V Olomouci má špičková věda našlápnuto

Přestože u obou projektů již běží stavební práce, ke slavnostnímu položení základních kamenů došlo v pátek 18. března. „U projektu Dostavby teoretických ústavů je namístě slovo ‚konečně‘ – jde o počin, který se odkládal po desetiletí, “ řekl při této příležitosti ředitel FN Olomouc MUDr. Radomír Maráček. „U druhého projektu Ústavu molekulární a translační medicíny se mi pak naopak vybavuje slovo ‚neuvěřitelné‘. Když se o něm začalo mluvit, vypadalo to, že je jen idealistickou vizí těch, kteří s tím přišli. Nyní má zcela reálný obsah,“ dodal.

„Naše fakulta byla do značné míry handicapovaná ve srovnání s jinými velkými městy, kde je vysoká koncentrace biomedicínsky orientovaných ústavů Akademie věd,“ uvedl prof. MUDr. Zdeněk Kolář, CSc., děkan olomoucké lékařské fakulty.

„V Olomouci nic takového neexistovalo, a přesto jsme dokázali udržet přední příčky. Nyní naši učitelé a studenti získávají díky oběma projektům daleko větší možnost pracovat na výzkumných projektech, což je klíčové pro další rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu. Nejlepší učitel, ale i student, je totiž ten, který sám aktivně vědecky pracuje,“ řekl prof. Kolář.

Při páteční slavnosti působily úsměvně i dojemně snímky pamětníků, dokládající, že na přelomu padesátých a šedesátých let se vědečtí pracovníci zapojili do stavby stávajících budov teoretických ústavů s krumpáčem v ruce. Dnes je však jejich situace možná ještě horší – místo hlíny přenášejí tuny papírů. „Jen projektová žádost má 2 500 stran, čtvrtletní monitorovací zpráva se tomuto rozsahu blíží,“ říká doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D., který stanul v čele Ústavu molekulární a translační medicíny.

Toto pracoviště by mělo představovat platformu, jejímž hlavním cílem bude přispět k lepšímu porozumění molekulární podstatě nádorových a infekčních onemocnění. „Náš výzkum by měl vést, a mnohdy už vede, k identifikaci nových biomarkerů a terapeutických cílů, hodnocení biologické aktivity malých molekul pomocí vysoce kapacitních screeningových testů, preklinickému vývoji léčiv a v ojedinělých případech k dotažení procesů až do fáze časných ověřovacích klinických zkoušek typu proof‑of‑concept,“ říká doc. Hajdúch.

„Od vývoje nových léků k jejich užití v běžné medicíně je dlouhá cesta. My se chceme snažit o to, aby se alespoň v některých případech podařilo překlopit nově vyvinuté přípravky ke klinickým zkouškám, a aby se tak dostaly k pacientům co nejdříve. Zavedení našich poznatků do běžné medicínské praxe pak už samozřejmě bude záviset na tom, zda o naši práci projeví zájem farmaceutický nebo biotechnologický průmysl,“ vysvětluje doc. Hajdúch.

Samotná stavba Ústavu molekulární a translační medicíny představuje investici ve výši okolo 200 milionů, dvakrát tolik prostředků, téměř půl miliardy, půjde na přístrojové vybavení laboratoří. Jak však říká doc. Hajdúch, velkým rizikem je pro projekt momentální návrh změny DPH, který prodraží nákupy přístrojového vybavení i běžného materiálu, kdy toto navýšení bude zřejmě vyšší než úspory vzniklé ve veřejných soutěžích.

Týmy, které ústav soustředí, už ve svém základu existují. Podle docenta Hajdúcha v Olomouci rozhodně nevzniká prázdná skořápka bez obsahu. „Je to zajištěno i tím, že jsou zapojeny skupiny, které dlouhodobě spolupracují, mají výsledky a již něčeho dosáhly. Například seskupení nejvýznamnějších pracovišť v oblasti chemie pro vývoj nových léků a nových biomarkerů je samo o sobě zárukou, že dříve nebo později dojde k naplnění záměru projektu. Třebaže obvykle jdou věci daleko pomaleji, než si myslíme, tak řadu monitorovacích indikátorů plníme už dnes.“

Jedním z cílů vedení ústavu samozřejmě je přitáhnout špičkové odborníky ze zahraničí. To se podařilo například v osobě nejcitovanějšího českého vědce, profesora Jiřího Bárteka, který dlouhodobě působí v Dánsku. „V jeho případě jde však spíše o návrat ztraceného syna, protože je absolventem naší lékařské fakulty, má v olomouckém kraji rodinné kořeny.“

Jedním z prvních zásadních úspěchů nové instituce je příspěvek ke zvládání infekcí Pseudomonas aeruginosa u nemocných s cystickou fibrózou. „Jde o syntetický retinoid fenretinid, který se dosud používal u onkologicky nemocných. My jsme ve spolupráci s kolegy z Montrealu dokázali, že mění lipidový obsah membrány u pacientů s cystickou fibrózou. Na animálních modelech je již prokázáno zvýšení odolnosti vůči patogenu a nyní probíhá klinická studie u lidí. Pro tuto indikaci již fenretinid získal statut „orphan drug“, popisuje doc. Hajdúch.

Taková práce může mít zcela reálný dopad na osud nemocných. Pacienti s cystickou fibrózou často umírají na chronické infekce, jejichž nejčastějším původcem je právě Pseudomonas aeruginosa.

__________________________________________________________________________________________________

Výzkumné programy Ústavu molekulární
a translační medicíny v Olomouci

Molekulární podstata nemocí a molekulární cíle
Vedoucí: prof. MUDr. Jiří Bártek, CSc.
prof. MUDr. Martin Petřek, CSc.

Medicinální chemie
Vedoucí: prof. RNDr. V ladimír Král, DrSc.
doc. RNDr. Jan Hlaváč, Ph.D.

Chemická biologie a experimentální terapeutika
Vedoucí: doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D.
MUDr. Petr Džubák, Ph.D.

Biomarkery – identifikace a validace
Vedoucí: prof. MUDr. Zdeněk Kolář, CSc.
doc. Mgr. Jiří Drábek, Ph.D.

Farmakologie a toxikologie
Vedoucí: prof. RNDr. Pavel Anzenbacher, DrSc.
prof. RNDr. Jitka Ulrichová, CSc.

Translační medicína
Vedoucí: prof. MUDr. Jiří Ehrmann, Ph.D.
prof. MUDr. V ladimír Mihál, Ph.D.
_________________________________________________________________________________________________

Zdroj: Medical Tribune