Přeskočit na obsah

Dlouhodobá imunosuprese po spalničkách

Po infekci virem spalniček dochází k hluboké imunosupresi. Dlouho měli imunologové za to, že tato imunosuprese je jen přechodná. Tomu ale neodpovídal fakt, že po vakcinaci proti spalničkám lze pozorovat pokles úmrtnosti i na jiná infekční onemocnění, a to až do pěti let věku dítěte. Tento jev se snažila vysvětlit řada teorií. Podle jedné hypotézy vakcína stimuluje křížové reakce T lymfocytů a ty jsou pak účinné i proti jiným patogenům. Podle jiné teorie posiluje vakcína spíše složky vrozené imunity a tím přispívá k důkladnější ochraně organismu.

Novější studie odhalily, že virus spalniček napadá T lymfocyty a ničí tak imunitní paměť. Zhruba měsíc po uzdravení ze spalniček se populace T lymfocytů u pacienta obnovuje, ale imunitní paměť je zacílena přednostně na virus spalniček. Mizí imunitní paměť na jiné patogeny. Nizozemský virolog Rik de Swart označuje tento stav jako „imunitní amnézii“. Překvapivě dlouhé trvání imunosuprese po spalničkách a její důsledky odhaluje nová studie americko‑ ‑nizozemského týmu zveřejněná ve vědeckém časopise Science.

Tým pod vedením Michaela Miny z Princeton University sledoval dětskou úmrtnost na infekční onemocnění od 50. let minulého století do současnosti, a to v Anglii a Walesu, Dánsku a USA. Přitom se ukázalo, že se efekt imunosuprese významně projevuje po dobu dvou až tří let. Po letech, kdy stoupl počet onemocnění spalničkami, následovaly roky, kdy došlo i k vzestupu dětských úmrtí na jiná infekční onemocnění, nejčastěji na pneumonii, dysenterii nebo meningitidu. Mina a jeho spolupracovníci jsou přesvědčeni, že imunosuprese po spalničkách je skutečně hluboká a obnova funkčního imunitního systému začíná po tomto onemocnění prakticky od nuly. Imunosuprese postihne nejen imunitu vůči patogenům, s kterými se organismus střetl, ale také imunitu navozenou vakcinací.

Ve všech sledovaných zemích byl pozorován jasný pokles úmrtí na jiná infekční onemocnění poté, co byla zavedena plošná vakcinace proti spalničkám. „Potlačení výskytu spalniček vedlo k poklesu úmrtí na jiné infekční choroby v důsledku nepřímého účinku nákazy spalničkami na lidský imunitní systém. Z hlediska lidské populace z naší studie vyplývá, že když se spalničky vyskytovaly v hojné míře, vyvolalo to celkový útlum odolnosti k jiným infekčním chorobám,“ říká spoluautor studie Bryan Grenfell z Princetonu.

V USA byly spalničky očkováním vymýceny v roce 2000. Od té doby tam epidemiologové zaznamenávali asi 60 případů onemocnění ročně, přičemž většina padala na vrub dětí, které do země přicestovaly s nákazou. Pod vlivem fámy, že vakcinace zvyšuje riziko autismu, došlo v USA k úbytku podílu očkovaných dětí v populaci. Jakákoli spojitost mezi očkováním a výskytem autismu byla opakovaně vyvrácena. Například nedávná studie publikovaná v JAMA nepotvrdila negativní dopad očkování dokonce ani u dětí, které mají zvýšené riziko poruch, jako je autismus.

Riziko epidemií spalniček v posledních letech v USA opět vzrostlo v důsledku nižší proočkovanosti populace. V roce 2013 stoupl v zemi počet dětí onemocnělých spalničkami nad 600. Na sklonku roku 2014 propukla tzv. disneylandská epidemie spalniček, jejíž zdroj byl v zábavním parku v Los Angeles. Z Kalifornie se nákaza rozšířila i do dalších států USA a celkový počet nemocných se vyhoupl nad 130. Virus z disneylandské epidemie byl zavlečen až do kanadské provincie Quebec, kde v okresu Lanaudière vystoupil počet případů tohoto onemocnění rovněž vysoko nad stovku. Ve studii publikované v lékařském časopise JAMA Pediatrics američtí epidemiologové potvrdili, že míra proočkovanosti populací, kde se spalničky z disneylandské epidemie rozšířily, byla výrazně pod hranicí 96–99 procent, která je považována za spolehlivou ochranu proti šíření infekce. Populace postižené epidemií měly proočkovanost proti spalničkám na úrovni 50 až 86 procent.

Význam očkování proti spalničkám je ve světle nové studie týmu vedeného Michaelem Minou ještě větší, než se dosud zdálo. Chrání děti před hlubokou a dlouhodobou imunosupresí, která zvyšuje riziko dalších závažných infekčních chorob s možnými fatálními komplikacemi. „Výsledky naší studie dokazují, že očkování proti spalničkám přináší výhody, jež se zdaleka neomezují jen na ochranu proti samotným spalničkám. Jde o jedno z nejúčinnějších opatření pro zajištění globálního zdraví lidí,“ shrnuje praktické závěry studie Michael Mina.

Zdroj: Medical Tribune

Sdílejte článek

Doporučené

Ruce vzhůru, gatě dolů…

17. 4. 2024

Ne, od zájmu o fungující české zdravotnictví ruce pryč dávat nebudeme. Nemocničním lékařům oprávněně vadí, že ostatní lékaři nejsou ochotni se…