Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Čtvrtek 05. srpen 2021 | Svátek má Kristián
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Hypertermie v léčbě nádorových onemocnění

Hypertermie v léčbě nádorových onemocnění

Medical Tribune 22/2012
22.11.2012 11:31
Zdroj: Medical Tribune
Autor: MUDr. Zdeněk Zoul, Ph.D., Klinika onkologie a radioterapie, FN Hradec Králové

Název hypertermie (HT) pochází z řeckých slov hyper (nad, přes, nadbytek) a thermo (teplo) a označuje záměrné léčebné zvýšení teploty části či celého lidského těla. V léčbě zhoubných nádorových onemocnění se HT využívá zejména ke zvýšení efektu radioterapie (RT) či chemoterapie (CHT) na nádorové buňky, kterého lze dosáhnout především při zvýšení jejich teploty na 41 až 45 °C. Při použití vyšších teplot se jedná již o termální destrukci tkání (termoablaci).

Hypertermie se jako protinádorové léčebné modality využívá od 70. let 20. století, kdy byly v důsledu rozvoje elektroniky a výpočetní techniky vyvinuty první komerčně dostupné přístroje. Podle ohřívaného objemu se HT dělí na lokální, kdy ohříváme povrchově uložená ložiska do hloubky 3 až 4 cm; regionální, kdy ohříváme hluboce uložené tkáně a orgány; intersticiální, kdy se aplikátory zavádějí přímo do nádorem postižených tkání (např. mozek); intrakavitální, při které se zavádějí aplikátory do dutin (např. močový měchýř); a na HT celotělovou, při níž se zvyšuje teplota celého těla.

Hypertermie sice může přímo poškozovat nádorové buňky a způsobovat jejich zničení vyvoláním apoptózy, nebo při vyšší teplotě až nekrózy, její význam však spočívá především v potenciaci účinků jiných protinádorových modalit, jako již zmíněné RT a CHT. Na buněčné úrovni způsobují teploty v hypertermickém rozmezí řadu efektů. Které z nich jsou pro účinnost HT nejvýznamnější, není zatím jasné. S největší pravděpodobností se jedná o součet účinků na jednotlivých strukturách (buněčné membrány, cytoskeletu, buněčných proteinů a nukleových kyselin). Podstatou potenciace RT jsou zřejmě změny v konformaci proteinů (zejména reparačních enzymů), které snižují schopnost nádorových buněk reparovat poškození DNA způsobené radioterapií. Větší počet nereparované poškozené DNA znamená vyšší pravděpodobnost spuštění apoptózy, případně ztrátu schopnosti buněk pokračovat v růstu a dělení. Dalším důsledkem snížení funkce enzymů je snížení syntézy DNA a buněčných proteinů. Optimální sekvence RT a HT není jasná. Za nejúčinnější se považuje současná aplikace, která je však technicky v praxi obtížně proveditelná. Standardně se tak doporučuje aplikace HT až po RT, obvykle do 1 až 4 hodin. Při delším časovém odstupu již dojde k reparaci většiny postižení způsobeného zářením a efekt těchto dvou modalit je potom pouze aditivní a nikoli synergní. Doba jedné aplikace HT bývá 45 až 60 minut a provádí se 1× až 2× týdně v průběhu RT.

Potenciace účinku CHT opět spočívá částečně v inhibici reparace DNA, ale ovlivněna je též farmakokinetika léků, koncentrace léků v nádoru, průnik léků skrz buněčné membrány a jejich metabolizace. Tímto způsobem je možné výrazně zvýšit koncentrace léčiva v prohřívané oblasti; HT může navíc obnovit citlivost nádoru na některá cytostatika (například na cisplatinu). Optimální kombinace CHT a HT není taktéž známá. Nejčastěji doporučovaným postupem je aplikace CHT současně s HT, nebo těsně před HT. Při této sekvenci se maximálně uplatňuje efekt vyššího průniku cytostatik do zahřátých tkání.

