela přinese?

1) Povinné vzdělávání na akreditovaných pracovištích bude maximálně 6 měsíců

Lékaři budou oproti stávající praxi absolvovat většinu vzdělávacích programů ve své domovské nemocnici. Zatímco dříve musel lékař v rámci předatestační přípravy strávit nejméně 12 měsíců na tzv. pracovištích vyššího typu, nyní se tzv. povinné kolečko zúží pouze na 6 měsíců. Poté se lékař vrátí do své domovské nemocnice. „Ostatní osmnáctiměsíční příprava v základním kmeni proběhne dle příslušného oboru,“ uvedl ministr Leoš Heger.

2) Šestnáct základních kmenů

Další změnou je rozšíření počtu stávajících deseti základních kmenů na šestnáct. Novelou vyhlášky k těmto kmenům přibude ještě dermatovenerologický, neurologický, oftalmologický, ortopedický, otolaringologický a urologický. Novela počítá se zavedením 41 základních oborů. Nástavbový obor soudního lékařství je převeden mezi základní obory. U nástavbových oborů je počet rozšířen na 47. Obor paliativní medicína a léčba bolesti se rozdělil na dva samostatné obory. Pro farmaceuty zařazen nový nástavbový obor farmakoekonomika.

Po absolvování základního kmene získává lékař v předatestační přípravě certifikát, který by ho měl posouvat k větší samostatnosti. „V zákoně bude jasně specifikováno, že po absolvování kmene získává lékař certifikát. Ministerstvo bude vyzývat jednotlivé nemocnice, aby si dávaly do svých vnitřních předpisů, jaké činnosti bude moci lékař po tomto certifikátu vykonávat samostatně a v jakém směru se odborný dohled změkčí,“ uvedl ministr Heger.

3) Kvalifikační dohody

Další změnu, kterou mladí lékaři žádali, je odstranění současné praxe uzavírání tzv. kvalifikačních dohod. V nich se lékaři v předatestační přípravě nemocnici zavazují, že na pracovišti zůstanou pět let po skončení atestace. Ministerstvo slibuje, že toto  uzavírání stabilizačních smluv omezí. „Hejtmani krajů přislíbili, že vyzvou ředitele nemocnic, aby tyto smlouvy s lékaři neuzavírali,“ uvedl ministr.  „Co se týče uzákonění tohoto problému, je tato věc ještě otevřená. Buď budou tyto dohody zrušené úplně, nebo zůstane stabilizační smlouva kmenů. Podmínka zůstat v republice bude zkrácená jen na dva roky. Důvod, proč jsme tyto smlouvy nezrušili rovnou, je složitost, kterou máme s ohledem na Evropskou unii. Do českých nemocnic se mohou přijít vzdělávat lékaři z Evropy a my je nemůžeme z tohoto procesu vyloučit. Do atestačního vzdělávání by tak mohli vstupovat zahraniční lékaři a čerpali by dotace, které byly míněny pro české lékaře. A právě tyto stabilizační dohody byly jakousi brzdou tohoto problému,“ říká ministr Heger.

4) Zastropování cen stáží

Mladí lékaři dále poukazovali na nepřiměřené ceny za vzdělávání na pracovištích vyššího typu. Některé fakultní nemocnice žádají až 1000 Kč za jeden den stáže. Změnu přislíbila již letos v květnu bývalá náměstkyně Markéta Hellerová. Ministerstvo zdravotnictví před parlamentními volbami prohlásilo, že požádá ministerstvo financí, aby v cenovém věstníku zregulovalo cenu na maximálně 350 korun denně. Jednoduchý právní krok měl být hotový do tří týdnů. Dodnes zastopování cen stáží vyřešeno nebylo.

Ministr Heger nyní slibil: „Jednali jsme s fakultními nemocnicemi, aby stáž byla ve výši maximálně 350 Kč za den a 5000 za měsíc. Připravujeme se na to, že dáme přímo řízeným organizacím písemný pokyn, aby tento limit dodržovaly.“

Příliš rychlá specializace?

Přestože podle Hegera vyšlo ministerstvo požadavkům lékařů vstříct, podle jeho názoru dnešní mladí lékaři na specializaci ve svém oboru příliš pospíchají.

"Jedním ze základních paradoxů dnešní medicíny je, že praxe vyžaduje, aby lékař byl velmi široce vzdělán a zároveň velmi úzce specializovan. Řeknu vám příklad, který jsem zažil. Může se stát, že pacient, který má těžkou cukrovku, která nebyla včas diagnostikovaná. Mohou se u něj objevit komplikace. A tento pacient se namísto u praktika nebo diabetologa objeví u neurologa, protože špatně chodí, má poruchy vidění. Nebo skončí u cévního chirurga, protože má už neprůchodné cévy. Z toho vyplývá že lékař by měl mít vzdělání co nejširší, aby si dokázal všimnout i onemocnění mimo jeho vlastní obor. Požadavky Mladých lékařů jsou v tomto paradoxně úplně opačné. Žádají co nejrychlejší specializaci. Co všechno jim e základního vzdělávání chybí, si možná uvědomí, až když budou deset dvacet let v praxi. Dnes se naprostá většina mladých lékařů snaží specializovat co nejdříve. Nemám rád, když je stát příliš paternalistický. Ale mladí lékaři musí být medicínou trochu znásilněni a donuceni k všeobecnému vzdělávání. Proto je ta debata tak strašně vzrušená," uvedl ministr.

Platnost vyhlášky

V tuto chvíli poslalo ministerstvo novelu vzdělávací vyhlášky do Legislativní rady vlády. Platit začne od 1. ledna 2011. „Její účinnost bude retroaktivní – bude se vztahovat i na lékaře, kteří už do postgraduálního systému nastoupili,“ říká náměstek pro vzdělávání a vědu Vítězslav Vavroušek.

"Lékaři si budou moci zvolit, zda chtějí dokončit vzdělávání v tom systému, ve kterém začali, nebo přejdou a budou pokračovat dle nového," doplnil mluvčí MZ Vlastimil Sršeň s tím, že znění vyhlášky najdou zájemci na webu ministerstva zdravotnictví nejpozději do dvou týdnů.

(ivb), www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz