Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Sobota 18. listopad 2017 | Svátek má Romana
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Vysoký podíl císařských řezů zaznamenávají i malé nemocnice

foto: Shutterstock.com

Vysoký podíl císařských řezů zaznamenávají i malé nemocnice

24.09.2015 10:36
Zdroj: www.tribune.cz
Autor: red
Platforma zdravotních pojištěnců provedla analýzu na základě dat z Národního referenčního centra, která měla mimo jiné přinést celkové údaje o vývoji počtu porodů v České republice a porovnávat počty císařských řezů v různých nemocnicích. Z analýzy vyplynulo, že četnosti císařských řezů se v jednotlivých porodnicích pohybují cca 10% do 40% všech porodů. Vyšší procento císařských řezů přitom není omezeno jen na specializované porodnice, naopak vyskytují se i v porodnicích střední a menší velikosti. Celou analýzu čtěte v článku...

Platforma zdravotních pojištěnců přináší statistiky o vykázané péči související s porodem. Data získaná z Národního referenčního centra ukazují konkrétní informace zjednotlivých porodnic - jde například o počty porodů, procento provedených císařských řezů, či procento porodů vykázaných s komplikacemi.

"Za pozornost stojí zejména statistiky o četnosti císařských řezů, které se v jednotlivých porodnicích pohybují od cca 10% do 40% všech porodů. Vyšší procento císařských řezů přitom není omezeno jen na specializované porodnice, naopak vyskytují se i v porodnicích střední a menší velikosti. Je tedy zjevné, že se císařské řezy provádějí v alespoň některých případech na žádost rodičky (elektivně), bez medicínské příčiny. Je otázkou k diskusi, zda je tento stav žádoucí z hlediska veřejného zdraví a zda je správné, že systém zdravotního pojištění hradí vícenáklady s tím spojené," domnívá se JUDr. Ondřej Dostál.

Biostatička Mgr. Markéta Pavlíková, která se na tvrobě analýzy podílela, ke zjištěným datům uvádí: "Za skutečně významnou informaci pro rodičky v ČR považuji zjistění, že existují objektivní rozdíly ve způsobu poskytované péče nejen mezi různými zdravotnickými zařízeními, ale i uchopitelné rozdíly regionální. Tyto rozdíly jsou přitom takové povahy, že je nelze vysvětlit pouhou náhodou (zůstávají konzistentní v průběhu let) nebo výhradně velikostí a specializací pracoviště. Je zřejmé, že v nich bude hrát výraznou roli jednak geografická tradice, jednak lokální vedení zdravotnického zařízení. Například v Jihomoravském kraji je zřetelně nižší míra ukončování porodů císařským řezem a vyšší preference ukončování i složitějších těhotenství – poloha koncem pánevním, dvojčata – vaginálně v porovnání například se Středočeským krajem včetně Prahy. Jižní Morava a Zlínsko si přitom udrželo i tradici silné role porodní asistentky jako hlavní pečovatelky o rodící ženu. Vliv konkrétního vedení porodnického oddělení je přitom ještě silnější. Jak jinak si vysvětlit, že porodnice ve Vyškově užívá císařského řezu v míře nižší než 10% všech porodů, zatímco porodnice v Neratovicích v míře přes 40%? Obě zařízení jsou přitom podobně veliká a podobně daleko od krajského centra specializujícího se na riziková těhotenství a porody," poznamenává Mgr. Pavlíková.

Reakci České gynekologické a porodnické společnosti na tuto analýzu najdete v článkuČGPS: Hodnotit data o císařských řezech není tak jednoduché

Analýza dat z NRC o porodech - analýza porodnických výkonů

Císařský řez

Za období 2009-2013 stoupla míra císařských řezů dle evidence NRC o 4 procentní body. Evidence ÚZIS ukazuje prakticky stejné hodnoty.

r. 2009 r. 2010 r. 2011 r. 2012 r. 2013
NRC 21,8 23,3 24,0 25,3 25,7
ÚZIS 21,7 23,0 24,4 25,0 25,6
2009 % 2013 %
méně než 10% 1 1,1 1 1,1
10-15% 16 17,0 4 4,3
15-20% 31 33,0 18 19,1
20-25% 28 29,8 27 28,7
25-30% 15 16,0 30 31,9
30-35% 3 3,2 12 12,8
35% a více 0 0,0 2 2,1
celkem 94 100,0 94 100,0

Tabulka výše ukazuje, jak se od roku 2009 posunuly porodnice v kategoriích dle míry císařských řezů. Kategorie jsou zvoleny následovně (v závorce je barva podkreslení v přidružené tabulce v excelu): míra 10% a méně + 15% a méně (doporučení WHO, sytě zelená), 15-20% (dle WHO optimální i pro větší zařízení, světle zelená), 20-25% (pod celostátním průměrem, světle žlutá), 25-30% (nad celostátním průměrem, světle oranžová), nad 30% a nad 35% (sytě oranžová) - tady už by se měla pohybovat maximálně specializovaná pracoviště, což například neplatí o neratovické Almedě.

Ukazuje se, že pod 15% císařských řezů zůstalo pouze 5 zařízení ze 17, zatímco do skupiny 30% a více se přesunulo ke třem zařízením v roce 2009 dalších 11.

Je přirozené očekávat, že vysoké míry císařských řezů budou mít zejména perinatální centra. Není to však nutností. Následující tabulka ukazuje, že i mezi perinatálními centry byly v roce 2013 rozdíly až dvojnásobné. Dvě z perinatálních a polovina (nyní) intermediárních je pod celostátním průměrem.

[1] “Perinatální centra”

míra CŘ 2013
Ústav pro péči o matku a dítě, Praha 40,6
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 36,4
Fakultní nemocnice Olomouc 33,6
Fakultní nemocnice Ostrava 30,8
Fakultní nemocnice Hradec Králové 30,8
Nemocnice České Budějovice 30,4
Krajská zdravotní – Ústí nad Labem 29,9
Krajská nemocnice T. Bati, Zlín 28,0
Fakultní nemocnice v Motole, Praha 26,4
Fakultní nemocnice Plzeň 26,2
Krajská zdravotní – Most 23,9
Fakultní nemocnice Brno 20,7

[1] “Intermediární centra”

míra CŘ 2013
Oblastní nemocnice Kolín 31,5
Pardubická krajská nemocnice 28,9
Nemocnice Havlíčkův Brod 26,5
Oblastní nemocnice Kladno 26,4
Karlovarská krajská nemocnice, Karlovy Vary 25,6
Thomayerova nemocnice, Praha 25,6
Oblastní nemocnice Mladá Boleslav 25,3
Nemocnice Hořovice 25,3
Krajská nemocnice Liberec 23,9
Městská nemocnice Ostrava 23,0
Nemocnice na Bulovce, Praha 19,4

Celkový vývoj míry císařských řezů podle krajů je možné sledovat v přiložené tabulce. K největšímů nárůstu došlo v Olomouckém kraji, kde průměrná míra císařských řezů (tedy nejen v perinaálním centru, ale v celém kraji) přeekročila v roce 2013 30% a je jen o dva procentní body nižší než v Praze. Nejnižší míra CŘ je dlouhodobě v Jihomoravském kraji, kde jsou pod republikovým průměrem všechna porodní zařízení včetně perinatálního centra FN Brno.

míra CŘ 2009 míra CŘ 2013 nárůst
Praha 27,4 31,8 4,4
Olomoucký 24,1 30,6 6,5
Moravskoslezský 23,0 27,3 4,3
Jihočeský 21,8 26,3 4,5
Středočeský 21,3 26,1 4,9
Plzeňský 24,6 25,5 0,8
Zlínský 19,7 24,3 4,6
Vysočina 20,5 24,2 3,7
Královéhradecký 19,5 24,0 4,5
Liberecký 19,2 23,3 4,0
Ústecký 19,4 22,8 3,4
Pardubický 20,0 22,3 2,3
Karlovarský 18,4 20,4 1,9
Jihomoravský 17,5 19,8 2,3

.

Praha: s výjimkou ÚPMD a VFN se pražské porodnice pohybují v pásmu průměru, Na Bulovce a Thomayerova spíše pod průměrem, nikoli však pod 15%.

Středočeský kraj: Míra CŘ se pochybuje v širokém pásu okolo republikového průměru, pod 15% ale není žádné ze zařízení. Výjimku tvoří Kolín s 30%, Kladno se zvláštním jednoročním výkyvem z běžných 25% na více než 40% v ruce 2012 a zejména Neratovice se setrvale více než 30% a v letech 2011 a 2012 více než 40% porodů císařskýcm řezem. Přitom jde o menší porodnici, která není ani intermediárním centrem a neočekává se, že by se starala o rizikově těhotné.

V Jihočeském kraji má nejnižší míru CŘ Krumlov, žádné zařízení však pod 15%.

V kraji Vysočina se všech pět porodnic pohybuje těsně okolo průměru, včetně intermediárního centra v Havlíčkově Brodě. Všechna zařízení mají míru CŘ pod 30%, žádné pod 20%.

V Plzeňském kraji mají nejnižší míru CŘ Domažlice, všechna porodní zařízení se pohybují mezi 15 a necelými 30%.

V Karlovarském kraji si udržuje nízkou míru CŘ Ostrov nad Ohří a také nově Sokolov. Intermediární centrum v Karlových Varech se udržuje okolo průměru.

V Libereckém kraji mají všechna zařízení včetně intermediárního centra v Liberci míru CŘ pod republikovým průmerem, žádné pod 15%.

V Ústeckem kraji si nízkou míru CŘ pod 15% udržuje zejména Chomutov a Litoměřice, ale i ostatní zařízení jsou pod republikovým průměrem, včetně perinatálního centra Most. K 30% CŘ má perinatální centrum Ústí nad Labem a také překvapivě malá zařízení v Rumburku a Žatci (okolo 500 porodů ročně).

V Královéhradeckém kraji má nad průměr ke 30% perinatální centrum Hradec Králové, ostatní centra jsou pod průměrem. Pod 15% se drželo Vrchlabí, kde ale míra CŔ setrvala před uzavřením stoupala. Překvapivé je navýšení podílu CŘ v Rychnově nad Kněžnou v roce 2013.

V Pardubickém kraji má nejvíce CŘ intermediární centrum v Pardubicích, ostatní zařízení jsou pod průměrem, pouze Ústí nad Orlicí se však pohybuje blízko 15%.

V Jihomoravském kraji má všech osm zařízení míru CŘ pod celorepublikovým průměrem, zpravidla těsně okolo 20%, včetně největšího perinatálního zařízení v ČR, FN Brno. Zařízení ve Vyškově je jediným porodním zařízením v ČR, které si míru CŘ udržuje pod 10%.

Ve Zlínském kraji má pouze Uherské Hradiště míru CŘ okolo 15%, ostatní zařízení, včetně perinatálního centra ve Zlíně, se pohybují přesně na republikovém průměru.

Naopak v Olomouckém kraji mají všechna centra kromě Prostějova míru císařských řezů nad republikovým průměrem, zhusta nad 30%. Je to po Praze kraj s největší mírou císařských řezů v republice, a to přesto, že má jen jedno perinatální centrum v Olomouci.

Porodní zařízení v Moravskoslezském krají patří také spíše mezi ty s nadprůměrnou mírou CŘ. Všude je míra CŘ nad 15%, všude kromě Havířova nad 20%. Perinatální centrum ve FN Ostrava se udržuje okolo 30%, podobná situace je i ve Vítkovicích a Karvinné.

www.tribune.cz



Copyright © 2000-2017 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky