Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Středa 22. září 2021 | Svátek má Darina
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Výzkum tkání: lukrativní byznys za státní peníze. Zatím bez výsledků

Výzkum tkání: lukrativní byznys za státní peníze. Zatím bez výsledků

04.05.2013 11:49
Zdroj: www.tribune.cz
Autor: Iva Bezděková
Stát dává stovky miliónů na vědeckou činnost firmám, které neumějí vysvětlit, co za tyto peníze vlastně produkují. Firmy navíc odmítají sdělit, kdo na projektech vlastně pracuje. Věc je o to podivnější, že tyto informace tají i stát, který peníze firmám poskytuje...

V pátek zveřejnil deník Insider informace o podivných okolnostech fungování firem, které vznikly po nuceném útlumu Tkáňové banky vBrně. Redakce Medical Tribune přidává podrobnosti, které dokládají nejasné toky státních peněz do těchto soukromých společností.

Před čtyřmi roky Topolánkova vláda na konci svého působení ve velkém spěchu odstátnila Tkáňovou banku při FN Brno. „Odcházející vláda odsouhlasila nákup minoritních balíků akcií firem Národní tkáňové centrum, a.s. Brno a Centrum buněčné terapie a diagnostiky, a.s. Ostrava pouhé čtyři dny před koncem svého mandátu. Je podivné, že obě firmy byly založeny chvíli před tímto rozhodnutím,“ upozorňoval už na začátku projektu někdejší poslanec za KDU-ČSL Ludvík Hovorka.

V Národním tkáňovém centru, Prime Cell a.s. a Centru buněčné terapie a diagnostiky a.s, figuruje miliardář Michal Zahradníček, který podniká také ve fotovoltaice.

Firmy tvrdí, že produkují novinky, které pomáhají při léčbě závažných onemocnění. Jenže – jak se ukazuje, firmy neumějí doložit, jaká zdravotnická zařízení jsou odběrateli jejich produktů.

„Našimi klienty jsou kliniky, zdravotnická zařízení a vědecké instituce po celém světě. Koncovými uživateli produktů jsou pacienti nemocnic a ambulantních zařízení. Spolupracujeme se špičkovými vědeckými institucemi na uvádění výsledků vědy a výzkumu do praxe,“ tvrdí firmy na svých webových stránkách.

Sjakými konkrétními nemocnicemi tedy firmy spolupracují? Redakce se zeptala člena představenstva Národního tkáňového centra Romana Krause, který je zároveň ředitelem FN Brno. „Kompletní přehled produktů a diagnóz naleznete na webových stránkách NTC,“ uvedl Kraus na dotaz, která konkrétní zdravotnická zařízení sfirmami spolupracují.

Na webových stránkách tkáňového centra www.natic.cz je přitom uveden pouze seznam tkáňových preparátů, které Národní tkáňové centrum získává, skladuje a používá dále pro léčbu pacientů. Jaké jsou tedy dosavadní výsledky dvouletého výzkumu na jmenovaných produktech a jakou přidanou hodnotu k těmto produktům dávají nově vzniklé firmy, už se veřejnost nedozví. „Oddělení tkáňové terapie nebo Oddělení tkáňových transplantátů připravuje ve spolupráci s operatéry nemocnic transplantáty navržené dle jejich požadavků ve špičkové kvalitě s důrazem na bezpečnost produktu pro příjemce,“ uvedl Roman Kraus.

Statisíce korun dotací. Jaké jsou výsledky?

Společnosti NTC, PrimeCell a CBTD přitom získávají tučné dotace zveřejných peněz. Státní agentura Czechinvest schválila před časem dotaci na projekty PrimeCell a.s. ve výši 363 milionů korun (více článekZDE). Dalších 250 milionů korun putují těmto firmám zfondů Evropské unie do investic -(viz článek ZDE)

Připomeňme, že tyto firmy měly naopak přinést výzkumu peníze. Zatím však jejich aktivita spočívá vtom, že získávají dotace na projekty, u kterých nejsou schopné doložit, co za státní finance vlastně vyrábějí. Zůstává tak otázkou, jaká je přidaná hodnota soukromého kapitálu vtkáňové bance, a proč bylo vlastně potřeba dříve fungující státní instituci předávat do soukromých rukou.

