Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Středa 08. červenec 2020 | Svátek má Nora
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Regulační srážky z pohledu práva

foto: JupiterImages

Regulační srážky z pohledu práva

19.05.2015 10:20
Zdroj: www.tribune.cz
Autor: JUDr. Ondřej Dostál
Medical Tribune zveřejnila dva komentáře praktických lékařů, kteří kritizují regulační srážky. Právník JUDr. Ondřej Dostál přináší k tomuto tématu stručné shrnutí historie, jak se vyvíjely právní předpisy týkající se úhradových limitací...

Současný systém vychází zindividuálního nároku každého účastníka zdravotního pojištění čerpat bezplatně péči, kterou zákon vymezil jako hrazenou. Zdravotní pojišťovny mají povinnost zajistit a zafinancovat přístup ktéto péči, a to cestou smluv snezávislými poskytovateli zdravotních služeb. Poskytovatelé nemají až na výjimky (první pomoc, neodkladná péče) povinnost přijmout každého; tuto povinnost na sebe dobrovolně přebírají teprve uzavřením smlouvy se zdravotní pojišťovnou, v níž se zavazují přijmout a léčit každého jejího pojištěnce. Do smluv mohou, ale nemusejí být promítnuty regulační mechanismy z aktuální úhradové vyhlášky, ty však nedávají lékaři ani povinnost, ani právo omezovat kvalitu či rozsah potřebné péče, jak konstatoval i ústavní soud vPl. ÚS 19/13. Naopak, péče musí být poskytnuta řádně a vdůvodných případech musí být uhrazena i nad rámec limitací. Stížnosti lékařů, že jsou „vazaly pacientů, pro které musejí vykonávat neplacenou práci“, nebo že je „pojišťovny nutí léčit špatně“, jsou zhlediska práva nedůvodné. Nastává-li takový stav vreálném světě, jde o důsledek neznalosti, špatné práce regulátora a dalších mimoprávních okolností, bohužel s dopadem na nemocné.

Historický přehled

Již staří Římané…

…neregulovali úhradu zdravotní péče. Dnešnímu systému ale předcházelo období centrálně řízeného zdravotnictví, ve kterém platila přísná ekonomická omezení, navzdory proklamativním ustanovením zákonů. Po přechodu na systém zdravotního pojištění došlo k deregulaci, která přinesla rozšíření nabídky péče, ale též skokový růst nákladů. Zákon 48/1997 Sb. na konci devadesátých let proto musel zahrnout též prvky limitace nákladů. Pro tvorbu Seznamu výkonů sbodovými hodnotami zákon zakotvil proces dohodovacích řízení mezi pojišťovnami, odbornými společnostmi, profesními organizacemi a sdruženími pojištěnců (§ 17 odst. 4). Určení hodnoty bodu zákon svěřil dohodovacímu řízení pojišťoven a profesních sdružení poskytovatelů (§ 17 odst. 5). Oba procesy byly formulovány jako poměrně otevřené, snižší rolí státu a vyšší rolí dohody zainteresovaných stran, čemuž napomáhala i tehdejší demokratičtější podoba orgánů zdravotních pojišťoven.

Přílepky ministra Ratha

Za krátkého, ale intenzivního působení Davida Ratha na MZ vroce 2006 došlo kzásadním faktickým i zákonným změnám, prezentovaným jako „stabilizace zdravotnictví“. Novela 117/2006 Sb. omezila obě dohodovací řízení (k Seznamu výkonů i kúhradě) tím, že napříště dostalo MZ právo posoudit jejich výsledek zhlediska veřejného zájmu. Vpřípadě, že MZ shledalo rozpor sveřejným zájmem (velmi vágně definovaným), dostalo právo vydat pravidla úhrad „po svém“. § 17 odst. 5 byl upraven tak, že úhradová vyhláška mohla nově obsahovat nejen hodnoty bodu a výši úhrad zdravotní péče, ale výslovně též regulační omezení objemu poskytnuté zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Těmito kroky došlo kfaktickému zestátnění rozhodování. Princip dohodovacích řízení poskytovatelů a pojišťoven zůstal sice formálně zachován, ztratil však na významu. Tomu napomohlo též podrobení VZP politické kontrole (změna § 20 zákona 551/1991 Sb.) a okleštění svobodných voleb do orgánů zaměstnaneckých pojišťoven (změna § 10 zákona 280/1992 Sb., vydání volebního řádu vyhláškou 579/2006 Sb.). Vkrátkém období se tak podařilo pokřivit bismarckovský systém zavedením prvků státního řízení, omezit roli pojištěnců i poskytovatelů a dostat pod nežádoucí stranický vliv pojišťovny i oba základní úhradotvorné procesy. Tyto změny se do zákona dostaly jako přílepky na poslední chvíli, tedy mimo standardní legislativního procesu.

Přílepky ministra Julínka

Vroce 2006 sice těsně zvítězily strany spravicovou rétorikou, původní stav však už obnoven nebyl. Naopak vnovele 261/2007 Sb. byly vedle regulačních poplatků schváleny dvě nenápadné, ale klíčové změny. Zaprvé, došlo kdefinitivnímu odstranění dohodovacího řízení kSeznamu výkonů. Zákon od té doby obsahuje jen, že seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami vydává Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou, jde tedy o naprostou libovůli ministra a definitivní vystrnadění pojištěnců i zdravotníků ztohoto procesu (neformální Komise pro SZV na MZ se nepočítá, jde jen o poradní orgán bez zákonného ukotvení).

Zadruhé, do § 17 odst. 6 bylo dopsáno, že úhradová vyhláška se použije, jen pokud se zdravotnické zařízení a zdravotní pojišťovna za podmínky dodržení zdravotně pojistného plánu nedohodnou o způsobu úhrady, výši úhrady a regulačních omezeních jinak. Tím byl právní stav doveden do absurdna: proběhne dohodovací řízení, MZ ale jeho výsledkem není vázáno; následně, pokud se pojišťovna rozhodne, může ignorovat dohodovací řízení i vyhlášku a domluvit se skonkrétním poskytovatelem, jak chce. To jsou ony „individuální dodatky“, které kritizuje NKÚ jako prokorupční a které pojišťovny odmítají zveřejňovat smylným odkazem na obchodní tajemství. Nikoliv překvapivě, i tato „reforma“ byla poslaneckým přílepkem.

Ústavní soud jako nositel změn

Jak je vidno, reformátoři levice ani pravice nedokázali přijít sférovými pravidly kontroly nákladů, naopak vnesli do systému chaos, netransparentnost a „právo silnějšího“. Prvek naděje přišel však ze strany moci soudní, konkrétně ze dvou nálezů Ústavního soudu vroce 2011 a 2013.

Vnálezu I.ÚS 2785/08 ze dne 13.09.2011 žalovala soukromá lékařka pojišťovnu o uhrazení nákladů na léky nad rámec úhradové regulace. Soud konstatoval, že spatřuje podstatu věci vústavněkonformním posouzení otázky, zda stěžovatelka v daném období překročila sporné náklady z nezbytných důvodů, tedy aby nutného léčebného efektu bylo dosaženo s ohledem na individuální zdravotní stav konkrétních pojištěnců. Pokud bude lékařka schopna dokázat, že tomu tak bylo, tedy že neplýtvala, byla by příslušná pojišťovna povinna tuto péči uhradit i v situaci, že byl dohodnutý finanční limit v daném období vyčerpán. Soud výslovně konstatoval, že toto neplatí jen pro neodkladnou péči, ale že smluvně dohodnutý objem zdravotní péče je možno překročit i u péče plánované, například nárůst počtu pacientů dané pojišťovny, preskripce léků u chroniků apod. Obdobné právní názory lze nalézt též vpraxi Nejvyššího soud ČR.

Vnálezu Pl. ÚS 19/13, který se týkal úhradové vyhlášky pro rok 2013 jako celku, soud uvedl, že dosažení objemového limitu z úhradové vyhlášky se významným způsobem dotýká výše úhrady, na kterou vznikne poskytovatelům (...) nárok vůči zdravotní pojišťovně, nemá však vliv na rozsah, v jakém jsou povinni poskytovat zdravotní péči. Ti totiž ani po jeho dosažení nemohou odmítnout poskytnutí neodkladné péče a nestanoví-li zákon jinak, tak v případě pojištěnců, s jejichž zdravotní pojišťovnou mají uzavřenou smlouvu, ani poskytnutí péče jiné. Pokud jde o úhradu této péče, Ústavní soud odkázal na citované rozhodnutí zroku 2011, a tvůrcům budoucích úhradových vyhlášek vyslal jasný signál, jaké limitace bude považovat za nepřiměřené, tedy protiústavní.

ivb, www.tribune.cz



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky