A já jsem si myslela, že jsem tě krmila kozí kaší…
Světlo světa a českého trhu v těchto týdnech spatřil nový kojenecký příkrm. Pyšní se zásadním primátem – v České republice je prvním příkrmem s obsahem kozího mléka. Tento počin rozhodně není bezdůvodný – kozí mléko a kaše z něj vytáhly do boje za zdraví dětí, a to hned v několika ohledech. A tak jako se o chytrácích říkává, že v dětství jídali vtipnou kaši, jde‑li o zdraví, možná jednou zlidoví rčení o kaši kozí.
Ačkoli snaha o využití kozího mléka v dětské výživě nese poněkud tajuplný název kojenecká mléčná kozí formule, data přednesená novinářům na tiskové konferenci 26. ledna 2012 rozhodně nejsou žádným čtením z křišťálové koule. Opírají se o přesvědčivé závěry naprosto stroze seriózních vědeckých studií z Nového Zélandu, Austrálie, Koreje a států Jižní Ameriky (viz tab.). Kozí kaše je nový příkrm české společnosti GOLDIM, v současné době nachystaný k distribuci do lékáren, tedy na výhradní místa, kde bude k dostání, a to za cenu cca 20 až 22 Kč za jednu porci. Pochlubit se může jak kladným posudkem České pediatrické společnosti, tak také splněním veškerých požadavků evropské Směrnice Komise 2006/125/ES o obilných a ostatních příkrmech pro kojence.
O nenahraditelnosti mateřského mléka již byly popsány jistě celé metráky knih. Další desítky kilogramů publikací pak obsahují návody, co dělat, když dítě z jakéhokoli důvodu kojeno být nemůže. Řečeno sportovní terminologií, ze střídačky v takové chvíli jako nejlepší možný náhradník nastupuje umělá mléčná výživa, připravená na bázi mléka kravského. Má celou škálu podob – od tzv. počátečních mlék určených dětem od narození do 6. měsíce věku přes dva stupně mlék pokračovacích až po hypoalergenní mléka HA 1 a 2 (obsahující tzv. parciální hydrolyzáty kravského mléka) či rýžové, ovesné nebo sójové mléčné kaše kravské mléko obsahující. Avšak ačkoli se kravské mléko zuby nehty snaží splňovat všechny požadavky, jež jsou na kvalitního náhradníka kladené, organismus nejednoho kojence, potažmo batolete s ním přesto mívá problém.
Kozí mléko vytřelo zrak škarohlídům
Doba, kdy k dvorku téměř každé pořádné venkovské chalupy v zemích českých neodmyslitelně patřili nejen slepice, králíci, psi a kočky, ale třeba i kozy, rozhodně není tak dávná, jak se nám může zdát. Na kozím mléku člověk vyrůstal a žil odnepaměti, vždyť první zmínky o jeho využití ve výživě malých dětí obsahují již spisy biblického Starého zákona. Velkou tradici kozího mléka si dodnes zachovaly třeba Nový Zéland, Austrálie, Tchaj‑wan, Korea, země Blízkého a Středního východu, severní Afriky a Jižní Ameriky. V Evropě mu však zůstaly nakloněné pouze státy Středomoří, a to především Itálie, Španělsko a středomořské pobřeží Francie. Vkrádá se neodbytná otázka: Proč se většina nejvyspělejších zemí světa ke kozám a jejich mléku točí zády? Náhoda to zřejmě nebude. A nejen proto, že například v Čechách a na Moravě ještě před pár desítkami let platilo, že mít u chalupy krávu už „něco“ znamená. Své bezděčné polínko do ohně přiložilo zřejmě i vyspělé zdravotnictví. Jak připomněla dětská gastroenteroložka MUDr. Jana Virčíková, působící v dětské léčebně v Karlových Varech, kozí mléko ke své smůle obsahuje málo železa, nemálo dětí na výživě kozím mlékem se tudíž v minulosti stávalo anemickými, a pohled zdravotníků je proto ve výživě malých dětí zkrátka nedoporučoval.
Rozbory složení a vlastností kozího mléka přitom dokládají, že přezíravý pohled na něj rozhodně nebyl namístě. „Procesem tvoření se kozí mléko podobá mateřskému více než kravské. Mnohem více se s mateřským mlékem shodne i ve skladbě bílkovin,“ potvrzuje MUDr. Virčíková a porovnání bílkovinné skladby kozího, kravského i mateřského mléka dokládá údaji ze studie novozélandskélení ho AgResearch Ruakura Research Centre (viz obr.). Jde o porovnání velmi zásadní, jak ostatně MUDr. Virčíková připomíná: „Jednou z příčin nesnášenlivosti mléka, konkrétně alergie na mléčnou bílkovinu, je množství kaseinu a sérových bílkovin. Dvě nejčastější složky, tedy αs1‑kasein a β‑laktoglobulin, se u kravského a kozího mléka liší jak svou koncentrací, tak i metabolismem v lidském organismu.“ Z hlediska výživy dětí v mléčném souboji tak dle slov MUDr. Virčíkové jednoznačně vítězí mléko kozí. A co víc: „U kravského mléka jsou alergenní jak αs1‑kasein, tak β‑laktoglobulin, u kozího ale pouze αs1‑kasein.“
Pokud jde o tuky, jedině od koz, chce se říci nad slovy, jimiž MUDr. Virčíková dokládá fakt, že kozí mléko je ideální i v tomto směru: „Tukové částice v kozím mléce jsou menší a lépe stravitelné. Kvalitou a složením se dokonce blíží mléku mateřskému. Obsah tuků v kozím mléce je navíc vyšší než v mléce kravském, což má příznivý vliv na stavbu a funkci mozku. Kozí mléko je využitelné i při nemocech trávení a metabolismu tuků. Mechanismus trávení kozího mléka je podobný jako u mléka mateřského.“ Další fakta z úst MUDr. Virčíkové už v předešlém výčtu vypadají jako nezanedbatelný bonus: „Kozí mléko obsahuje ve srovnání s mlékem kravským, ale dokonce i mateřským znatelně méně laktózy.“ Zdá se tedy, že jediným známým nedostatkem kozího mléka tak zůstává nízké množství železa, kyseliny listové a vitaminu B12. MUDr. Virčíková ujišťuje, že dnes je tato nevýhoda snadno řešena prostým obohacením kozího mléka po jeho pasterizaci, přičemž metabolizace přidaných minerálů a vitaminů je srovnatelná s jejich metabolizací v mléku kravském. A jedním dechem dodává, že i na poli minerálů má kozí mléko své přednosti: „Kozí mléko obsahuje vyšší koncentrace vápníku a fosforu, ideální pro mineralizaci a růst kostí a chrupavky a lépe a účinněji než v mléce kravském se v něm metabolizuje selen, zinek, vápník i fosfor.
Z opakovaných upozornění MUDr. Virčíkové však vyplývá, že rozhodně není koza jako koza. A nejde přitom o individuální charakterové vlastnosti té které kozy. Nehledáme‑li kozu jako domácího mazlíčka, ale jako živitelku (nejen) malých dětí, velmi záleží na výběru plemene. „Kozí mléko se plemeno od plemene liší zejména skladbou bílkovin, tedy jednoho ze stěžejních alergenů. Pro potřeby dětské výživy se pečlivě vybírá takové plemeno, jehož mléko se nejvíce podobá mléku mateřskému.“ Názor MUDr. Virčíkové na projekt s názvem Kozí kaše je jednoznačný: „Kozí mléko je za ideálních podmínek chovu a plemene rozhodně vhodným substrátem pro výrobu jak kojeneckého mléka, tak samozřejmě i kaše z něj.“
Kozí kaše: kdy ANO vs. kdy NE
Kdy je tedy podle MUDr. Virčíkové vhodné „kozí kaši“ dětem podávat? „Plně kojeným dětem po ukončeném 4. až 6. měsíci věku – jako ideální první mléčný příkrm spolu s kojením. Dále také dětem na umělé mléčné výživě jako obilně‑mléčný příkrm od ukončeného 4. až 6. měsíce dle druhu kaše. A jako doplněk výživy také dětem na hypoalergenních preventivních kojeneckých mlékách, neboť v tomto případě lze využít efekt postupného „navození tolerance“ některých bílkovinných alergenů, tedy tzv. hyposenzibilizace. Pro zdravé kojené děti se jedná o vhodný doplněk kojenecké výživy od ukončeného 6. měsíce, u dětí na umělé mléčné výživě je vhodné zařazení mezi ukončeným 4. a 6. měsícem dle druhu kaše. Dále je vhodná jako alternativní výživa pro kojence na bezlepkové výživě, jako zásah do výživy u kojenců se zácpou, prospěšná je i kojencům s poruchou metabolismu tuků a s malabsorpcí tuků, s mírnou formou potravinové alergie nebo ekzému či jako součást preventivní hypoalergenní výživy kojenců s rizikovou anamnézou na alergickou nemoc.“ A kdy by MUDr. Virčíková kozí kaši a kozí mléko naopak nedoporučila? Její odpověď je mnohem stručnější: „Nepodávala bych je u prokázané alergie na bílkoviny kravského mléka, dětem na extenzivních hydrolyzátech kravského mléka a také dětem na aminokyselinových formulích.“
Prasátka v bačkorách dětem škodí
Závěrem nezbývá, než plně se ztotožnit se slovy doc. MUDr. Pavla Kohouta, který na zmíněné tiskové konferenci připomněl a shrnul podstatu potravinových intolerancí a alergií a význam střevní bariéry v lidské obranyschopnosti. Jako nejzásadnější sdělil nejen skutečnost, o níž již dnešní společnost ve vyspělých zemích většinou všeobecně ví a která by se dala nazvat třeba jako pravdivá pohádka o prasátku v bačkůrkách (neboť právě obrázkem domácího vepře v papučích docent Kohout svá slova demonstroval) – tedy že „přílišná čistota je živnou půdou pro nejrůznější alergie a opakovaně se potvrzuje, že nejméně náchylné k alergiím jsou děti žijící na farmách plných zvířat.“ Připomněl i fakt, že v průběhu 1. roku života si díky vyzrávání střevní sliznice dětský organismus volí, co je pro něj prospěšné a co škodlivé. Učí se reakcím a toleranci k antigenům. Jak uvedl docent Kohout: „Odborníci proto v současné době doporučují co největší vystavení dětí alergenům právě před dovršením 1. roku věku.“ Obrazně řečeno, chceme‑li, aby naše děti neměly alergii na domácí zvířata, neobouvejme je do bačkor.
Zdroj: Medical Tribune