Národní tkáňové centrum si při svém vzniku dalo za cíl dodávat nemocnicím v republice umělé cévní protézy, chrupavky či buněčné kožní štěpy pro tkáňovou terapii. “Za pomoci tkáňového inženýrství vyrobíme umělé kožní kryty třeba pro léčbu popálenin či bércových vředů, anebo umělé cévy, kterými lze přemostit poškozené cévy pacienta," uvedli na začátku své činnosti zástupci NTC.

Jenže Státní ústav pro kontrolu léčiv, který takové novinky eviduje, hlásí: „Národní tkáňové centrum má na základě rozhodnutí MZČR schváleno použití v rámci specifického léčebného programu (SLP) pouze u přípravku Chondrograft,“ říká mluvčí SÚKL Veronika Petláková. Chondrograft je přitom přípravek, na němž odvedli podstatnou část práce odborníci ještě véře „státní“ Tkáňové banky. Veškeré další biomplantáty by potřebovaly registraci SÚKL, kterou tyto soukromé firmy ale nemají. Jejich zbývající aktivity – uchovávání lidských tkání a orgánů nejsou nijak specifické.

„Každý výrobek, který se implantuje do člověka, musí projít náročným testováním a musí mít povolení příslušných úřadů. To platí zejména pro implantáty zcizorodých materiálů, například plastických polymerů. Nemohu se vyjadřovat kčinnosti těchto firem, ty neznám. Pokud se týče skladování a používání tkání či lidských orgánů, obecně lze říci, že tuto činnost vykonává v České republice více specializovaných zdravotnických zařízení, jako jsou transplantační centra a oční banky.“ odpovídá na dotaz prof. MUDr. Václav Mandys zÚstavu patologie 3. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze.

Nejenže tedy není zřejmé, co firmy vlastně produkují. Ukazuje se, že není jasné ani to, kteří významní odborníci pro tyto společnosti pracují.

Spolumajitel firem Michal Zahradníček se zaštiťuje významnýmijmény voboru. Tvrdí například, že spolupracuje sprof. Evou Sykovou, ředitelkou Ústavu experimentální medicíny – viz článek: Michal Zahradníček - podnikatel ve zdravotnictví i ve fotovoltaice.

Samotná prof. Syková však takové tvrzení odmítá: “Sfirmami pana Zahradníčka jsme nespolupracovali a spolupracovat nechceme.“ Ve vědeckých kruzích je přitom běžné, že každé významné pracoviště s uznávanými odborníky musí o svých výzkumech informovat v renomovaných odborných časopisech. Většinou to bývá podmínka udělení grantů. Tyto firmy však nemohou doložit ani publikaci ve vědeckých časopisech, ani jména odborníků, kteří pro ně pracují.

Milióny korun na podezřelé projekty

Podivné okolnosti fungování firem NTC, PrimeCell a.s. a CBTD a.s. dokládají na konkrétních příkladech jednotlivé vědecké projekty. Vsoučasnosti je například vběhu projekt Buněčné testovací sady CellKit, na který Centrum buněčné terapie a diagnostiky (CBTD) získalo od ministerstva průmyslu podporu 7 milionů korun. Probíhající projekt má za cíl „realizovat výzkumné a vývojové aktivity, které vedou k tvorbě nové metody testování chemických a biologických přípravků s využitím kultivovaných štěpů kůže.“ Řešiteli jsou vedoucí parazitologického oddělení Zdravotního ústavu vOstravě Mgr. Hana Bílková a ing. Josef Heller, místostarosta Prahy 3. Magistra a inženýr samozřejmě nemají, a ani nemohou mít potřebnou kvalifikaci ktak specifickému medicínskému úkolu, jako je kultivace kožních štěpů. Redakce tedy položila otázku, kdo jsou další řešitelé projektu, kteří kultivaci buněk rozumějí.

„Pro účely veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích je poskytovatel oprávněn shromažďovat potřebné údaje o návrzích projektů a uchazečích včetně osobních údajů...Tyto údaje nejsou veřejně přístupnými informacemi,“ odpověděl Tomáš Paták ztiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu.

Stejné informace se redakce pokusila zjistit také o dalších projektech Centra buněčné terapie a diagnostiky a.s. Tato firma získala velké peníze i od státní Technologické agentury ČR - na projekt Sulgelix dotaci ve výši 6,7 milionů korun, na projekt Cell Select 7,8 milionů korun. Ale ani ta není ochotna sdělit, jakou konkrétní zkušenost svýzkumem kmenových buněk řešitelé těchto projektů mají.

„Prostudoval jsem dostupné materiály a v obou případech jsou stanoviska expertů ve shodě, tedy u žádného z projektů se neobjevilo v době rozhodování o projektech kritérium zpochybňující odbornost, způsobilost či nereálnost realizace,“ odpověděl mluvčí agentury Leoš Kopecký.

Jedinou přístupnou informací je podle ministerstva průmyslu to, že projekt CellKit řeší několik lidí ze Zdravotního ústavu vOstravě. Ředitelem ústavu je přitom RNDr. Petr Hapala, který má za sebou pozoruhodnou minulost. V90. letech byl člen výkonné rady ODS a odstoupil po aféře mrtvých sponzorů strany vroce 1997. Krátce nato společně spozdějším náměstkem ministerstva zdravotnictví Markem Šnajdrem vedl soukromou firmu HP Construct. Společnost získávala od státu velké zakázky z obecních peněz v obcích na Severní Moravě. Po dvou letech firma zkrachovala a zanechala za sebou dluhy ve výši 67 milionů korun. Pozdější náměstek MZ Marek Šnajdr byl vkauze HP Construct dokonce obžalován (později obžaloby zproštěn).

Právě Hapala přitom tento měsíc svým zaměstnancům přísně zakázal cokoliv o těchto projektech sdělovat. „My jsme se spanem ředitelem dohodli, že nebudeme na vaše otázky odpovídat. Jsou velmi útočné. Všichni zaměstnanci ústavu mají od vedení přísný zákaz komunikovat na toto téma s médii,“ uvedla řešitelka projektu CellKit, parazitoložka Hana Bílková.

Na utajování informací nemá stát ani firmy nárok

Podle právníků je neposkytnutí těchto informací ze strany úřadů porušením zákona. „Ze znění zákona o veřejném přístupu k informacím plyne, že jména řešitelů a dalších pracovníků poskytovatel zveřejní, tedy i na žádost poskytne,“ říká Oldřich Kužílek zOtevřené společnosti o.p.s. Poskytovatel dotace by měl podle zákona zveřejnit i kvalifikační předpoklady řešitelů projektu. „Podle mého názoru ministerstvo je povinno poskytnout informace o odborných předpokladech řešitelů a dalších pracovníků vprojektu,“ domnívá se Kužílek.

Ředitel Nadačního fondu proti korupci Petr Soukenka považuje chování poskytovatele dotací i řešitelů projektu za podezřelé: „Postoj řešitelů musí nutně vyvolat dojem, že ve skutečnosti o žádný vědecký projekt nejde, ale že jde o přesunutí veřejných prostředků do soukromých kapes bez toho, aby byl konkrétní výsledek. Konzultoval jsem tento případ skolegy, kteří se pohybují ve vědeckých kruzích. Potvrdili mi, že je zcela nemyslitelné, aby se vědecký tým choval takovým způsobem, pakliže tedy neuvažujeme o trestněprávní jednání,“ poznamenal Soukenka.

A ještě jedna důležitá informace na závěr. Firma PrimeCell a.s. buduje vareálu FN Ostrava nový biotechnologický park 4MEDi za téměř miliardu korun. Většinu peněz na tuto stavbu získala zdotačních programů Evropské unie. Biomedicínské centrum o rozloze 6500 metrů čtverečních má zaměstnat asi 150 vědců a výzkumníků v oborech biologie, medicíny a materiálového inženýrství. Které konkrétní kapacity voboru budou pro tento nákladný projekt pracovat, však firma nesdělila.

Iva Bezděková, www.tribune.cz



Copyright © 2000-2021 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky