„Nechť je jídlo tvým lékem a tvým lékem nechť je jídlo.“ Hippokrates... Diabetes a výživa
Ve dnech 29. 6.–1. 7. 2016 se pod záštitou České diabetologické společnosti v pražském hotelu Lindner uskutečnilo 34. mezinárodní sympozium Diabetes a výživa. Toto sympozium představuje každoroční setkání skupiny pro studium diabetu a výživy (Diabetes and Nutrition Study Group, DNSG) Evropské asociace pro studium diabetu (EASD). Cílem tohoto sympozia je sdílet nejnovější poznatky v prevenci a léčbě diabetu pomocí nutričních opatření a zajistit fórum pro diskusi o diabetu, výživě a zdraví mezi vědci a odborníky v oboru. Téma letošního vědeckého programu znělo Rostlinná strava a diabetes. Hlavní organizátorkou kongresu byla MUDr. Hana Kahleová, Ph.D., z Centra diabetologie IKEM.
V současnosti se diskutuje, jaké složení stravy je pro pacienty s obezitou, metabolickým syndromem a diabetem 2. typu nejlepší. Dlouhodobé prospektivní studie ukazují, že konzumace potravin s nízkou energetickou denzitou, tedy s relativně nízkým obsahem tuku, je efektivní strategií k dosažení váhového úbytku, a představuje tak jedno z klíčových opatření v prevenci i léčbě diabetu 2. typu.
Oficiální doporučení pro prevenci i léčbu diabetu 2. typu uvádějí, že celkový příjem tuků by měl být do 35 procent celkového energetického příjmu, 10–20 procent by měly činit proteiny a 45–60 procent sacharidy. Příjem saturovaných mastných kyselin by měl být do sedmi procent celkového energetického příjmu a příjem cholesterolu do 200 mg/den. Je také třeba individualizovat dietu tak, aby splňovala pacientovy potřeby, s cílem minimalizovat pozdní komplikace diabetu. K dispozici je ale v současné době celá řada zajímavých diet a alternativ, o kterých bychom měli alespoň rámcově vědět.
Středomořská dieta
Středomořská dieta je charakterizována vysokým obsahem tuku (mezi 30 a 40 procenty celkového energetického příjmu) s vysokým zastoupením mononenasycených mastných kyselin (zvláště díky vysoké konzumaci olivového oleje). Tradiční středomořská dieta je bohatá na zeleninu, luštěniny, ovoce a ořechy, obiloviny (těstoviny a celozrnný chleba), olivový olej a ryby, s mírnou konzumací vína. Naopak příjem červeného a zpracovaného masa, mléka a mléčných výrobků a cukrovinek je u této diety nízký. Konzumace středomořské diety vede k 15–40% snížení rizika diabetu 2. typu. Studie PREDIMED prokázala, že důležitými složkami středomořské diety pro prevenci vzniku diabetu jsou ořechy a olivový olej, jejichž konzumace má synergický účinek.
Severská dieta
Severskou dietu je možné definovat jako racionální dietu, jež je v souladu se současnými výživovými doporučeními a zahrnuje potraviny, které jsou lokálně vyráběné nebo tradičně používané v severských zemích: ryby, žitný chléb, ovesné vločky, zelí, jablka, jahody a kořenovou zeleninu. Konzumace severské diety snižuje riziko diabetu 2. typu a mortalitu ze všech příčin.
Vegetariánská dieta
Observační studie shodně ukazují, že vegetariáni mají přibližně poloviční riziko rozvoje diabetu ve srovnání s běžnou populací. Dokonce i konzumace masa jednou týdně zvyšuje riziko rozvoje diabetu 2. typu o 38 procent, a to i po adjustaci na tělesnou hmotnost a změny tělesné hmotnosti. Vegetariánskou stravu lze s úspěchem použít také v léčbě diabetu 2. typu. Je dvakrát účinnější ve zlepšení kompenzace diabetu (snížení HbA1c), redukci tělesné hmotnosti i krevních lipidů než standardně doporučovaná diabetická dieta. Je důležité zajistit, aby vegetariánská strava byla chutná, pestrá a přijatelná i z dlouhodobého hlediska. Proto je důležité, aby tento alternativní způsob stravování probíhal pod dohledem zkušeného nutričního terapeuta a lékaře.
DASH dieta
DASH dieta (Dietary Approach to Stop Hypertension) je strava bohatá na ovoce, zeleninu, ořechy, ryby a nízkotučné mléčné výrobky, naopak omezuje konzumaci tuků, cukrů a červeného masa. Tento dietní přístup vychází zvláště z pozorování, že krevní tlak vegetariánů je nižší ve srovnání s běžnou populací. Je tedy jakousi snahou o liberálnější vegetariánský jídelníček: používat rostlinné potraviny jako základ jídelníčku, z masa dávat přednost rybám.
Vysokoproteinové diety
V poslední době jsou populární diety s vysokým obsahem proteinů. Vysokoproteinové diety by měly být teoreticky výhodné pro pacienty s diabetem 2. typu, protože ve srovnání s vysokosacharidovými dietami způsobují pouze malé zvýšení postprandiální glykémie vzhledem k nízkému obsahu sacharidů. Pro metabolismus proteinů je také třeba relativně málo inzulinu, proteiny též zvyšují postprandiální termogenezi a silně podporují pocit sytosti.
Mnozí odborníci však zůstávají k výhodám vysokoproteinových diet skeptičtí. Vysoký příjem proteinů může podporovat rozvoj diabetické nefropatie a akcelerovat ztrátu glomerulární filtrace, protože ledviny musejí odstranit zvýšené množství urey. Zvýšené koncentrace větvených aminokyselin zvyšují aktivitu proliferačních signálních drah, zejména mTOR signalizace, a zvyšují také koncentraci růstového faktoru IGF‑1. Zvýšená aktivita mTOR signalizace snižuje životnost modelových organismů, jako jsou C. elegans, mouchy nebo myši, a zvyšuje pravděpodobnost proliferativních a neoplastických procesů. Účinky vysokoproteinových diet na délku života u lidí jsou kontroverzní. Kromě zvýšené mortality na nádorová onemocnění je v některých studiích udáváno také zvýšení výskytu kardiovaskulárních onemocnění.
Experimentovat s různými dietami je dobré, ale hlavní snahou by mělo být sledovat na sobě účinky dané diety a ujistit se, že daná dieta podporuje naše zdraví. Základní strategií je snížení příjmu tuků a jednoduchých cukrů. Je dobré jídelníček založit na konzumaci rostlinných potravin v přirozeném stavu (ne průmyslově zpracovaných), tj. celozrnných obilovin, luštěnin, zeleniny, ovoce a ořechů. Pro zájemce budou v brzké době na webových stránkách kongresu www.dnsg2016.cz k dispozici videozáznamy přednášek.
„Všechno by mělo být tak jednoduché, jak jen je možné, ale ne jednodušší.“
Albert Einstein
Zdroj: Medical Tribune