Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Úterý 18. květen 2021 | Svátek má Nataša
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Léčba a prevence nefrolitiázy: aktualizace

Léčba a prevence nefrolitiázy: aktualizace

Medicína po promoci 1/2012
28.02.2012 14:23
Zdroj: Medicína po promoci
Autor: Lynda Frassetto / Ingrid Kohlstadt Komentář: Sylvie Opatrná

SOUHRN

Incidence nefrolitiázy (renálních konkrementů) celosvětově narůstá, zejména u žen a také se stoupajícím věkem. Existuje přitom spojitost mezi renálními konkrementy a chronickým onemocněním ledvin. Prevence jejich recidivy z větší části závisí na typu konkrementů (např. kalcium-oxalátové, kalcium-fosfátové, cystinové, struvitové [magnezium-amonium-fosfátové] a urátové). Informace o faktorech podporujících tvorbu konkrementů, na jejichž základě můžeme doporučit vhodnou prevenci, lze ovšem získat i v situaci, kdy konkrement pro účely analýzy není k dispozici – v tom případě poslouží vyšetření sběru moči za 24 hodin a její pH. U určitých druhů konkrementů se riziko vzniku zvyšuje při užívání léčiv typu inhibitorů proteáz, antibiotik a některých diuretik, pacienti by tedy o možných nebezpečích spojených s užíváním této medikace měli být poučeni. K prevenci nefrolitiázy může přispívat dodržování diety, obezřetné užívání léčiv a příjem potřebných živin. Riziko tvorby renálních konkrementů zvyšuje i obezita. Avšak snižování hmotnosti může v prevenci nefrolitiázy vést k poklesu účinnosti, je-li spojeno s vysokým příjmem živočišných proteinů, abúzem laxativ, rychlým úbytkem netukové tělesné hmoty nebo s nedostatečnou hydratací. Chceme-li zabránit tvorbě kalcium- oxalátových, cystinových a urátových konkrementů, měli bychom usilovat o alkalizaci moči konzumací stravy bohaté na ovoce a zeleninu, užívat citrát ve formě doplňků stravy nebo přípravku na lékařský předpis, případně pít alkalické minerální vody. Chceme-li zabránit tvorbě kalcium-fosfátových a struvitových konkrementů, měli bychom moč acidifi kovat; pH moči snižují např. brusinkový džus nebo betain. V akutní péči o nemocné s renálními konkrementy se vedle hydratace a podávání analgetik stále častěji uplatňují také spasmolytika, ureteroskopie a metabolická vyšetření.

SUMMARY

The incidence of nephrolithiasis (kidney stones) is rising worldwide, especially in women and with increasing age. Kidney stones are associated with chronic kidney disease. Preventing recurrence is largely specifi c to the type of stone (e.g., calcium oxalate, calcium phosphate, cystine, struvite [magnesium ammonium phosphate]), and uric acid stones); however, even when the stone cannot be retrieved, urine pH and 24-hour urine assessment provide informa tion about stone-forming factors that can guide prevention. Medications, such as protease inhibitors, antibiotics, and some diuretics, increase the risk of some types of kidney stones, and patients should be counseled about the risks of using these medications. Managing diet, medication use, and nutrient intake can help prevent the formation of kidney stones. Obe sity increases the risk of kidney stones. However, weight loss could undermine prevention of kidney stones if associated with a high ani mal protein intake, laxative abuse, rapid loss of lean tissue, or poor hydration. For prevention of calcium oxalate, cystine, and uric acid stones, urine should be alkalinized by eating a diet high in fruits and vegetables, taking supplemental or prescription citrate, or drinking alkaline mineral waters. For prevention of calcium phosphate and struvite stones, urine should be acidifi ed; cranberry juice or betaine can lower urine pH. Antispasmodic medications, ureteroscopy, and metabolic testing are increasingly being used to augment fl uid and pain medications in the acute management of kidney stones.

KOMENTÁŘ

Prof. MUDr. Sylvie Opatrná, Ph.D. I. interní klinika FN Plzeň

Riziko, že u jedinců žijících v průmyslově vyspělých zemích dojde v průběhu života ke vzniku nefrolitiázy, dosahuje až 13 %. Možnosti léčení nefrolitiázy, zejména endoskopickými metodami a extrakorporální litotrypsí rázovou vlnou, které jsou doménou urologů, se v posledních letech rozšířily, možná i na úkor prevence recidiv. Přitom platí, že známe-li metabolický podklad litiázy a lze-li uplatnit preventivní opatření, je možné riziko recidivy snížit až o 80 %.

Spektrum typů litiázy se v České republice v zásadě neliší oproti výskytu jednotlivých typů litiázy, jak je v článku uvádějí američtí autoři.

Aby bylo možno uplatnit preventivní režimová, dietní a případně medikamentózní opatření, je zapotřebí v optimálním případě znát složení konkrementu a dále vyšetřit metabolický profil pacienta. Ohledně načasování metabolického vyšetření nepanuje zcela jednotný názor, má-li být u pacientů provedeno již při prvním záchytu nefrolitiázy, či až při recidivě. Minimálně u nemocných se známými rizikovými faktory litiázy (mladý věk, Crohnova nemoc, dna, diabetes mellitus, obezita či změny hmotnosti v poslední době) a při diagnóze kalciumfosfátových, cystinových či urátových konkrementů se většina odborníků přiklání ke kompletnímu metabolickému vyšetření již při první epizodě.

Pro přehlednost shrnujeme, že toto vyšetření zahrnuje vyšetření krve (Na, K, Cl, urea, kreatinin, P, Ca, Mg, kyselina močová, celková bílkovina), dále velikost diurézy, pH moči (jeho význam se liší v závislosti na typu litiázy; alkalická moč má význam pro vznik infekčních kamenů a diagnostiku renální tubulární acidózy). Odpady do moči za 24 hodin je třeba stanovit pro Na (v prevenci litiázy by neměl přesáhnout 130 mmol/24 h), Ca (24hodinové ztráty by neměly přesáhnout 7,5 mmol u muže a 6,3 mmol u ženy), fosfáty (do 35 mmol), kyselinu močovou (1,8–3,5 mmol/24 h; k diagnostice hyperurikosurie, kontrola dietologické a farmakologické léčby), oxalát (do 0,475 μmol/24 h), citrát (protektivní význam má koncentrace při odpadu nad 4,2 mmol/24 h), Mg (7,4–8,6 mmol/24 h). Vyšetření cystinurie není běžně dostupné, nemocný se zachycenými cystinovými konkrementy k němu proto musí být odeslán do specializované laboratoře. Dostupné ve všech laboratořích není ani vyšetření odpadu oxalátů.

Při zjištění kalcio-oxalátové litiázy autoři správně uvádějí, že není nutné omezovat příjem kalcia pod dávky doporučené pro příslušnou věkovou kategorii a pohlaví. Toto je třeba zdůraznit. Řada lékařů nejen u nás, ale i v zahraničí doporučuje v této situaci, ale mnohdy i při jiných konkrementech, omezit příjem kalcia. Takové doporučení není racionální, nepřináší nemocným prospěch, dokonce může vést ke zvýšené tvorbě konkrementů a samozřejmě k osteoporóze. Příznivý účinek diety s dostatečným obsahem kalcia je zřejmě dán tím, že kalcium vyváže oxaláty ve střevě, čímž je snížena jejich absorpce. Pokud však zdrojem kalcia není potrava, ale medikamenty, může dojít ke zvýšené tvorbě konkrementů, zejména pokud je současně suplementován vitamin D. Někteří autoři se domnívají, že to může být způsobeno načasováním užívání kalciových suplementů mimo dobu hlavních jídel, takže dojde ke zvýšení resorpce kalcia, aniž by byla snížena resorpce oxalátů. Dále stojí za připomenutí, že k omezení vylučování kalcia do moči vede rovněž dieta s omezením příjmu sodíku a živočišných bílkovin, což znamená, že při tomto druhu litiázy by měla být součástí dietních opatření.

Co se týče hyperoxalurie, je třeba rozlišit, zda vzniká v důsledku excesivního příjmu oxalátů v dietě, či zda jde o hyperoxalurii navozenou střevním onemocněním (celiakie, Crohnova nemoc, chronická pankreatitida, syndrom krátkého střeva). V prvním případě celkem dostačují dietní opatření s omezením příjmu oxalátů v dietě, případně je možné přidat perorálně kalcium karbonát 500 mg v dávce 2–3 tablety užívané společně s jídly s vyšším obsahem oxalátů. Při malabsorpci lze toto medikamentózní opatření uplatnit také, podle laboratorních nálezů dále eventuálně suplementovat citrát (kaliumcitrát) a případně magnesium.

Doporučení autorů, aby se při urátových konkrementech pilo více kávy (bez kofeinu) a čaje, není zatím všeobecně přijímáno, spíše je třeba i při tomto typu litiázy zdůraznit dostatečný příjem tekutin (> 3 000 ml denně), aby diuréza přesahovala 2 500 ml.

Cystinové konkrementy jsou u dospělých přítomny výjimečně. Domnívám se, že autoři dostatečně nezdůraznili nutnost velkého příjmu tekutin (takový, aby diuréza přesahovala 4 000 ml). Nezmiňují ani možnost užítmedikamentózně captopril, pravděpodobně proto, že musí být vysoce dávkovaný, a je proto špatně tolerovaný kvůli navozené hypotenzi.

Informace, že zvýšený příjem fruktózy dietou může zvyšovat riziko nefrolitiázy, je relativně nová a naše odborná i laická veřejnost s ní není ještě dostatečně obeznámena, proto je na ni nutno zvlášť upozornit.

V závěru článku se autoři vyjadřují ke způsobu alkalizace a acidifi kace moči a zdůrazňují, že k prevenci kalcium-oxalátových, urátových a cystinových konkrementů je vhodné moč alkalizovat, naopak k prevenci kalcium fosfátových a struvitových konkrementů je vhodné moč acidifi kovat. Tyto postupy jsou všeobecně známé a v našem státě dobře zavedené.

Otevření problematiky nefrolitiázy a její prevence v českém písemnictví je zcela namístě, neboť cílená a odborně vedená prevence recidiv nefrolitiázy může být velice účinná.

LITERATURA

1. Moe OW. Kidney stones: Pathophysiology and medical management. Lancet 2006;367:333–344.

2. Tesař V, Merta M, Bartoníčková K. Urologická onemocnění ledvin a močových cest. In Tesař V, Schück O. Klinická nefrologie. Praha: Grada Publishing, 2006:441–448.

3. Bartoníčková K, Horáčková M. Etiologie, diagnostika a léčba urolitiázy. Aspekty urologické a nefrologické. Aktual Nefrol 2005;11:73–76.

4. Mank RD, Bushinsky DA. Nephrolithiasis and nephrocalcinosis. In: Freehally J, Floege J, Johnson RJ (eds). Comprehensive clinical nephrology. 3rd ed. Philadelphia: Mosby Elsevier, 2007:641–671.

5. Borghi L, Schianchi T, Meschi T, et al. Comparison of two diets for the prevention of stone recurrences in idiopathi hypercalciuria. N Engl J Med 2002;346:77–84.

6. Lemann J, jr., Pleuss JA, Worcester EA, et al. Urinary oxalate excretion increases with body size and decreases with increasing dietary calcium intake among healthy adults. Kidney Int 1996;49:200–208.

7. Curhan GC, Willett WC, Rimm EB, Stampfer MJ. A prospective study of dietary calcium and other nutrients and the risk of symptomatic kidney stones. N Engl J Med 1993;328: 833–838.

8. Taylor EN, Curhan GC. Fructose consumption and the risk of kidney stones. Kidney Int 2008;73:207–212.



Copyright © 2000-2021 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky