Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Sobota 17. listopad 2018 | Svátek má Mahulena
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Co registr RENIS říká o sekvenční terapii

Co registr RENIS říká o sekvenční terapii

Medical Tribune 10/2016
24.05.2016 11:32
Autor: bab

Práce s daty patří mezi silné stránky české onkologie – a to i díky klinickým registrům mapujícím podávání inovativních onkologických léků v reálné praxi. Tyto databáze jsou oporou pro vyjednávání s plátci a organizátory péče, jednotlivým centrům dávají zpětnou vazbu, což má pozitivní vliv na kvalitu péče, a v neposlední řadě jsou jen těžko vyčerpatelným zdrojem dat pro vědeckou práci. Platí to i pro registr RENIS, ve kterém se shromažďují data o léčbě renálního karcinomu. Díky němu již vzniklo více než deset publikací, které byly dobře přijaty v mezinárodní lékařské komunitě. Jiné podobné databáze v zahraničí mají obvykle nižší kvalitu údajů o vstupních charakteristikách pacientů i průběhu léčby.

Ze záznamů v registru RENIS vycházelo i sdělení, které v rámci uroonkologického bloku na BOD přednesl prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., z Onkologické a radioterapeutické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň. Šlo o analýzu účinnosti jednotlivých sekvencí terapie pokročilého a metastatického renálního karcinomu (mRCC). V této podobě zatím podobná data nebyla publikována, i když jsou důležitým vstupem pro rozhodování o dlouhodobé strategii léčby s cílem zajistit pacientům co nejdelší přežití bez progrese a v nejlepší možné kvalitě života.

Taková analýza je v českém prostředí mimořádně důležitá už jen proto, že incidence renálního karcinomu je v České republice z dosud neobjasněných důvodů jedna z nejvyšších na světě ze sledovaných zemí, za rok 2015 ČR držela dokonce prvenství.

Léčba metastatického renálního karcinomu patří mezi nejsložitější onkologické algoritmy vůbec. Uplatňují se zde tyrosinkinázové inhibitory (sunitinib, sorafenib, pazopanib a nejnověji axitinib), monoklonární protilátky proti receptoru vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (bevacizumab) a také inhibitory mTOR (everolimus, temsirolimus). V tom, jak tyto léky řadit do optimální sekvence, však ještě stále přetrvává určitá nejistota.

V úvodu svého sdělení se prof. Fínek vyjádřil k cílům analýzy a charakteristikám souboru dat: „Tato retrospektivní analýza zhodnocuje účinnosti sekvenčních režimů pokročilého a metastatického karcinomu ledvin s cílem definovat přínosy těchto terapií se zaměřením na celkové přežití (OS) a přežití bez progrese (PFS).“ Do hodnocení byli zahrnuti nemocní, kteří byli léčeni alespoň dvěma léky z kategorie tzv. cílené léčby v sekvenci a léčba prvním léčivým přípravkem byla zahájena v letech 2011– 2013. Zároveň byli vyřazeni ti, jimž byla v rámci paliativní léčby před aplikací léků v sekvenci nasazena imunoterapie (interleukin 2, interferon α). Důvodem jejich nezahrnutí do studie je fakt, že tato terapie je již obsoletní a nemá dostatečné doporučení v použití v 1. linii. Celkem tedy bylo v analyzovaném souboru 1 033 pacientů, přičemž hodnoceny byly sekvence, kterými bylo léčeno minimálně 30 pacientů – takových pacientů bylo 374.

Hlavním předmětem analýzy bylo vyhodnocení účinnosti (PFS a OS) jednotlivých sekvenčních režimů léčby. Celkové přežití bylo počítáno jako doba od zahájení léčby prvním lékem do sledované události, tedy úmrtí pacienta. Doba do progrese poté zahrnuje období od zahájení léčby do zaznamenané progrese onemocnění bez ohledu na aktuálně nasazený lék nebo do úmrtí. Parametry OS, PFS a doba léčby byly analyzovány dle Kaplan‑Meiera. Charakteristiky hodnocených pacientů v jednotlivých sekvenčních režimech byly z hlediska sledovaných parametrů srovnatelné.

A vítězem se stává…

„U sekvence sunitinib–axitinib–everolimus bylo dosaženo kumulativního PFS v délce 31 měsíců, avšak mediánu OS prozatím nebylo dosaženo,“ tak prof. Fínek popsal nejúspěšnější sekvenci léčby mRCC. Sekvence sunitinib–axitinib, sunitinib–everolimus–sorafenib, sunitinib– everolimus, pazopanib–everolimus a pazopanib–sunitinib dosáhly PFS 27,8 měsíce, 19,4 měsíce, 13,5 měsíce, 13,4 měsíce a 27,5 měsíce a OS 47,6 měsíce, 41,7 měsíce, 24,1 měsíce, 30,8 měsíce a 23,8 měsíce. „Z analýzy vyplývá, že mezi jednotlivými sekvenčními režimy jsou signifikantní rozdíly v celkovém přežití a kumulovaném PFS, a proto je důležité uvažovat o volbě jednotlivých léčivých přípravků v dlouhodobé perspektivě.“ (Kumulativní doba bez progrese byla vypočtena jako součet mediánů PFS jednotlivých linií léčby v dané sekvenci léčby. Z důvodu nedostatku dat nebylo možné vyhodnotit kumulativní hodnoty PFS na úrovni jednotlivých pacientů.) V budoucích letech je cílem analýzu periodicky opakovat, to pro variabilitu používaných sekvencí, kdy část z nich nebylo možné s ohledem na malý počet pacientů vyhodnotit. Při zvýšení počtu hodnotitelných účastníků studie bude možné stanovit i kumulativní PFS na úrovni dat jednotlivých pacientů.



Copyright © 2000-2018 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky