Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Sobota 04. duben 2020 | Svátek má Ivana
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Jíst, či nejíst gluten? To je, oč tu běží!

ilustrační foto: JupiterImages

Jíst, či nejíst gluten? To je, oč tu běží!

Medical Tribune 14/2016
30.06.2016 13:10
Zdroj: Medical Tribune
Autor: bab
Do diskusí probíhajícím na kongresu ADA v New Orleans přispěl i Andrea Scaramuzza z oddělení pediatrické diabetologie a výživy v Lugi Sacco Ospedale v Milanu, když hovořil o tom, zda může bezlepková dieta ovlivnit diabetes prvního typu.

Na kongresu Americké diabetologické asociace (ADA) si jeho účastníci mohli vybrat ze široké škály témat přímo či vzdáleně souvisejících s diabetem. Sympozia a přednášky o behaviorální medicíně střídala fakta z epidemiologie, imunologie či farmakoekonomiky, důraz byl kladen na prevenci diabetu zahrnující i změnu životního stylu a především pak výživu. Do diskuse přispěl i Andrea Scaramuzza z oddělení pediatrické diabetologie a výživy v Lugi Sacco Ospedale v Milanu, když hovořil o tom, zda může bezlepková dieta ovlivnit diabetes prvního typu.

Spojitost mezi diabetem 1. typu a celiakií je již dlouho potvrzena. Diabetičtí pacienti prvního typu totiž vykazují vysokou pravděpodobnost rozvoje ostatních imunologických chorob, za což odpovídají genotypy asociované s DM1 a vliv vnějšího prostředí. V porovnání s běžnou populací je tedy výskyt celiakie častější u pacientů trpících diabetem a rozmezí prevalence se pohybuje mezi dvěma a dvanácti procenty, nejčastěji však kolem osmi procent. Nediagnostikovaná nesnášenlivost lepku zhoršuje kompenzaci diabetu. Lepek se zvažuje i jako možný rizikový faktor zhoršující průběh insulitis. Ve skupině pacientů trpících oběma chorobami je nutné dodržovat bezlepkovou dietu, zatímco u diabetiků 1. typu bez diagnostikované celiakální sprue se implementace bezlepkové diety jako preventivní terapie stále zvažuje. Definitivně mohou tuto hypotézu potvrdit nové randomizované klinické studie – ty současné se totiž ve svých výsledcích významně liší.

Konflikt prováděných studií

Studie BABYDIAB (2003) prokázala, že k rozvoji autoimunitní patologie, jež stojí na pozadí diabetu, dochází pouze v případě, že je gluten podáván v brzkém stadiu vývoje jedince. Studie ABIS ze stejného roku prokázala opak, tedy že gluten představuje riziko při podávání až v pozdějším věku. A konečně studie Finnish DIP z roku 2011 neprokazuje zjevný vztah mezi glutenem a autoimunitní chorobou. Ze studií prováděných na zvířatech byla pozorována významná kontroverze. Bezlepková dieta a dieta bohatá na lepek vykazují podobné výsledky, a sice čtyřnásobně nižší pravděpodobnost rozvoje diabetu 1. typu v porovnání s normální stravou. Tyto výzkumy jsou usnadněny existencí zvířecího modelu – tzv. NOD myší, u nichž se diabetes rozvíjí na základě autoimunitní destrukce pankreatických beta‑buněk s následným nedostatkem inzulinu. Konflikt výše uvedených výsledků je vysvětlován několika hypotézami: rozdílné složení stravy přispívá k rozdílnému složení střevní mikroflóry, jejíž profil se může a nemusí stát protektivním v otázce rozvoje DM. Gluten může ovlivnit incidenci diabetu přímým mechanismem působení na sliznici střeva, kde je vlastní imunitní odpověď stimulována aktivací NF‑κB transkripčními faktory. Gluten zároveň moduluje incidenci DM1 změnou střevního mikrobiomu. (Mimochodem, rozbor mikrobiomu myší ve výše uvedených skupinách pacientů s podávanou bezlepkovou či normální dietou prokázal zvýšení rozdílných druhů bakterií.) Z klinických studií, které byly prováděny s novorozenci s predispozicí k prvnímu typu diabetu, vyplývá, že bezlepková dieta podávaná od 6. nebo 12. měsíce života neprokazovala rozdíl ve sledované incidenci DM1. Byl však zaznamenán případ z klinické praxe, kdy pětiletý chlapec, u něhož se aplikovala bezlepková dieta okamžitě po diagnóze diabetu prvního typu, způsobila, že si pacient po dobu svého sledování (20 měsíců) nemusel aplikovat inzulin.

Pro a proti bezlepkové diety

Bezlepková dieta je součástí standardní péče u pacientů s celiakií, která kompenzuje malabsorpci a doprovodné symptomy glutenové enteropatie ve formě celiakie či dermatitis herpetiformis. Dieta bez lepku je však spojována s rizikem obstipace a zvýšením tělesné hmotnosti, její nevýhodou se stávají i limitace v otázce podávání této diety z hlediska její dostupnosti (časové, místní, finanční) a jisté sociální stigma. Z nedostatků prováděných studií v této oblasti zájmu není možné s jistotou potvrdit obecně tradované „pravdy“, jakými jsou např. „bezlepková strava je zdraví prospěšnou dietou bez jakékoli nevýhody“ nebo „gluten je toxický“. Zároveň není možné potvrdit potřebu aplikace bezlepkové diety u predisponovaných dětí rodičů s celiakií či nejbližší rodiny postiženého jedince. Bezlepková dieta se u lidí bez přecitlivělosti na lepek či jinou pšeničnou bílkovinu zdá být spíše módní vlnou než reálnou potřebou. Přesto však je bezlepková dieta dle výše uvedených faktů prospěšná – a to nejen u přecitlivělosti na lepek či jiný pšeničný protein, ale mohla by se stát preventivním opatřením před rozvojem DM1 u predisponovaných pacientů.



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky