Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Úterý 07. duben 2020 | Svátek má Heřman a Hermína

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

O rozvoji medicíny a pokusech na lidech

O rozvoji medicíny a pokusech na lidech

20.01.2015 08:53
Zdroj: www.tribune.cz
Autor: prof. MUDr. Štěpán Svačina
Nedávno jsem dočetl krásnou knížku, která vzbudila ve světě velkou ale u nás poměrně malou pozornost. Autorka za ni dostala několik cen. Kniha pojednává o Henriettě Lacksové a americká novinářka: Rebecca Sklootová popsala její krátký život, ale především život její rodiny a vývoj medicíny za posledních 60 let...

Henrietta Lacksová prožila svůj jen 31 let dlouhý život vhrozných podmínkách, kde ani snad neplatilo ani nejjednodušší přirozené uspořádání společnosti.

Zemřela na karcinom děložního čípku a vneobyčejně nuzných podmínkách žila dále i celá její rodina. Podle jména zná Henriettu málokdo, ale shodou okolností zachránila život milionům lidí.

Buňky jejího nádoru překvapivě rostly in vitro a jsou dnes známy jako HeLa buněčná linie. Do té doby se lidské buňky kultivovat nedařilo a buňky Henrietty Lackovou osídlily po její smrti rychle laboratoře světa. Díky nim se podařilo vyvinout léky, vakcíny a léčebné postupy na desítky vážných nemocí.

V knížce se paralelně vyvíjí několik dějových linií. Jednou linií je dramatický rozvoj medicíny jako vědy smnoha slepými uličkami, podvody i velkými vítězstvími. Etika klinického výzkumu se vyvíjela zajímavě právě paralelně svyužitím HeLa buněk.

Nechce se věřit, že poslední pokusy na lidech nejsou svázány snacistickými zločinci, ale že ještě počátkem 70. let minulého století bylo možné náhodně zkoušet léčebné metody na komkoli. Někdo měl nevyléčitelnou nemoc a tak se mu zkusily například podat HeLa buňky stím, že třeba mu to pomůže. Paralelně tak běžel výzkum korektní i živelný a až paralelně stím vším vznikaly etické komise a rodily se právní základy moderního klinického výzkumu.

Vzpomínám, jak ještě v80. letech i vnaší zemi mně jako mladému sekundáři říkal jeden docent: „Teď jsem četl, že by na melanom mohl fungovat D vitamín" a tak jsme zkusili podat umírající pacientce sgeneralizovaným melanomem velké dávky D vitamínu - samozřejmě bez efektu.

Vtéže době se řešila na vizitě stížnost jedné pacientky. VPraze dostali pacienti smyelomem domů dopis sžádostí o vzorek moči od podniku, který chtěl vyrábět diagnostické sety na stanovení paraproteinu a pacienti se divili, jak firma získala jejich adresu. Na omluvu české medicíny lze uvést, že to bylo před rokem 1989 a že se děly ještě horší věci.

Knížka Rebekky Sklootové líčí kvanta podobných neetických postupů o desítky let dříve.

Druhou linií knížky je rozvoj komunity Afroameričanů za posledních 60 let. Je neuvěřitelné, o jak komplikovaný vývoj společnosti, od slumů, kde žila rodina Henrietty, přes Martina Luthera Kinga až kzvolení Afroameričana prezidentem Spojených států nebo jmenování Afroameričanů náčelníkem generálního štábu nebo ministryní. Když jsem kdysi navštívil vAtlantě téměř poutní místo Afroameričanů - památník, hrob a rodný domek Martina Luthera Kinga, viděl jsem situaci zjednodušeně.

Čistý patrový rodný domek byl již prostředím, kde mohl být vychován někdo, kdo úspěšně vystudoval univerzitu a dokázal pak strhnout davy. Informační centrum ukazuje záběry zmasových demonstrací a zprojevů Martina Luthera Kinga. O kus dál hraje tlumená hudba a uprostřed klidné vodní plochy leží dva bílé sarkofágy M.L. Kinga a jeho manželky.

Je možná trochu kuriozní, že jen o několi stovek metrů dále je domek, který je naopak symbolem jižanské otrokářské společnosti. Domek, kde žila Margaret Mitchellová a napsala mimo jiné slavný román Jih proti severu, který poměry Afroameričanů trochu jinak ale zase idealizuje.

Je zajímavé, že na velké olejomalbě se zobrazením autorky je vpozadí mezi mnoha dalšími vydání knihy jako největší zobrazeno právě české vydání. Myslím ale, že až přečtení knížky o rodině Rebekky ukazuje tvrdou realitu americké společnosti před 50 lety a její pomalý vývoj vpřed.

Mezi potomky Henrietty byli zločinci a psychopati ale i moudrá a přitom prostá dcera, jejíž vývoj života i názorů, který zmnoha setkání popsala Rebecca Sklootová, ukazuje nejlépe vývoj této společnosti. Je logickým završením knihy, že před jejím vydáním právě první zpotomků vystudoval vysokou školu. Je to nepochybně dáno především vzory typu Martina Luthera Kinga - úspěšných afroamerických politiků, lékařů, právníků, sportovců a dalších. To je něco co jiným komunitám zatím bohužel chybí.

Možná nedávno vydaná kniha amerického fotografa Chada Ewanse Wyatta Romské obrození (Roma rising) sfotografiemi českých romských lékařů, právníků, podnikatelů a dalších úspěšných lidí naznačuje takovou cestu i u nás.

Třetí linií knihy je právní problém vlastnictví orgánů a buněk. Knížka ukazuje, jak se postupně vAmerice i ve světě rodil názor, že člověk své tělo nevlastní a že se s orgány a tkáněmi nedá volně obchodovat.

Kdyby rodina Henrietty Leakové získala nějaké prostředky ztěch miliard, které na jejich matce vydělali jiní, možná by se proces jejich začlenění do společnosti urychlil a možná by vysokou školu měly již dvě generace Leakových.

Autorka věnuje část knihy i jiným podobným případům, kde lidé prohráli právní boj o vlastnictví své tkáně. Čtenář si nutně říká, zda tento vývoj právních názorů na tento úsek medicíny je správný. Jsem přesvědčen, že zcela určitě není. Rozhodně doporučuji přečíst si tuto tuto napínavou knížku o nešťastných životech, dobrých i špatných lékařích, hodných a zlých vědcích, o právnících, ale hlavně o vývoji americké společnosti a moderní klinické medicíny.

prof. MUDr. Štěpán Svačina, www.tribune.cz



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky