Čeští vědci vymysleli postup, jak zjistit účinnost léčby deprese

Vědci to sdělili ČTK. Výsledky zveřejnil odborný časopis European Archives of Psychiatry and Clinical Neuroscience.

Depresí trpí v Česku podle odhadu přes půl milionu lidí. Z těch, kteří se léčí, dvěma třetinám zabere první lék, který jim lékař dá. U třetiny se po čtyřech až šesti týdnech čekání zjistí, že je nutno nasadit jiný, a tak to trvá někdy i velmi dlouho, než se pro ně najde ten pravý lék.

Dřívější studie prokázaly souvislost výsledku antidepresivní léčby s řadou biologických, psychologických a klinických faktorů, žádný z nich ale podle vědců nelze považovat za dostatečně spolehlivý na to, aby ho bylo možno doporučit pro použití v běžné praxi.

Brunovský a Bareš tedy přišli s myšlenkou sledovat dva klinické indikátory odpovědi na léčbu v kombinaci s neurofyziologickým parametrem, tzv. EEG kordancí, což je matematicky vypočítaný parametr, který se stanoví ze záznamu elektrické aktivity mozku.

Tímto postupem dokázali vědci správně odhadnout dosažení pozitivního či negativního výsledku u 83 procent pacientů. Důležité podle nich také je, že použité postupy jsou relativně levné a nenáročné na přístrojové vybavení.

Postup podle Bareše musí být nyní ověřen na větším souboru pacientů a cíleně pro různé konkrétní typy antidepresiv.

ČTK

tisková zpráva Národního ústavu duševního zdraví:

Nová metoda umožní efektivnější léčbu deprese

Nová  metoda vědců  z Národního ústavu duševního zdraví může výrazně zefektivnit volbu vhodné léčby deprese.

Depresivní porucha patří bezesporu mezi nejčastěji se vyskytující onemocnění a podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) se do roku 2030 stane vůbec nejrozšířenější nemocí lidské populace, která svým výskytem předčí kardiovaskulární či nádorová onemocnění. Deprese je navíc charakterizována dlouhodobým průběhem a tendencí k návratu obtíží.  V České republice v roce 2011 počet ambulantně léčených pacientů s depresí poprvé překročil hranici 100 000 nemocných. Odhady jsou ale ještě závažnější - podle nich celkový počet lidí trpících depresí na našem území převyšuje 500 000. Problémem je, že pozitivní reakce na první léčbu antidepresivem, tedy na první lék,  který pacienti dostanou, dosáhnou jen dvě třetiny pacientů.

Bude lék fungovat? Lékaři to zjistí dříve

„Kromě hledání nových léčebných možností se výzkumné týmy celého světa pokoušejí identifikovat pacienty či skupiny pacientů, u nichž je vyšší pravděpodobnost pozitivního výsledku léčby.  Vědci tak zkoumají faktory, tzv. prediktory, které souvisejí s efektem léčby a vyskytují se ještě před jejím zahájením či krátce po něm. Díky jejich znalosti by bylo možné výrazně snížit dobu, kterou je pacient vystaven utrpení psychických obtíží. V současné době lze totiž to, zda lék danému pacientovi tzv. zabere, poznat až po čtyřech až šesti týdnech,“ popisuje MUDr. Martin Bareš z Národního ústavu duševního zdraví, jeden z autorů výzkumu.

Ačkoli byla prokázána souvislost výsledku antidepresivní léčby s řadou různých biologických (neurofyziologické, metabolické, genetické atd.), psychologických či klinických faktorů, nelze bohužel žádný z nich považovat za dostatečně spolehlivý na to, aby jej bylo možné doporučit pro použití v rutinní klinické praxi.  Celosvětově proto v této oblasti nadále pokračuje intenzivní výzkum, na kterém se podílejí také výzkumní a kliničtí pracovníci Národního ústavu duševního zdraví.

Kombinace prediktorů jako základ úspěšné metody

MUDr. Martin Brunovský, Ph.D. a MUDr. Martin Bareš z Národního ústavu duševního zdraví přišli s myšlenkou sledovat zároveň dva klinické indikátory odpovědi na léčbu v kombinaci s neurofyziologickým parametrem, tzv.  EEG kordancí.

„První dva parametry se týkají zlepšení klinického stavu pacienta - po prvním týdnu léčby a po druhém týdnu léčby, kdy se provádí  hodnocení závažnosti depresivních symptomů - na to se používají celosvětově užívané  škály, v našem případě se jednalo o škálu MADRS (Montgomery–Åsberg Depression Rating Scale). Ta je asi nejčastěji užívanou škálou pro objektivní hodnocení depresivní symptomatologie a její změny.  Třetím parametrem pak byla změna hodnoty EEG kordance, kdy jsme sledovali rozdíl mezi hodnotou na počátku a po prvním týdnu léčby. EEG kordance je matematicky vypočítaný parametr, který je  stanovován ze záznamu elektrické aktivity mozku, tedy z elektroencefalogramu, EEG,“  vysvětluje doktor Brunovský.

Díky tomuto postupu dokázali vědci správně odhadnout dosažení pozitivního či negativního výsledku léčby u 83 % pacientů. Důležité také je, že použité postupy jsou relativně levné a nenáročné na přístrojové vybavení. Detailní výsledky tohoto projektu Národního ústavu duševního zdraví byly nyní publikovány v  časopise European Archives of Psychiatry and Clinical Neuroscience.

„Námi dosažené poznatky v oblasti predikce antidepresivní odpovědi přináší slibný a perspektivní nástroj, který umožní zkrátit dobu strádání pacientů s depresí a významně zredukovat finanční výdaje za neúčinnou léčbu. Zároveň otvírají nutnost jejich klinického ověřování na větším počtu pacientů a cíleně pro různé konkrétní typy antidepresiv. Nabízí se také možnost kombinace našeho modelu s dalšími možnými prediktory z jiných oblastí výzkumu depresivní poruchy. To je také předmětem současného grantového projektu probíhajícího v Psychiatrickém centru Praha, který bude  pokračovat v nově zřizovaném Národním ústavu duševního zdraví,“ uzavírá doktor Bareš.

Zdroj: ČTK