Práce, která data z registru RENIS dostala na evropské výsluní
Práce s daty patří mezi silné stránky české onkologie – a to i díky klinickým registrům mapujícím podávání inovativních onkologických léků v reálné praxi. Tyto databáze jsou oporou pro vyjednávání s plátci a organizátory péče, jednotlivým centrům dávají zpětnou vazbu, což má pozitivní vliv na kvalitu péče, a v neposlední řadě jsou jen těžko vyčerpatelným zdrojem dat pro vědeckou práci. Toho opakovaně využil tým České kooperativní skupiny pro metastatický renální karcinom. Ten nyní v časopise European Urology (IF 14) zveřejnil práci vycházející z registru RENIS. Zabývala se tím, jaký vliv má na další průběh onemocnění přerušení cílené léčby v případě, že pacient dosáhne kompletní remise. „Ověřili jsme, že u nemocných, kteří léčbu na čas přeruší, se nemoc chová stejně jako u těch, kteří v léčení pokračují. Je to zásadní objev, protože jsme dosud nevěděli, zda se během této pauzy v podávání léků nádor znovu nezvětší,“ uvedl hlavní řešitel projektu přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze doc. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D. Závěry této studie lze podle něj ihned aplikovat v klinické praxi. „V současné době jde o nejrozsáhlejší světovou práci zabývající se touto otázkou. Využití jejích závěrů v praxi může mít nejen pozitivní vliv na kvalitu života pacienta, ale také přinést do zdravotního systému nemalé úspory,“ řekl děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.
Autoři této práce vycházeli z anonymizovaných údajů o 2 803 pacientech s metastazujícím renálním karcinomem léčených v první linii některým z léků zaměřených na vaskulární endoteliální růstový faktor nebo jeho receptor. Mohlo jít o monoklonální protilátku bevacizumab nebo tyrosinkinázové inhibitory sunitinib, sorafenib či pazopanib.
Kompletní remise byla dokumentována u stovky nemocných, přičemž polovina z nich patřila do skupiny pacientů, kteří léčbu přerušili. Průměrná délka přestávky v léčbě přesáhla dva roky.
U nemocných, u nichž došlo k vymizení známek nádoru, byl medián času do dosažení kompletní remise 10,1 měsíce, medián přežití bez progrese onemocnění od zahájení cílené léčby byl 3,8 roku. Pět let přežívalo 80 procent těchto pacientů. Celkové přežití bylo podobné u nemocných, kteří léčbu přerušili, i těch, kteří v ní pokračovali. Limitem této studie samozřejmě je, že vychází z retrospektivních dat.
„Naše výsledky jsou signálem, že u pacientů s kompletní regresí tohoto karcinomu lze uvažovat o přerušení cílené terapie, což jim přinese vítané lékové prázdniny,“ řekl doc Büchler s tím, že biologická léčba nádorů ledvin je spojena s častými nežádoucími účinky, jako jsou průjmy, vyrážka či nechutenství. Dlouhodobé podávání těchto léků tedy výrazně snižuje kvalitu života nemocných, navíc je tato léčba drahá – představuje 80 000 až 100 000 korun měsíčně na jednoho pacienta.
Doc. Büchler uvedl, že nyní probíhají jednání o optimální léčbě pacientů v případě progrese. „Naším cílem je vyjednat opětovnou úhradu léku, který tak dobře zabral na začátku léčby, a to je v současnosti často problém. Netroufám si dělat žádné predikce, ale osobně bych přivítal liberální podmínky, tedy možnost přerušení terapie a jejího opětovného nasazení po případné progresi onemocnění, ale také zachování možnosti v cílené léčbě pokračovat – podle zvážení onkologa a samozřejmě s přihlédnutím k názoru nemocného,“ dodal. Poděkoval také všem, kteří se na činnosti registru RENIS podílejí. „Jeho kvalita, stejně jako v případě dalších registrů vytvořených a provozovaných Institutem biostatistiky a analýz MU Brno, je zcela mimořádná. Díky němu již vzniklo více než deset publikací, které byly dobře přijaty v mezinárodní lékařské komunitě. Jiné podobné databáze v zahraničí mají obvykle nižší kvalitu údajů o vstupních charakteristikách pacientů i průběhu léčby. S tuzemským registrem je srovnatelná snad jen kanadsko‑ ‑americká International mRCC Database Consortium pod vedením Daniela Henga a jeho spolupracovníků,“ říká doc. Büchler.
Zdroj: