K časné intervenci dochází jen u zlomku potřebných
Součástí nedávného Evropského obezitologického kongresu ECO byla i sekce o časné intervenci a zdravém růstu, na které vystoupila i dr. Mercedes de Onisová z WHO. Zdůraznila fakt, že jednou ze šesti zásadních priorit WHO je zastavení nárůstu nadměrné tělesné hmotnosti u dětí do roku 2025. Poutavá přednáška nastínila několik směrů, které by vlády členských zemí WHO měly podporovat pro dosažení tohoto cíle – od správné výživy matek v době těhotenství, existence národních výživových doporučení pro všechny věkové skupiny, zákazu automatů na nezdravé potraviny a nápoje (např. ve školách) a regulace potravinového marketingu až po podporu výzkumu týkajícího se příčin, prevence a léčby nadváhy a obezity u dětí a dospívajících. Z osobní komunikace se zástupci WHO vyplynulo, že vlády jednotlivých členských států mají průběžně pracovat na dílčích krocích. Věřme, že i v naší zemi se podpora zdravého životního stylu u dětí stane celospolečenskou prioritou.
Péče o obézní děti a dospívající – zkušenosti ze Švýcarska a Dánska?
Dr. Nathalie Farpour‑Lambertová z Dětské kliniky v Ženevě v rámci své půlhodinové přednášky nastínila možný systém péče o obézní děti a dospívající. Poukázala na to, že 19 až 49 procent evropských chlapců a 18 až 43 procent evropských dívek, kteří trpí nadváhou či obezitou, jsou zároveň ohroženi rozvojem řady kardiometabolických a psychosociálních komplikací. Dr. Farpour‑Lambertová prezentovala Národní akční plán v boji proti dětské obezitě. Contrepoids, roční multidisciplinární program zaměřený na rodinnou intervenci u obézních dětí ve věku 8 až 18 let, byl v uplynulých letech ve Švýcarsku finančně hrazený zdravotními pojišťovnami. Vyhodnocení tohoto účinného celonárodního programu ukázalo, že taková pomoc byla dostupná necelému jednomu procentu jedinců, kteří by obdobnou péči potřebovali. Toto zjištění vedlo k celonárodní kampani s cílem maximálně zapojit praktické lékaře do péče o obézní pacienty. Byl vytvořen systém, kdy praktický lékař spolupracuje s nutričními terapeuty, fyzioterapeuty, psychology, učiteli tělocviku, ev. sociálními pracovníky. Je zcela evidentní, že tak velký počet dětí a dospívajících s nadměrnou tělesnou hmotností vyžaduje komplexní péči začínající právě u praktických lékařů pro děti a dorost. Toto tvrzení podpořily i zkušenosti z dánského pracoviště dr. Jense‑Christiana Holma. Tamní nemocniční zařízení pečuje pouze o obézní děti a dospívající s velmi těžkou obezitou, definovanou BMI nad 99. percentil pro daný věk a pohlaví.
Již děti upřednostňují štíhlost
Souběžně s uznáním obezity jako nemoci vzrůstá zájem sledovat zaujatost vůči této chorobě a obézním jedincům. Uznávaný profesor psychiatrie Andrew Hill z Univerzity v Leedsu v rámci své brilantní přednášky hodnotil tuto stigmatizaci z několika aspektů. Zdůraznil, že v kampaních proti obezitě se paradoxně používají prvky stigmatizace, které jsou často na hranici lidských práv – obézní jedinec je např. často zobrazen bez hlavy se zvýrazněním partie břicha apod. Postoje vůči obezitě a obéznímu jedinci vycházejí jak z hodnocení dopadu tohoto onemocnění na zdraví, tak z vlastního vzhledu jedince a z jeho charakteristik, které spočívají v nedostatku vůle a pocitu viny.
Tyto názory jsou bohužel sdíleny většinou populace, včetně zdravotníků a samotných obézních jedinců. Prof. Hill poukázal na výsledky studie, podle kterých si již pětileté děti na základě předkládaných obrázků raději vybíraly štíhlé než obézní kamarády.
Je obezita infekční onemocnění?
Významnou úlohu při vzniku obezity má, kromě naší genetické výbavy, bezesporu konzumace energeticky bohaté stravy v kombinaci s nedostatkem pohybové aktivity. Nicméně v souvislosti s rychlým vzestupem počtu obézních dětí i dospělých se vědci zamýšlejí i nad dalšími faktory, které by mohly ovlivňovat naši tělesnou hmotnost. Dva příspěvky – českých a italských vědců – navázaly na výzkum dr. Dhurandhara a dr. Atkinsona, kteří jako první poukázali na nárůst hmotnosti kuřat po infikování lidským adenovirem 36. Vědci jasně prokázali, že i obézní lidé jsou častěji infikováni tímto virem než jedinci s normální hmotností. Do jaké míry se virová infekce podílí na obezitě u lidí, zatím nelze jednoznačně říci. V současné době se vědci zabývají myšlenkou očkování proti této infekci jako jedné z možností ochrany obyvatelstva před nadměrnou hmotností.
Zdroj: Medical Tribune