Přeskočit na obsah

Protimluv nemocnic: máme málo doktorů, ale zákon dodržujeme

Nemocniční lékaři vidí problém přesčasové práce jako dlouhodobě neřešený a akutní. Mnozí ředitel řeší nový problém. Od ledna museli zrušit dohody o pracovní činnosti, které v některých nemocnicích dosud fungovaly. Nemocnice se s touto změno vyrovnávají každá po svém. Některé zavádějí na vybraných odděleních směnný provoz. Do jaké míry může tento systém pomoci problém přesčasů vyřešit?

Směnný provoz v nemocnicích je pro lékaře krajně nevhodný, problém přesčasů nemůže vyřešit z několika důvodů – především by vyžadoval významné navýšení počtu lékařů (navíc v současné době „není kam sáhnout“, prostě lékaři „navíc“ nejsou) a zásadně by narušil kontinuitu práce; dále by se prakticky eliminoval ošetřující lékař v užším smyslu slova. Negativní dopad na příjem by vyvolal další ztrátu motivace lékaře k maximálnímu pracovnímu nasazení.

Některé nemocnice řeší problém přesčasových hodin pomocí osobního ohodnocení lékařů. Nerozumím ale tomu, jak je vyřešena podstata věci - tedy přítomnost lékaře na pracovišti? Není to další obcházení zákona?

Řešení problému přesčasových hodin pomocí osobního ohodnocení lékařů není řešením podstaty problému. Má to být jen další varianta obcházení zákona, která může díky vyššímu příjmu motivovat lékaře k falšování výkazu přesčasových hodin.

Co říkáte na tuto odpověď nemocnic: "Lékařů máme málo, potřebovali bychom jich podstatně více, ale zákon dodržujeme." Není to podle Vás protimluv? Je vůbec fyzicky možné, aby nemocnici chyběli lékaři, a přesto uměla pokrýt provoz bez porušení zákona?

Takovou odpověď je nutno skutečně chápat jako protimluv. Při absenci adekvátního počtu lékařů v nemocnici nelze pokrýt provoz bez porušení zákona.

Jaká je situace v Královéhradeckém kraji, kde působíte jako koordinátor LOK-SČL?

Při dnešní pasivitě až odevzdanosti lékařské populace neočekávám v nejbližší době nic pozitivního, situace se za těchto okolností nemůže změnit. Bez zásadního  navýšení základních mezd/platů jsou lékaři nuceni sloužit „do roztrhání těla“, aby dosáhli slušné úrovně příjmu (neříkám úmyslně úrovně adekvátní náročnosti našeho povolání). Pak také chybí jakákoli motivace racionálního přístupu k řešení přesčasové práce. Pokud mám aktuální informace, na jednom oddělení nemocnice v Královéhradeckém kraji lékaři odmítli podepsat DPČ, jak bylo doporučeno vedením LOK-SČL. Nikdo se k nim však nepřidal, proto kapitulovali s podmínkou "Dohody o náhradě škody", kterou dříve doporučilo právní odd. ČLK. V další nemocnici všichni lékaři podepsali za výše uvedené  podmínky již bez snahy o změnu. V jedné nemocnici se dále jedná, DPČ budou lékaři ochotni podepsat s výše uvedenou podmínkou a přidáním 5 procent do tarifu. Ze zbývající jedné nemocnice jsem dosud neobdržel žádnou informaci.

Redakce MT oslovila minulý týden s dotazy na otázku přesčasů zástupce fakultních nemocnic. Co říkáte na způsob, jakým se nemocnice s tímto problémem vyrovnaly?

Je zřejmé, že ideální postup řešení problému přesčasů neexistuje a nebude asi jednotný. A to nemáme vyjádření kompetentních osob z ostatních nemocnic, především akciových, tam je situace podstatně horší.

ivb, www.tribune.cz

zdroj: Shutterstock.com

 

Zdroj: www.tribune.cz

Sdílejte článek

Doporučené

Fórum: Rezidenti po česku

13. 2. 2024

Postgraduální vzdělávání lékařů v České republice probíhá značně neefektivně. Mladí lékaři tráví mnoho času na stážích, které je nikam neposouvají,…