Vliv antibiotik na mikrobiom dětí

Přední lékařský časopis Science Translational Medicine publikoval výsledky finsko‑americké studie DIABIMMUNE, do které bylo zařazeno 39 finských novorozenců.

Děti byly sledovány až do věku tří let. Polovina z nich nebyla během této doby léčena ani jednou antibiotiky. Zbývající děti užívaly v prvních třech letech života antibiotika devětkrát až patnáctkrát. Počínaje druhým měsícem stáří odebírali lékaři dětem vzorky stolice a v těch pak analyzovali mikrobiom. Celkem bylo s využitím špičkových sekvenačních metod analyzováno 1 069 vzorků. Projekt je významný především unikátní délkou sledování a zároveň i důkladností analýz mikrobiomu. Většina studií buď studuje mikrobiom dětí poměrně krátké období, nebo nejde v genomických analýzách mikrobiomu do takové hloubky.

Výsledky studie potvrdily, že děti léčené antibiotiky mají méně stabilní a méně různorodý střevní mikrobiom. Zajímavé je, že redukce biodiverzity mikrobiomu je nejvíce patrná na úrovni kmenů jednotlivých bakteriálních druhů. Zatímco děti neléčené antibiotiky hostí od jednoho druhu bakterie obvykle hned několik různých kmenů, po léčbě antibiotiky přežívá v mikrobiomu dětí obvykle od daného druhu jen jediný kmen.

„Léčba, která ovlivňuje mikrobiom u dětí ve velmi útlém věku, může zvýšit náchylnost dětí k onemocněním, která se projeví až v pozdějším životě, např. astma, zánětlivá onemocnění střeva, diabetes nebo obezita. Léčba antibiotiky by měla být mnohem pečlivěji cílená na danou infekci,“ říká vedoucí projektu DIABIMMUNE Mikael Knip z univerzity v Helsinkách.

V této souvislosti je zajímavá studie publikovaná zcela nedávno ve vědeckém časopise Scientific Reports, ve které tým Ashutoshe Mangalama z University of Iowa dává do souvislosti dysfunkci mikrobiomu s onemocněním roztroušenou sklerózou. Pacienti mají zvýšenou četnost bakterií z rodů Pseudomonas, Mycoplasma, Haemophilus, Blautia a Dorea a naopak snížený výskyt bakterií z rodů Parabacteroides, Adlercreutzia a Prevotella. Další nedávná studie z časopisu The Journal of Clinical Investigation naznačuje, že stav mikrobiomu může významně promlouvat také do přijetí orgánů po transplantaci.

V rámci studie DIABIMMUNE se také potvrdil významný vliv porodu císařským řezem na mikrobiom novorozenců. Tyto děti mají silně snížené počty druhů bakterií náležejících do skupiny Bacteroides v prvních šesti měsících života. Někdy tento stav u dětí přetrvává až do věku 18 měsíců. Velkým překvapením však bylo zjištění, že jedna pětina dětí narozených bez císařského řezu vykazuje stejný profil střevního mikrobiomu se silně potlačeným výskytem bakterií skupiny Bacteroides. Vědci usilovně pátrali po faktoru, který by za to mohl být zodpovědný, ale vzhledem k nízkému počtu pozorovaných případů neuspěli. Významná je v této souvislosti skutečnost, že i tyto děti narozené s nízkým počtem bakterií ze skupiny Bacteroides mají následně významně potlačenou druhovou diverzitu střevního mikrobiomu.

U dětí léčených opakovaně antibiotiky zaznamenali finští a američtí mikrobiologové zvýšený výskyt bakterií rezistentních k antibiotikům. Tyto bakterie ale po ukončení léčby poměrně rychle mizejí a po měsíci už nebývají ve střevním mikrobiomu významně zastoupeny. Geny pro rezistenci k antibiotikům přítomné v mobilních elementech, jako jsou plazmidy, ale mohou ve střevu přetrvávat mnohonásobně déle a mohou být horizontálním genovým transferem přeneseny na další mikroorganismy.

Zdroj: Medical Tribune