MF: deficitní zdravotně pojistné plány nepodpoříme

Vyjádření ministerstva financí k otázce navyšování finančních prostředků ve zdravotnictví

Můžeme konstatovat, že naše zdravotnictví je na tom z hlediska příjmů (výběr pojistného u sedmi zdravotních pojišťoven + platba státu) finančně relativně dobře.

V roce 2014 bylo na zdravotním pojištění vybráno 237,84 mld. Kč (výběr u sedmi zdravotních pojišťoven + platba státu), což je nárůst o 12,1 mld. Kč (5,54%). Více než polovina z toho byla ze státního rozpočtu, a to z titulu platby státu.

Zůstatky na bankovních účtech všech sedmi pojišťoven dosáhly koncem roku 2014 částky vyšší než 15 mld. Kč, což je nárůst proti stejnému datu roku 2013 o 12,27 %. V letech 2009 až 2012 bylo vyčerpáno z finančních přebytků (k 31. 3. 2009 činily přes 41 mld. Kč) celkem cca 28 mld. Kč.

K tomu nutno připočíst každý rok cca 5,5 mld. Kč z titulu regulačních poplatků. Výběr těchto poplatků prováděli výhradně poskytovatelé zdravotních služeb. Tyto velké objemy finančních prostředků neprošly nikdy systémem přerozdělování finančních prostředků systému všeobecného zdravotního pojištění.

Dynamika růstu finančních zdrojů zdravotnictví v  ČR i mezinárodním porovnání

Z analýzy ministerstva financí desetiletých časových řad (k problematice příjmů systému v.z.p.) vyplynulo, že průměrný roční příjem systému všeobecného zdravotního pojištění rostl o 4%, inflace o 2,3% a HDP o 1,7%. Z porovnání rozpočtových rezortů MPSV (část sociální zabezpečení a politika zaměstnanosti), Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti vyplynulo, že systém všeobecného zdravotního pojištění je i z tohoto hlediska na tom daleko nejlépe.

Z mezinárodního porovnání příjmů systému všeobecného zdravotního pojištění v přepočtu na 1 obyvatele k HDP, jakož i k paritě kupní síly vyplývá, že ČR zaujímá pozici ve 2/3 (z pohledu nejvyšší hodnoty daného ukazatele) skupiny sledovaných zemí v rámci OECD za rok 2012.

Můžeme tedy konstatovat, že naše zdravotnictví je na tom z hlediska příjmů (výběr pojistného u sedmi zdravotních pojišťoven + platba státu) finančně relativně dobře.

Příprava schvalování návrhů zdravotně pojistných plánů 2016 na jednotlivých ZP

Vzhledem k značným finančním dotacím systému všeobecného zdravotního pojištění v roce 2013 a 2014, jakož i k hospodářské prosperitě ČR v roce 2014 a výhledům na rok 2015 se MF neztotožnilo s tvrzením zdravotních pojišťoven, konkrétně zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, o hrozícím schodkovém hospodaření v roce 2015.

Proto uložilo svým zástupcům ve správních radách pojišťoven předložené návrhy deficitních zdravotně pojistných plánů 2016 nepodpořit. Z původně avizovaného schodku přes 2 mld. Kč, bylo později 0,4 mld. Kč a výhledově se již hovoří o mírném přebytku v hospodaření. Pokud tedy nedojde k nečekaným propadům v příjmu pojistného, měl by být rok 2015 stabilní.

Jiná situace však může nastat v roce 2016. Je nepříjemnou realitou, že ze strany ministerstva zdravotnictví je vyvíjena značná snaha dostat do zdravotnictví další finanční prostředky (i přes příznivý růst ekonomiky = růst výběru pojistného) a ty obratem dát poskytovatelům zdravotních služeb. Jiným slovy i v době hospodářské prosperity vše spotřebovat a netvořit rezervy. Příkladem tohoto postupu je současná tzv. transparenční novela, která si mimo jiné klade za cíl snížit rezervní fond.

Tato finančně expanzivní politika MZ v konečném důsledku bude vytvářet tlak na státní rozpočet, místo toho, aby bylo přistoupeno k nastolení jasných a dlouhodobě působících nástrojů, které zajistí efektivní užití disponibilních finančních prostředků systému všeobecného zdravotního pojištění.

Bez zajímavosti není fakt, že v letech 2009 až 2012 se kromě vybraného pojistného a platby státu spotřebovala podstatná část přebytků finančních prostředků, ale i ročně v průměru 5,5 mld. Kč vybraných regulačních poplatků od pacientů (tyto nikdy neprošly pravidly přerozdělování prostředků systému v.z.p., přesto však jsou nyní z prostředků vybraného pojistného a platby státu tzv. refundovány PZS ve výši 4 mld. Kč).

Proklamace ministra zdravotnictví o systémových opatřeních

Bude nutné přejít od proklamací k tvorbě předmětných systémových opatření. Dosud MZ nikdy neuvedlo, zda a kdy předloží ucelený dokument - koncepce zdravotnictví a na to navazující legislativu. MZ předložilo 19 tzn. reformních opatření, což jsou ovšem spíše ad hoc nápady, než koncepční řešení.

Finančních prostředků je relativně dost.  Je tedy na MZ, aby zajistilo jejich efektivní užití i tvorbu určitých finančních rezerv na období, kdy mohou nastat problémy s růstem HDP (tedy i mezd).

Ministerstvo financí

Zdroj: Ministerstvo financí