Téměř každému třetímu nádoru prsu by se dalo zabránit

Mezi modifikovatelné rizikové faktory pro vznik karcinomu prsu patří postmenopauzální obezita, hormonální substituční terapie (estrogen s progesteronem) a konzumace alkoholu.

Nemodifikovatelné rizikové faktory, které byly hodnoceny v rámci této studie, zahrnují rodinnou anamnézu nádoru prsu, věk při první menstruaci a věk menopauzy, parita, denzita prsu, atypické hyperplazie a jednonukleotidové polymorfismy (SNP; genetické markery spojené s rizikem).

Aby mohli predikovat absolutní riziko vzniku invazivního karcinomu prsu, investigátoři vyvinuli model, který inkorporoval 92 jednonukleotidových polymorfismů a epidemiologické prvky (rodinná anamnéza, antropometrické charakteristiky a menstruační, reprodukční a lifestylové faktory).

Po zahrnutí všech těchto rizikových faktorů se průměrná hodnota absolutního rizika pohybovala od 4,4 % do 23,5 %. Pro 30-leté ženy činilo průměrné kumulativní riziko vzniku karcinomu prsu ve věku 80 let zhruba 11,3 procent.

Zjistilo se, že ženy, které sice v důsledku neovlivnitelných faktorů vykazují nejvyšší riziko, avšak mají nízký index tělesné hmotnosti (BMI), nekonzumují alkohol, nekouří a neužívají substituční hormonální terapii, mají výsledné riziko srovnatelné s průměrem v obecné populaci.

Autoři odhadují, že téměř každému třetímu případu nádoru prsu by bylo možné zabránit, pokud by byly maximálně využity ovlivnitelné rizikové faktory.

Laila Samiianová z Section of Breast Surgery při University of Florida College of Medicine, Jacksonville, ve svém komentáři pro NEJM Journal Watch vyčetla studii řadu limitací např. neúplná data k SNP, nezachycení rozdílných rizik u konvenční estrogenové hormonální terapie a u kombinované estrogen-progestinové terapie; nedostatek dat u atypické hyperplazie a kojení.

„Nicméně je povzbudivé vidět, v jak velké míře může být riziko sníženo tím, že se udržuje svalová hmota a omezuje konzumace alkoholu,“ uvedla Samiianová. Poznamenala také, že v rámci redukce rizika nádoru  prsu je podle ní třeba individuálního přístupu k možnosti vysazení či omezení estrogen-progestinové terapie. Požaduje ovšem validaci výsledků studie, než se přikročí ke změnám v klinické praxi nebo v screeningových doporučeních.

Zdroj: Maas P et al. Breast cancer risk from modifiable and nonmodifiable risk factors among white women in the United States. JAMA Oncol 2016 May 26