Přeskočit na obsah

Nádory nosní dutiny a vedlejších dutin nosních

Nádory nosní dutiny a vedlejších dutin nosních (VDN) patří mezi relativně vzácné – maligní nádory v dané lokalizaci představují méně než 1 % všech zhoubných nádorů a přibližně 3 % všech tumorů hlavy a krku. V kasuistikách uvádím několik případů mezioborové spolupráce (neurochirurgie, ORL, OČOCH, oftalmologie, radiodiagnostika) při řešení tumoru nosní dutiny a VDN s propagací do okolních struktur.

Prevalence výskytu nádorů nosní dutiny a vedlejších dutin nosních roste s věkem, s maximem výskytu v 6. a 7. dekádě. Přibližně 55 % z nich vzniká v čelistní dutině, 35 % v nosní dutině, dvakrát více jsou postiženi muži. Je prokázána jistá etiologická závislost na práci v dřevozpracujícím průmyslu. Z maligních nádorů je nejčastější dlaždicobuněčný karcinom, který tvoří více než 80 % nádorů. Z benigních nádorů se nejčastěji vyskytují invertovaný papilom, angiofibrom, osteom a fibrózní dysplazie. Vzhledem k nevýrazné symptomatologii a skryté lokalizaci zůstávají nádory nosní dutiny a vedlejších dutin nosních (VDN) klinicky němé. Typickým nálezem je jednostranné postižení projevující se nespecifickými příznaky, jako jsou zhoršení nosní průchodnosti, opakované krvácení, výtok z nosu, recidivující zánět VDN. Při vyšších stadiích se přidávájí příznaky z postižení okolních struktur: orbitální, orální, postižení CNS, baze lební, tvářový a ušní.

V diagnostickém procesu se vedle pečlivé anamnézy nejvíce využívá rhinoendoskopie a ze zobrazovacích metod jsou nejpřínosnější CT a MRI, jež pomáhají definovat rozsah tumoru a jeho vztah k okolním strukturám. U cévnatých tumorů hraje důležitou roli též angiografie, eventuálně i v rámci předoperační embolizace.

V léčebném procesu u benigních tumorů je metodou volby chirurgická resekce. U maligních tumorů je to komplexní onkologická léčba, jejíž rozsah závisí na TNM klasifikaci diagnostikovaného maligního tumoru. Pokud je tumor resekabilní, v současné době je trend přejít od kraniofaciálních resekcí ke kombinovaným neurochirurgicko‑rhinochirurgickým výkonům, které jsou pro pacienty méně mutilující a též dostatečně radikální.

1. Estesioneuroblastom –

žena, ročník 1934

Pacientka byla vyšetřena na spádovém ORL pro progredující zhoršenou nosní průchodnost vlevo, anosmii, celoroční rhinitis, občasnou epistaxi. Výsledky jednotlivých vyšetření: rhinoendoskopické – hladký cévnatý tumor prakticky vyplňující levou nosní dutinu; histologické – estesioneuroblastom; CT VDN – měkkotkáňový tumor nosního průduchu a čichových sklípků vlevo; MRI mozku – rozsáhlá sytící se expanze 7 × 4 × 3 cm, postihující levý nosní průduch, frontální dutinu a prorůstající intrakraniálně v oblasti frontální bilaterálně, více vlevo.

Operace: 04/2002 – kombinovaný přístup neuromikrochirurgicky transkraniálně transdurálně z bifrontálního přístupu a endoskopicky endonasálně (pansinus operace vlevo) s následnou plastikou baze lební epikraniálním lalokem a zabezpečující endoskopickou plombáží.

Navržená pooperační radioterapie nebyla spádovým onkologickým pracovištěm realizována. Pacientka byla nadále pravidelně dispenzarizována operatérem a v roce 2008 u ní byla zjištěna a histologicky prokázána recidiva v oblasti VDN. Na vlastní žádost byla předána do péče spádového klinického ORL zařízení a 8 let po primooperaci byla endoskopicky verifikována recidiva tumoru.

2. Melanoblastom –

žena, ročník 1928

Pacientka byla vyšetřena ve spádovém neurologickém oddělení pro 4 měsíce trvající cefaleu okcipitálně, temporálně a retrobulbárně, náhlé zhoršení visu oboustranně, diplopii, vertigo, rezistenci na krku vpravo. Výsledky jednotlivých vyšetření: objektivní vyšetření – exoftalmus bilaterálně, konvergentní strabismus, omezení hybnosti bulbů temporálně, instabilita bez periferní vestibulární symptomatologie, rezistence 3 × 2 cm obl. V l. dx.; CT VDN – tumorózní formace vycházející z ethmoidů, šířící se intrakraniálně, destruující skelet sely, šířící se do dutiny nosní, obou orbit, destruující jejich mediální stěnu, infiltrující m. rectus med. bilaterálně, destrukce mediální stěny obou anter.

Operace: 04/2000 – neurochirurgická transseptální subtotální dekompresní resekce tumoru komplikovaná výrazným peroperačním krvácením. Pooperačně visus zlepšen, přetrvává diplopie s omezenou hybností bulbů temporálně. Pacientka zemřela 1,5 roku po operaci na generalizaci základního onemocnění.

3. Cholesteatom či hamartom VDN s propagací do nitrolebí –

muž, ročník 1947

Pacient byl vyšetřen ve spádovém ORL: půl roku progredující cefalea frontálně vlevo, měsíce otok levého oka, CT: susp. sinogenní nitrolební absces vlevo, anamnéza: úraz frontální oblasti před 50 lety. Výsledky jednotlivých vyšetření: neurologické vyšetření – bez topického nálezu, lehký organický psychosyndrom; oční vyšetření – protruze levého očního bulbu s dislokací laterokaudálně, hybnost bez omezení, jinak bez patologie, diplopie 0; CT VDN – empyém frontálních sinů bilaterálně, s abscesem frontálního laloku vlevo, destrukce zadní stěny frontální dutiny a horní stěny orbity vlevo; MRI mozku – abscesová dutina vycházející z frontálních sinů a vyplňující celou přední jámu vlevo, 9 × 5 × 7 cm, ohraničena membránou, útlak komorového systému.

Operace: 06/2003 – EE pansinus operace vlevo, drenáž a částečné odstranění cholesteatomu přes přední ethmoidy a čelní dutinu vlevo, histologie – hyperkeratotické hmoty, vlastní matrix nezastižena; 06/2003: endoskopicky asistovaná neurochirurgická subtotální exstirpace cholesteatomu frontálně vlevo.

Pooperačně hemikranie vlevo s nosní sekrecí vlevo, NMR mozku: 07/2003 – stp. subtotální resekce expanze, mozek již prakticky rozepjat, reziduum cholesteatomu frontálně. Pacient je dispenzárně sledován, t.č. bez známek recidivy onemocnění.

4. Chondrosarkom –

muž, ročník 1949

Pacient byl vyšetřen ve spádovém ORL pro 3 roky progredující obstrukci nosní, více vlevo, následnou anosmii vlevo, bolesti v oblasti VDN vlevo. Výsledky vyšetření: EE vyšetření – atypická polypózní tkáň nosní dutiny vlevo, excize opakovaně histologicky negativní; CT a MRI VDN – tumorózní proces postihující zadní ethmoidy, obliterující horní a střední průduch vlevo, infiltrující nosní septum, horní a střední lasturu vlevo, a částečně postihující mediální stěnu levého antra. Sekundární zánětlivé změny obou sfenoidů; DSA – mírně vaskularizová expanze VDN vlevo.

Byla provedena hluboká probatorní excize – diagnostikován chondrosarkom. Operace: 01/1999 – kombinovaný přístup: mediální maxilektomie, endoskopická endonasální pansinus operace vlevo, konchektomie střední lastury vlevo, resekce zadní části septa, totální resekce tumoru; 2. pooperační den se objevila nasální likvorea vlevo, provedena EE plombáž. Další onkologická léčba vzhledem k radikalitě výkonu, histologické charakteristice a možným komplikacím nebyla po konzultaci onkologa indikována. Dispenzární kontroly: pacient bez klinických známek recidivy tumoru, anosmie.

5. Meningeom baze lební –

žena, ročník 1957

Pacientka s anamnézou levostranné hemiparézy a oboustranným exoftalmem byla přijata na neurochirurgickou kliniku pro tumor baze lební.

Výsledky vyšetření: CT – tumor planum sfenoidale s výraznou propagací intrakraniálně a útlakem mozku.

Operace: 03/2000 – bifrontální kraniotomie, resekce tumoru s částí baze lební; histologie: meningeom.

Pooperačně byla cisternografií zjištěna alternující likvorea v zadní části lamina cribriformis do dutiny nosní a měkkých tkání hlavy, s pneumocefalem, pacientka přeložena na ORL, kde byla provedena operace: 03/2000 – EE pansinus operace bilaterálně, EE plombáž defektu baze lební a likvorové píštěle. Dispenzární kontroly: subjektivně bez obtíží, bez známek recidivy tumoru (včetně MRI), bez EE známek likvorey.

Z výše uvedených kasuistik vyplývá nenazastupitelná role otorhinolaryngologa v komplexním přístupu při řešení tumoru rhinobaze v jednotlivých fázích diagnosticko‑terapeutického procesu:

diagnostika, 

vlastní chirurgické řešení,

řešení vzniklých iatrogenních komplikací, 

dispenzarizace.

Zdroj: Medical Tribune

Sdílejte článek

Doporučené

Hot Line letošního kongresu ESC odhaleny

6. 8. 2026

Evropská kardiologická společnost (ESC) zveřejnila klinické studie, jež budou určovat hlavní témata letošního kongresu, který  pořádá ve dnech 28.–31…