Přeskočit na obsah

Lázeňská péče a kompenzační pomůcky v kontextu RS

Roztroušená skleróza (RS) jako jedno z nejzávažnějších neurologických onemocnění s výrazným zásahem do pohybového aparátu vyžaduje komplexní terapii, včetně lázeňské. Dnešní pokročilé léčebné a rehabilitační prostředky a technologie umožňují efektivně předcházet relapsům a zpomalovat progresi nemoci, čímž podstatně zkvalitňují život pacientů. S ohledem na prudký rozvoj zdravotnických pomůcek a transformující se koncepci léčebně rehabilitační péče v České republice není mnohdy snadné se v problematice, včetně jejího legislativního ukotvení, zorientovat. Z těchto důvodů jsme o souhrn nejzásadnějších informací, s nimiž by měl být pacient s roztroušenou sklerózou obeznámen, požádali Mgr. Lucii Valouchovou a Mgr. Antonína Lišku, kteří působí jako sociální pracovníci ve FN Plzeň a FN Ostrava.

Kde lze získat informace, pokud jde o výběr a hrazení rehabilitačních a kompenzačních pomůcek?

Co se týče výběru pomůcky vhodné pro konkrétní typ postižení, je možné poradit se s odborným ošetřujícím lékařem nebo využít služeb firem, které se zabývají výrobou, prodejem těchto pomůcek a jsou schopny přizpůsobit ji klientovi na míru. Pomůcky mohou být hrazeny zdravotní pojišťovnou plně nebo částečně s doplatkem pacienta. U některých typů pomůcek je možné od 1. 1. 2012 nově žádat o jejich úhradu na místně příslušném Úřadu práce prostřednictvím příspěvku na zvláštní pomůcku. Dále lze také využít služeb půjčoven kompenzačních pomůcek nebo oslovit nejrůznější nadace a fondy, jež se na nákupu potřebné pomůcky mohou finančně podílet.

Jaký je postup, má‑li být pomůcka hrazena prostřednictvím zdravotní pojišťovny?

Pokud má pacient zájem o konkrétní pomůcku se spoluúčastí/plnou úhradou zdravotní pojišťovny (zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, příloha č. 3 – Seznam zdravotnických prostředků), je nutno obrátit se na lékaře příslušné odbornosti, tedy neurologa, ortopeda, rehabilitačního lékaře, internistu apod., který je k předpisu konkrétní pomůcky kompetentní. Každá zdravotní pojišťovna má svůj číselník, v němž jsou vyjmenovány pod jednotlivými specifickými číselnými kódy pomůcky, jež pojišťovna hradí plně nebo zčásti. Lékař pomůcku předepisuje na poukaz na léčebnou a ortopedickou pomůcku. V některých zákonem stanovených případech podléhá zdravotnická pomůcka schválení revizním lékařem.

Bývá pomůcka vždy nová, nebo se využívají i již použité?

Obecně platí, že předepsaná pomůcka má být co nejlevnější, současně však musí funkčně plně vyhovovat zdravotnímu stavu či postižení žadatele. Z tohoto důvodu se často využívají repasované pomůcky, tzn. v minulosti již vydané a použité pomůcky, které jsou ale odborně opravené, vyčištěné a funkční. Repasované pomůcky po celou dobu užívání pomůcky pacientem zůstávají v majetku pojišťovny a pacientům se zapůjčují na dobu pěti nebo 10 let.

Existují ještě jiné způsoby, jak si kompenzační pomůcky opatřit?

Pro zajištění potřebné pomůcky určené ke zmírnění důsledků zdravotního postižení lze využít také institutu dávek pro osoby se zdravotním postižením (zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením), zejména pak příspěvku na pořízení zvláštní pomůcky. Nárok na tuto jednorázovou a nárokovou dávku mají osoby s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, těžkým sluchovým nebo těžkým zrakovým postižením nebo těžkým/hlubokým mentálním postižením (retardace). Podmínkou pro poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku dále je, že: a) osoba je starší tří let, je‑li tento příspěvek poskytován na pořízení motorového vozidla nebo na úpravu bytu, b) osoba je starší 15 let, je‑li tento příspěvek poskytován na pořízení vodícího psa, nebo c) osoba je starší jednoho roku v ostatních případech. Součet takto vyplacených příspěvků na zvláštní pomůcku nesmí v 60 kalendářních měsících po sobě jdoucích přesáhnout částku 800 000 korun.

Můžete podmínky pro poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku více rozvést?

Příspěvek na zvláštní pomůcku se poskytuje buď jako příspěvek na pořízení motorového vozidla (maximální výše činí 200 000 Kč), nebo jako příspěvek na zvláštní pomůcku (max. výše činí 350 000 Kč). Je‑li v případě příspěvku na zvláštní pomůcku cena pomůcky nižší než 24 000 Kč a příjem osoby/osob společně s ní posuzovaných je nižší než osminásobek životního minima jednotlivce/ společně posuzovaných osob (zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu), výše příspěvku se stanoví tak, aby spoluúčast osoby činila 10 % z předpokládané/ již zaplacené ceny pomůcky, nejméně však 1 000 korun. Je‑li cena pomůcky vyšší než 24 000 Kč, spoluúčast osoby činí 10 % z předpokládané/již zaplacené ceny zvláštní pomůcky.

Kdo o poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku rozhoduje?

O příspěvku na zvláštní pomůcku rozhoduje příslušná krajská pobočka Úřadu práce České republiky na základě žádosti podané žadatelem. Nárok na něj se posuzuje podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, stejným způsobem jako pro účely příspěvku na péči (hodnocení schopnosti osoby zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace). Příloha k zákonu č. 329/2011 Sb. obsahuje seznam zdravotních postižení, která odůvodňují přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. obsahuje seznam druhů a typů zvláštních pomůcek určených osobám se zdravotním postižením, na jejichž pořízení se poskytuje příspěvek na zvláštní pomůcku.

Je také stanoveno, na jaké pomůcky se tento příspěvek neposkytuje?

Příspěvek na zvláštní pomůcku se neposkytuje na pořízení tří specifických pomůcek, a to stropních zvedacích systémů, schodišťových plošin a schodolezů. Tyto zvláštní pomůcky se poskytují na základě smlouvy o výpůjčce podle občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.) osobě starší tří let, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí uvedenou v příloze k zákonu č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, v bodě 1 písm. a), b) nebo d) až i), a to na její žádost. I v tomto případě rozhoduje o výpůjčce krajská pobočka Úřadu práce, která také následně uzavírá písemnou smlouvu s žadatelem. Kromě obecných náležitostí stanovených občanským zákoníkem musí smlouva obsahovat ujednání o povinnosti osoby zajistit řádnou instalaci a provoz zvláštní pomůcky v souladu s jinými právními předpisy a ujednání o povinnosti hradit náklady na údržbu, opravy a revize zvláštní pomůcky. Nemá‑li osoba dostatek finančních prostředků k úhradě instalace zvláštní pomůcky, může jí krajská pobočka Úřadu práce poskytnout příspěvek na instalaci. Spoluúčast osoby činí vždy minimálně 1 000 korun.

Existují půjčovny kompenzačních pomůcek?

Řada neziskových organizací a sociálních subjektů zřizuje v rámci své činnosti také půjčovny kompenzačních pomůcek. Tyto půjčovny slouží lidem, kteří jsou v důsledku svého poranění (úrazu) nebo nemoci nuceni dočasně či trvale používat kompenzační pomůcky, jako jsou chodítka pevná i pojízdná, berle, polohovací lůžka, klozetová křesla, nástavce na WC apod. Zpravidla mají regionální působnost, tzn. že žadatel musí mít trvalé bydliště v kraji nebo okrese, kde daná půjčovna působí, a umožňují zájemcům za symbolický denní poplatek zapůjčení zdravotnické, rehabilitační či kompenzační pomůcky. Doba výpůjčky bývá omezena, obvykle se jedná o dva až tři měsíce. Každý provozovatel stanoví nájemní řád a podmínky, za nichž je možné pomůcku poskytnout. Před uzavřením smlouvy je s nimi uživatel seznámen a dále je proškolen ve správném a bezpečném používání pomůcky. V případě vyšší pořizovací ceny bývá součástí výpůjčky i složení vratné zálohy, která se vyplácí zpět při vypršení nájemní smlouvy a vrácení pomůcky do půjčovny.

Jak je to s lázeňskou péčí u pacientů s roztroušenou sklerózou?

Novelizace zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění zákona č. 369/2011 Sb., zavedla od 1. 4. 2012 nové názvosloví, kterým se mění původní „lázeňská péče“ na „lázeňskou léčebně rehabilitační péči“. V České republice se léčebně rehabilitační péče poskytuje a hradí ve dvou základních formách – komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče nebo příspěvková lázeňská léčebně rehabilitační péče. Oba typy léčebně rehabilitační péče mohou čerpat pouze občané ČR, kteří jsou pojištění u některé ze zdravotních pojišťoven v ČR. Léčebně rehabilitační péči, včetně určení stupně naléhavosti, poskytovanou jako nezbytnou součást léčebného procesu, doporučuje ošetřující lékař, potvrzuje revizní lékař a hradí příslušná zdravotní pojišťovna. Návrh na léčebně rehabilitační péči podává na předtištěném formuláři zdravotní pojišťovny registrující praktický lékař nebo ošetřující lékař při hospitalizaci. Nemoci, u nichž lze lázeňskou léčebně rehabilitační péči poskytnout (indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost), stanovuje Ministerstvo zdravotnictví ČR přílohou k vyhlášce č. 58/1997 Sb. V indikačním seznamu jsou kromě indikačních skupin nemocí a jim odpovídajících diagnóz též uvedeny typy péče, kontraindikace pro pobyt, délka léčebného pobytu a indikační zaměření lázeňských míst. Zdravotní pojišťovna dále může hradit i pobyt průvodce, jestliže nutnost jeho přítomnosti potvrdí revizní lékař.

Jaké služby jsou hrazeny v rámci komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče?

Komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče navazuje na lůžkovou péči nebo specializovanou ambulantní zdravotní péči a je zaměřena na doléčení, zabránění vzniku invalidity a nesoběstačnosti nebo na minimalizaci rozsahu invalidity. U účastníků nemocenského pojištění se poskytuje v době jejich dočasné neschopnosti k práci. Zdravotní pojišťovna v tomto případě za pacienta plně hradí lázeňské léčení, celodenní stravování a ubytování na standardní úrovni.

Jaké náležitosti podmiňují poskytnutí komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče?

Tento typ péče je poskytován na základě návrhu na léčebně rehabilitační péči vystaveného praktickým lékařem dle doporučení odborného lékaře. Návrh následně schvaluje revizní lékař příslušné zdravotní pojišťovny, u níž je pacient pojištěn. Revizní lékař mj. posuzuje i splnění podmínek indikačního seznamu. Schválený návrh na komplexní lázeňskou léčebně rehabilitační léčbu pojišťovna odesílá do příslušných lázní. Ty pojištěnce následně samy vyzvou k nástupu lázeňské léčby. Termín nástupu na lázeňskou léčbu je podmíněn naléhavostí zdravotního stavu. Pacient v prvním pořadí naléhavosti je k nástupu na lázeňskou léčebně rehabilitační péči předvolán nejpozději do jednoho měsíce od data vystavení návrhu, případně po dohodě ošetřujícího, revizního a lázeňského lékaře je přeložen do zdravotnického zařízení poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče přímo ze zdravotnického zařízení poskytovatele lůžkové péče (překlad z lůžka na lůžko). V druhém pořadí naléhavosti je pacient předvolán nejpozději do tří měsíců, děti a dorost do šesti měsíců ode dne vystavení návrhu.

Je nějak stanovena či limitována délka pobytu v rámci komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče?

Délku pobytu určuje indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči (zvlášť pro dospělé a zvlášť pro děti). U roztroušené sklerózy a jiných demyelinizačních onemocnění mimo ataku je délka léčebného pobytu stanovena na 21 dnů. Je‑li lázeňská léčebně rehabilitační péče poskytnuta jako komplexní, může vedoucí lékař lázeňské léčebny dle zdravotního stavu nemocného prodloužit délku léčebného pobytu až o 14 dnů (celkem tedy na 35 dnů). Další prodloužení je možné se souhlasem revizního lékaře příslušné zdravotní pojišťovny. Komplexní lázeňskou léčebně rehabilitační péči lze poskytnout na doporučení neurologa po první atace onemocnění a zpravidla po dvou letech od ukončení poslední lázeňské léčby. Kontraindikací pro přijetí je u RS výrazná ataxie, pokročilé plegické stavy, ataky opakující se do jednoho roku. Doporučenými lázeňskými místy jsou Bílina, Dubí, Vráž a Klimkovice.

Jak je to s hrazením dopravy do lázní a regulačními poplatky?

Pokud nemá pacient indikovánu dopravu do lázní ze zdravotních důvodů, tzn. že jeho zdravotní stav umožňuje běžnou dopravu, hradí si ji sám. V souvislosti s poskytováním komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče – stejně jako v případě hospitalizace v jiném zdravotnickém zařízení – je vybírán regulační poplatek ve výši 100 Kč za každý den pobytu. Od regulačního poplatku jsou osvobozeny osoby, které se nacházejí v hmotné nouzi a mohou to prokázat rozhodnutím, oznámením nebo potvrzením ne starším 30 dnů, které jim bylo vydáno orgánem pomoci v hmotné nouzi, tj. příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce ČR.

Jak je to s příspěvkovou lázeňskou léčebně rehabilitační péčí?

Příspěvková lázeňská léčebně rehabilitační péče je poskytována především pojištěncům s chronickým onemocněním v případech, kdy nejsou splněny podmínky pro komplexní lázeňskou léčebně rehabilitační péči. Zdravotní pojišťovna hradí pouze vyšetření a léčení pojištěnce. Ostatní náklady, jako ubytování, stravování, dopravu, si klient hradí sám ze svých zdrojů. Tato péče může být poskytnuta jednou za dva roky, nerozhodne‑li revizní lékař jinak.

Pro příspěvkovou lázeňskou léčebně rehabilitační péči platí stejný postup jako pro lázeňskou léčebně rehabilitační léčbu komplexní. Péče je poskytována na základě návrhu na léčebně rehabilitační péči vystaveného praktickým lékařem, který následně podléhá schválení revizním lékařem zdravotní pojišťovny. V případě schválení návrhu na příspěvkovou lázeňskou léčebně rehabilitační léčbu je návrh předán pojištěnci a ten si sám s určeným lázeňským zařízením dohodne termín nástupu léčby.

Délku pobytu při příspěvkové lázeňské léčebně rehabilitační péči určuje indikační seznam pro lázeňskou péči. U roztroušené sklerózy a jiných demyelinizačních onemocnění mimo ataku je délka léčebného pobytu stanovena na 21 dnů. Kontraindikací pro přijetí je u RS výrazná ataxie, pokročilé plegické stavy, ataky opakující se do 1 roku. Doporučenými lázeňskými místy jsou Bílina, Dubí, Vráž a Klimkovice.

V souvislosti s poskytováním příspěvkové lázeňské léčebně rehabilitační péče je vybírán regulační poplatek ve výši 30 Kč za návštěvu pacienta u lékaře, při které bylo provedeno klinické vyšetření, a regulační poplatek ve výši 90 Kč za pohotovostní službu poskytnutou lázeňským zařízením pacientovi v sobotu, neděli nebo ve svátek a v pracovních dnech v době od 17 h do 7 hodin.

Musí pacient počítat i s jinými poplatky, než byly dosud zmíněny?

Kromě regulačních poplatků je nutno počítat také s lázeňským poplatkem, jehož výše se různí. Je dána obecně závaznou vyhláškou města o místním poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt, v jehož katastru se lázeňské zařízení nachází. Obvykle se jedná o 10 Kč až 20 Kč za každý den pobytu. Vyhlášky zároveň definují, které osoby jsou od poplatku osvobozeny (obvykle držitelé průkazu ZTP/P a jejich průvodci, osoby mladší 18 let a starší 70 let) za předpokladu prokázání nároku na takové osvobození.

Existují lázeňské pobyty pro samoplátce?

Poslední alternativou lázeňské péče jsou volně prodejné procedury, jako jsou relaxační, rehabilitační, detoxikační a wellness pobyty, poskytované v rámci jednotlivých lázeňských nebo rehabilitačních zařízení. Tato forma lázeňské péče je zcela nezávislá na úhradě zdravotních pojišťoven, pacient je v tomto případě plně odkázán na financování nákladů na léčbu (procedur), stravu, ubytování apod. z vlastních zdrojů.

Jsou v nějakém vzájemném vztahu příspěvek na péči a lázeňská léčebně rehabilitační péče?

Pokud pacient pobírá příspěvek na péči v jakémkoli stupni závislosti (od lehké až po úplnou), měl by se na pobyt v lázních náležitě připravit. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v § 14a) odst. 1 zmiňuje, že příspěvek se nevyplácí, jestliže je oprávněné osobě po celý kalendářní měsíc poskytována zdravotní péče formou ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu. To však neplatí v případě, kdy je s oprávněnou osobou do ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu přijata jako průvodce fyzická osoba, která byla uvedena v žádosti o příspěvek jako osoba poskytující pomoc. Tzn. aby pacient o nárok na příspěvek na péči nepřišel, nesmí mu být poskytována zdravotní péče formou ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebnému ústavu po dobu jednoho celého kalendářního měsíce a déle, aniž by tato péče byla přerušena nebo byl pacient propuštěn. Podmínka celého kalendářního měsíce není splněna, pokud k přijetí do zdravotnického zařízení došlo první den v kalendářním měsíci nebo k propuštění z tohoto zařízení došlo poslední den v kalendářním měsíci. Výplata příspěvku se tedy zastaví od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla oprávněná osoba do zdravotnického zařízení přijata, není‑li ohlášeno propuštění z tohoto zařízení.

Měli by se pacienti připravit na nějaké legislativní změny léčebně rehabilitační péče?

V souvislosti s novelou vyhlášky č. 58/1997 Sb., která přiznává nárok na komplexní/příspěvkovou lázeňskou léčebně rehabilitační péči, jsou ministerstvem zdravotnictví plánovány rozsáhlé změny léčebně rehabilitační péče, které by měly vstoupit v platnost nejspíše v posledním čtvrtletí roku 2012. V návrhu vyhlášky č. 267/2012 Sb., jíž se nově stanoví indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost, zůstávají s úpravami délky pobytu aj. oba typy léčebně rehabilitační péče zachovány.

Pokud tyto úpravy skutečně vejdou v platnost, co to bude znamenat pro pacienty s roztroušenou sklerózou?

Pro diagnózu roztroušené sklerózy a jiná demyelinizační onemocnění v remisi bude nově délka základního léčebného pobytu pro formu komplexní stanovena na 21 dní s možností prodloužení. Délka opakovaného pobytu u komplexní formy bude činit 21 dní a péči bude možno čerpat 1× za 24 měsíců. Délka opakovaného pobytu u příspěvkové formy bude stanovena na 14 nebo 21 dnů. Kontraindikací pro přijetí bude pokročilý ireversibilní motorický deficit s plegiemi, výrazná ataxie, stavy provázené poruchami dýchání, polykání a nedostatečnou plicní ventilací. Ošetřujícím lékařem, který péči doporučuje, bude neurolog nebo rehabilitační lékař. Doporučenými lázeňskými místy pro léčbu roztroušené sklerózy budou Buchlovice, Hodonín, Jáchymov, Janské Lázně, Karlovy Vary, Klimkovice, Kostelec u Zlína, Lázně Darkov, Lednice, Luhačovice, Ostrožská Nová Ves, Slamnice, Teplice a Velké Losiny.

Zdroj: Medical Tribune

Doporučené