K ohřevu léčené oblasti je možno použít více fyzikálních mechanismů, nicméně v současné době je dominantní použití mikrovlnného a ultrazvukového ohřevu. Mikrovlnná HT využívá skutečnosti, že se vysokofrekvenční (>106 MHz) elektromagnetické pole šíří v biologické tkáni formou elektromagnetické vlny. Biologická tkáň je z pohledu teorie elektromagnetického pole ztrátovým dielektrikem (obsahuje částice s nábojem), a proto dochází k absorpci elektromagnetické vlny a přeměně v teplo. Elektromagnetické pole vyvolá pohyb polárních molekul a iontů, což umožňuje vznik proudu, který pak ohřívá biologickou tkáň. Ultrazvuk (UZ) byl pro své některé výhody shledán jako nejvhodnější způsob ohřevu biologické tkáně. Mechanická vlna při průniku do biologické tkáně způsobuje zahuštění a zředění prostředí, a šíří se tedy za pomoci částic, které kmitají kolem rovnovážné polohy. Zároveň dochází k absorpci ultrazvukové vlny a přeměně mechanické energie v tepelnou. Zatímco při frekvencích okolo 10 MHz bude prohřívána vrstva do 1 cm, v případě frekvence 0,5 MHz je možno docílit ohřevu až do hloubky 10 cm. UZ systémy tak umožňují ohřev lokální, regionální, intrakavitální či intersticiální.

Klinické výsledky hypertermie v léčbě nádorových onemocnění

U nemocných léčených pro povrchové nádory samostatnou HT bylo dosaženo nízkého počtu kompletních a parciálních remisí. Trvání odpovědi bylo krátké a nebylo dosaženo dlouhodobé kontroly onemocnění. V klinické praxi je tak nezbytné HT kombinovat s další léčebnou modalitou. Vyšší účinnost kombinace hypertermie s RT prokázala řada randomizovaných, klinických studií fáze III. Ačkoli samostatná HT není pro klinickou praxi použitelná, zejména při kombinaci s RT bylo u řady nádorových onemocnění prokázáno statisticky významné zvýšení počtu kompletních odpovědí, prodloužení délky odpovědi na léčbu, a některé studie dokonce potvrzují prodloužení přežití nemocných. Správně aplikovaná hypertermie může zvýšit účinek RT až o 30 %; provedené studie rovněž ukazují, že HT je velmi dobře snášená a nezvyšuje toxicitu a nežádoucí účinky RT či CHT.

Povrchová HT v kombinaci s RT se užívá především v léčbě lokálně recidivujícího karcinomu prsu, v léčbě nádorů v oblasti hlavy a krku, maligního melanomu a jiných povrchově rostoucích nádorů. Indikací pro hloubkovou hypertermii jako součást multimodální léčby jsou v současnosti především pokročilé nádory v oblasti pánve (karcinomy rekta, dělohy, močového měchýře). Kromě této indikace probíhají studie hodnotící význam HT v multimodální léčbě nádorů jater, žaludku, slinivky, žlučníku, jícnu a sarkomů měkkých tkání. Přehled nejdůležitějších klinických studií a jejich výsledky jsou uvedeny v tabulce.

Závěr

Hypertermie oprávněně patří mezi základní léčebné modality využívané pro léčbu nádorových onemocnění; je především velmi vhodnou metodou pro potenciaci radioterapie a chemoterapie. Především při správné kombinaci s radioterapií zvyšuje lokální kontrolu a prodlužuje trvání kontroly nádorového onemocnění, zlepšuje kvalitu života nemocných a v některých případech může prodloužit i celkové přežití. Důležité je rovněž, že jde o metodu bez vážných nežádoucích účinků a zvýšení léčebného účinku není provázeno významným zvýšením toxicity jiných modalit protinádorové léčby. Ve srovnání s jinými modalitami protinádorové léčby je hypertermie finančně nejméně nákladná, avšak může být prováděna pouze na pracovišti s náležitým technickým vybavením a s náležitě erudovaným personálem. Na Klinice onkologie a radioterapie ve FN Hradec Králové se používá již od roku 1997.



Copyright © 2000-2021 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky