Změna vzdělávání sester: Vlk se nažral a koza zůstala celá

Ministr zdravotnictví S. Němeček slíbil poslat v březnu do vlády návrh změny zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, a jak slíbil, tak činí. Rovněž slíbil zjednodušení vzdělávání sester, a protože návrh zákona už spatřil světlo světa, můžeme se podívat, jak jednoduché to bude.

Návrh zákona přináší změny např. v oblasti získávání registrace sester, radiologických asistentů, fyzioterapeutů a v oblasti akreditace vzdělávacích programů a specializačního vzdělávání. Dále zavádí obor dětská sestra jako kvalifikační, nikoli jako specializaci. Ty netrpělivě očekávané změny ve vzdělávání sester a zdravotnických asistentů jsou tu také, a těm se budu ve svém komentáři věnovat.

Změna č. 1:

Zákon zavádí nový obor

PRAKTICKÁ SESTRA

Kdo je praktická sestra?

Absolvent SZŠ v oboru praktická sestra, absolvent SZŠ v oboru zdravotnický asistent, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2018/2019, absolventi akreditovaných kvalifikačních kursů v oboru praktická sestra či zdravotnický asistent a další, kdo doposud získali způsobilost zdravotnického asistenta.

Co to v praxi znamená?

Od školního roku 2019/2020 se budou na SZŠ vzdělávat praktické sestry a všichni, kdo do té doby získali kvalifikaci zdravotnického asistenta, se stávají automaticky praktickou sestrou nebo – v případě mužů – praktickým ošetřovatelem.

Co dělá praktická sestra?

Zákon: Za výkon povolání praktické sestry se považuje poskytování ošetřovatelské péče pod odborným dohledem všeobecné sestry nebo porodní asistentky; ošetřovatelskou péči spojenou se sebeobsluhou, uspokojováním základních potřeb pacientů, rehabilitačním ošetřovatelstvím a dalšími ošetřovatelskými činnostmi vymezenými prováděcím právním předpisem může praktická sestra provádět bez odborného dohledu. Dále se praktická sestra ve spolupráci se všeobecnou sestrou, porodní asistentkou, lékařem, zubním lékařem podílí na preventivní, léčebné, rehabilitační, paliativní, neodkladné, diagnostické a dispenzární péči.

Co to v praxi znamená?

Praktická sestra bude vykonávat některé činnosti pod odborným dohledem (stejně jako nyní zdravotnický asistent), dále se praktická sestra nemůže registrovat (stejně jako nyní zdravotnický asistent) a praktická sestra nemůže získat specializaci (stejně jako nyní zdravotnický asistent).

Co je odborný dohled?

Zákon: Za výkon povolání pod odborným dohledem se považuje výkon činností, ke kterým je zdravotnický pracovník nebo jiný odborný pracovník způsobilý nebo ke kterým způsobilost získává, při dosažitelnosti rady, pomoci zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu těchto činností bez odborného dohledu a v rozsahu, který tento zdravotnický pracovník určí. Činnosti podle věty první stanoví prováděcí právní předpis 7a). Dohlížející zdravotnický pracovník musí být nepřetržitě telefonicky dostupný s fyzickou dosažitelností do 30 minut, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak.

Odborný dohled může vykonávat také lékař, zubní lékař nebo farmaceut v rozsahu své způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání. Odborný dohled je v návrhu zákona upraven, nově obsahuje věty: Činnosti podle věty první stanoví prováděcí právní předpis 7a). Dohlížející zdravotnický pracovník musí být nepřetržitě telefonicky dostupný s fyzickou dosažitelností do 30 minut, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak.

Co to v praxi znamená?

Znamená to, že praktická sestra bude pod odborným dohledem a podle pokynů dohlížejícího pracovníka vykonávat činnosti určené vyhláškou. To tajemné číslo 7a) označuje vyhlášku č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění vyhlášky č. 2/2016 Sb. To je ta skvělá vyhláška, podle které současný zdravotnický asistent může aplikovat nitrožilní léky a zároveň nemůže aplikovat nitrožilní léky. Mluví se ale o tom, že bude novelizována, tak snad bude přesnější.

Dále to znamená, že praktická sestra může klidně sloužit sama, pokud bude mít k dispozici na telefonu dohlížející sestru (porodní asistentku), která bude schopna v případě potřeby dostavit se do 30 minut na pracoviště.

Změna č. 2:

Zákon zavádí možnost zkráceného kvalifikačního studia všeobecných sester na VOŠ

Vzdělání sester zůstává až na jeden bod stejné, nadále je nutné pro pozici všeobecné sestry vystudovat VOŠ/VŠ a způsobilost mají samozřejmě nadále i sestry vzdělané podle dřívějších předpisů (se „starou zdrávkou“). Tím jedním bodem je přidaný odstavec zákona:

Odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry se získává absolvováním

c) studia v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšší zdravotnické škole po získání způsobilosti k výkonu povolání praktické sestry, zdravotnického záchranáře, porodní asistentky nebo dětské sestry podle § 5a odst. 1 písm. a) nebo b), kdy uchazeč byl v souladu s § 95 odst. 1 a 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, přijat do vyššího ročníku než prvního,

Co to znamená v praxi?

Všeobecnou sestrou se může nově stát ve zkráceném režimu na VOŠ praktická sestra, zdravotnický záchranář, porodní asistentka a dětská sestra, která vystudovala bakalářský stupeň VŠ nebo VOŠ v oboru dětská sestra, která vystuduje na VOŠ obor všeobecná sestra, aniž by absolvovala celou VOŠ – může být přijata do ročníku vyššího než prvního (tzn. do ročníku druhého či třetího) podle podmínek stanovených školským zákonem.

Všeobecnou sestrou se může, tak jako tomu bylo dříve, stát: absolvent jakékoli střední školy s maturitou, který vystuduje obor ošetřovatelství na VOŠ či VŠ v klasickém tříletém režimu. Čili absolvent gymnázia nebo zdravotnického lycea nemůže studovat jen rok a dále i absolvent SZŠ v oboru zdravotnický asistent/praktická sestra si může zvolit klasické tříleté studium na VŠ/VOŠ.

Jak bude vypadat zkrácené studium na VOŠ?

Školský zákon stanoví pro přijímání do vyššího ročníku vzdělávání ve vyšší odborné škole tyto podmínky:

(1) Ředitel školy může uchazeče přijmout do vyššího než prvního ročníku vzdělávání ve vyšší odborné škole. V rámci přijímacího řízení může ředitel školy po posouzení dokladů uchazeče o předchozím vzdělávání stanovit jako podmínku přijetí vykonání zkoušky a určit její obsah, termín, formu a kritéria hodnocení, a to v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání. V případě, že ředitel školy rozhodne o přijetí uchazeče, určí ročník, do něhož bude uchazeč zařazen.

(2) V případě zdravotnických oborů může ředitel školy přijmout uchazeče do vyššího než prvního ročníku vzdělávání ve vyšší odborné škole pouze v případě, že obsah předchozího vzdělávání uchazeče odpovídá obsahu vzdělávání v těch ročnících, které student nebude absolvovat.

Co to znamená v praxi?

Výše uvedená podmínka znamená, že uchazeč o tento způsob zkráceného studia na VOŠ může dělat přijímací zkoušku. Ředitel nemusí přijmout uchazeče hned do třetího ročníku, ale třeba do druhého. Zákon nestanoví, zda studium má být denní nebo kombinované. Dále to znamená, že student zkráceného studia na VOŠ musí studium zakončit absolutoriem a získat neakademický titul DiS. stejně jako studenti ve standardním tříletém studiu.

Závěr

Co mně osobně z toho všeho vyplývá? Nyní tu máme všeobecné sestry a zdravotnické asistenty, kteří svým názvem představují odlišnost. V případě názvu všeobecná sestra a praktická sestra tak nějak nevím, jak moc jsou obory odlišné, a navíc praktická sestra ve mně vyvolává představu, že existují sestry nepraktické. Dokážu si představit, že označení praktická sestra je atraktivnějsí než zdravotnický asistent, ale nejsem si jistá, zda to především u laické veřejnosti a zájemců o studium na SZŠ nebude vyvolávat další chaos.

Vezmeme‑li v potaz, že praktická sestra bude stále pod odborným dohledem, vychází mi z toho, že její pozice bude nadále (stejně jako u ZA) složitá a neatraktivní, a stejně jako většina ZA budou praktické sestry usilovat o vzdělání všeobecné sestry.

Vezmeme‑li v úvahu, že odborný dohled je v zákoně nyní specifikován jako telefonický, vychází mi z toho, že praktické sestry budou ohroženy „zneužíváním“ ještě více než ZA. Mohou být ponechány na pracovišti samotné a natlačeny do kompetencí všeobecné sestry (za plat praktické sestry). Odborný dohled považuji za opičárnu nemající obdoby. Jsem‑li zaučený pracovník, tak buď mám vzdělání a schopnosti udělat nějakou práci – a pak ji udělám se vší zodpovědností, nebo vzdělání a schopnosti nemám – a pak na tu práci nemám co sahat, ani kdyby na mě dohlíželo FBI. A naopak, jakožto zaučený pracovník můžu dohlížet a kontrolovat nové kolegy, ale požádá‑li mě o radu či pomoc někdo po telefonu s třicet minut dlouhým kabelem, nejsem si jistá, zda to pro mě není příliš velká zodpovědnost, která notabene není zaplacená.

Vezmeme‑li v potaz, že vyhláška o činnostech může kompetence praktické sestry zvýšit směrem k samostatnější práci, pak je namístě se ptát – jaký bude v praxi rozdíl mezi praktickou a všeobecnou sestrou? Zvýší se kompetence i všeobecným sestrám?

Vezmeme‑li v potaz, že pouze jeden rok studia na VOŠ a úspěšné vykonání absolutoria, a možná i při zaměstnání, bude extrémně náročný, vychází mi z toho, že tento způsob studia si mohou zvolit jen extrémně dobří studenti (a tím nemyslím jen znalosti, ale i další předpoklady, jako třeba výdrž). Ze svých zkušeností soudím, že extrémně dobří studenti dnes volí studium na gymnáziu spíše než studium na SZŠ, a extrémně dobří studenti ze SZŠ volí spíše vysokoškolské vzdělání než VOŠ, takže se ptám, kdo se do toho zkráceného studia pohrne a kolik studentů je řádně dokončí?

Duplicita VOŠ a VŠ je dlouhodobě kritizována, protože stát hradí odbornou kvalifikaci dvakrát. Absolventi ze staré SZŠ studují ještě VOŠ, absolventi VOŠ opět VŠ, obor zdravotnický asistent má část školních znalostí shodných se všeobecnou sestrou. Bohužel tento návrh ji minimálně v oboru všeobecná sestra neodstraňuje, ale roli VOŠ spíše posiluje.

Aby nedošlo k mýlce, zdravotnickým asistentům to zkrácené studium přeju, dokonce jsem je sama navrhovala, ale líbilo by se mi za předpokladu, že se bude jednat o přechodné opatření, než se obor ZA zruší. A zatím to vypadá, že se nezruší, jen se bude jmenovat praktická sestra a byť bude mít nové (patrně náročnější) školní osnovy, odborný dohled jí stejně zůstane.

Máme tu všeobecné sestry se SZŠ, sestry DiS., sestry bakalářky, sestry magistry, nyní přibudou ještě praktické sestry a sestry DiS. s ročním, možná dvouletým vzděláním na VOŠ. On to sice na nich v praxi pak nikdo nepozná, že studovaly na VOŠ jen rok, ale asi nezabráníme tomu, aby kromě sporů mezi sestrami a ZA nevznikaly ještě třenice další. Čím víc chaos, tím víc české zdravotnictví?

Zatím se neví, zda tato změna bude schválena tak, jak je, ale bude‑li, tak sama o sobě podle mě více personálu do zdravotnických zařízení nepřivede. Studium praktické sestry na mě nepůsobí o nic atraktivněji než studium zdravotnického asistenta, a zkrácené studium na VOŠ určitě nebude pro svou náročnost pro každého, takže ani nějaké výrazné „zjednodušení“ vzdělání zákon nepřináší. Systém registrace a získávání kreditů zůstává víceméně stejný. Takže za mě změny typu „ vlk se nažral a koza zůstala celá“. Ale třeba se mýlím a za deset let budeme mít plná zařízení nadšených všeobecných a praktických sester.

Zdroj: