Endosonografická drenáž žlučových cest
Gastroenterologové Nemocnice Na Homolce provádějí ročně na 600 endosonografických vyšetření, což je nejvíc v celé České republice. Jako jedni z mála v ČR dělají pomocí endosonografie unikátní terapeutický zákrok – drenáž žlučových cest bez nutnosti vývodu do stomického sáčku. Je to sice poměrně složitý výkon, ale pacientovi umožňuje žít mnohem kvalitnější život. Na Homolce doposud takto ošetřili zhruba dvě desítky pacientů. Podle vedoucího lékaře Gastroenterologického centra, MUD r. Karla Mareše, mají podobné zkušenosti s endosonografickou drenáží žlučových cest v nemocnici v Jablonci a několik pacientů ošetřili touto metodou ve Vítkovické nemocnici a.s.
Tímto výkonem se rozšiřují diagnostické a již stávající terapeutické možnosti endosonografie. Endosonografie, která využívá ultrazvukové sondy umístěné na konci flexibilního endoskopu, se používá již desítky let v gastroenterologii při diagnostice lézí zažívacího traktu zejména v oblasti pankreatu, jater a žlučových cest. Výhodou je, že zobrazuje všechny vrstvy stěny zažívacího traktu, ale i léze ležící vně. Navíc umožňuje cílený odběr bioptických vzorků nejen ze stěny GIT, ale i z přilehlých orgánů nebo patologických útvarů. Endosonografie poskytuje unikátní data, která často nejsou dosažitelná jinými zobrazovacími metodami, jako je např. CT a magnetická rezonance.
Endosonografie je podle MUDr. Mareše zcela nezbytná při stagingu karcinomu pankreatu i některých dalších malignit zažívacího traktu. „Je přínosná hlavně v tom, že jsme schopni popsat, jak je nádor velký, zda prorůstá do cév nebo do okolních orgánů. Tím zjistíme, zda se dá operovat či nikoli. Odběrem kousku tkáně k dalšímu vyšetření můžeme určit, o jaký druh nádoru se jedná, což může operatérovi pomoci v rozhodování, jaký typ operace zvolit. A pokud zjistíme, že nádor není operabilní, řídí další léčbu onkologové a radioterapeuti,“ říká MUDr. Mareš.
Terapeutická endosonografie
Endosonografie se používá již delší dobu k léčbě patologických dutin naplněných tekutinou – nejčastěji pseudocyst vzniklých po pankreatitidě, ale i dutin vzniklých jako pooperační komplikace (např. zátok pankreatického sekretu), a to sterilních i infikovaných. Bývá vhodnější i v případech, kde se dříve musela volit cesta otevřeného chirurgického zákroku nebo CT drenáže. Provádí se to tak, že se zavede endosonograf do trávicí trubice do blízkosti patologického útvaru a přes stěnu GIT se pod sonografickou kontrolou provede punkce dutiny. Pak se vysokofrekvenčním proudem vypálí tenký kanálek a do něj vloží dva plastové stenty, kterými je patologická dutina drénována do GIT. Výkon je šetrnější a rekonvalescence výrazně kratší. Těchto endoskopických výkonů se v Nemocnici Na Homolce udělalo v posledních pěti letech zhruba padesát.
Drenáž žlučovodů
Blokáda nebo stenóza žlučovodů (například lithiázou či tumorem) se nejčastěji řeší pomocí endoskopické retrográdní cholangiopankreatikografie (ERCP). Při nemožnosti použít tuto metodu je možné vyřešit drenáž žluče nejen perkutánní transhepatální drenáží (PTD) s následnou potřebou trvalé stomie, ale lze drénovat žlučové cesty i endosonograficky do GIT. Stentem lze spojit žlučovody se žaludkem nebo duodenem.
Výkon se provádí v celkové anestezii. Pod ultrazvukovou kontrolou gastroenterolog přesně zacílí punkční jehlu tak, aby se vyhnula cévám, propíchne stěnu žaludku, pouzdro jater, parenchym jater, až se dostane do žlučovodu. Jehlou zavede ohebný drát a ponechá jej ve žlučovodu. Po něm pak propálí kanálek a do něj vloží stent (drén) tak, aby propojil žlučovod se žaludkem. Žluč pak volně odtéká přímo do žaludku – zažívacího traktu –, kam patří.
Tuto metodu provedli v Nemocnici Na Homolce zhruba dvěma desítkám pacientů a jsou připraveni pomoci dalším nemocným, pro něž by byl tento zákrok vhodný. Kromě Nemocnice Na Homolce si metodu osvojili v nemocnici v Jablonci nad Nisou a začínají s ní i na některých dalších gastroenterologiích v ČR. MUDr. Mareš doplňuje, že se tento postup dá podobně použít i při drenáži slinivkového vývodu, kdy tato nejde pro nádor nebo kámen provést pomocí ERCP.
„Endosonografickou drenáž je dobré zvážit vždy, když se uvažuje o PTD s dlouhodobou drenáží žluče, nebo když je nutné u pacienta zajistit dlouhodobou drenáž jakékoli dutiny s tekutinou v blízkosti gastrointestinálního traktu. Tato metoda je velmi dobrou alternativou i k dlouhodobé perkutánní transhepatální, chirurgické nebo CT drenáži,“ vzkazuje svým kolegům MUDr. Karel Mareš.
Zdroj: Medical Tribune