Agentura pro zdravotnický výzkum České republiky
Agentura pro zdravotnický výzkum ČR (AZV) navázala v roce 2014 na mnohaletou činnost Interní grantové agentury MZ ČR (IGA), a to v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb. v platném znění.
IGA byla první grantovou agenturou založenou po roce 1989 v ČR na principu kompetice, ve světě běžném, a po mnoho let představovala jediný zásadní zdroj účelového financování aplikovaného zdravotnického výzkumu v zemi. MZ ČR na základě hodnocení žádostí o účelovou podporu oborovými komisemi vědecké rady IGA a v souladu s úkoly danými mu tzv. kompetenčním zákonem naplňovalo svou odpovědnost za oblast zdravotnického výzkumu, vývoje a inovací. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že svou funkci IGA plnila i přesto, že disponovala velmi omezeným personálním obsazením kmenových zaměstnanců MZ. Její činnost a z MZ ČR získávaná účelová podpora byly přetaveny kvalitními řešitelskými týmy do exaktně hodnotitelných kvalitních publikačních výstupů, které umožnily jejich rychlý přenos a seznámení odborné veřejnosti s nimi. Především je však nutné zdůraznit, že v důsledku tak IGA výrazně napomohla za poslední dvě desítky let k prodloužení délky a zlepšení kvality života naší populace.
Na straně druhé lékařská obec opakovaně poukazovala na skutečnost, že IGA na úrovni pouhého poradního orgánu MZ ČR umožňovala v minulosti některým úředníkům zasahovat do projektů mimo hodnoticí systém. Její postavení a struktura neumožňovaly uvažovat o výhledově nezbytném propojení základního a aplikovaného výzkumu v biomedicíně (dosud byl základní výzkum financován zejména Grantovou agenturou ČR – GAČR, aplikovaný IGA).
Návrh transformace IGA na AZV v roce 2012 byl také reakcí na obavu z převedení finančních prostředků účelové podpory na biomedicínu z gesce IGA do gesce Technologické agentury ČR (TAČR) s jiným systémem finanční podpory a prioritou průmyslového výzkumu či do gesce GAČR s nebezpečím pohlcení finanční podpory aplikovaného výzkumu do výzkumu základního. Obě uvedené a opakovaně předkládané alternativy by znamenaly nejen zásadní ohrožení financování aplikovaného klinického výzkumu v ČR, ale pravděpodobně i jeho přímou likvidaci.
Návrh transformace IGA na AZV byl postaven na osamostatnění rozhodování v závislosti na kvalitě projektů, s částečným odpojením od administrativy MZ ČR, v podobě vytvoření organizační složky státu (původní návrh na vytvoření samostatné rozpočtové kapitoly byl v této fázi, nejen z legislativních důvodů, opuštěn).
Ke zkvalitnění hodnocení projektů v podobě dvoufázového procesu bylo s vedením GAČR domluveno spoluužívání IT systému GRIS. Kromě toho byly s vědeckou radou GAČR předjednány potenciální podmínky k propojení základního a aplikovaného výzkumu v biomedicíně, a to výhledově převzetím dvou panelů základního biomedicínského výzkumu z GAČR do gesce AZV.
Významnou změnou v AZV oproti IGA bylo ustanovení hodnoticích odborných panelů vědecké rady AZV na základě prioritních témat pro léta 2015–2022 schválených usnesením vlády ze dne 24. 4. 2013 pod č. 294 (dokument Národní politika VVI ČR, kapitola 6: Zdravá populace). Tedy změna spočívající v odklonu od „oborových“ komisí z IGA se zřejmou podporou „multidisciplinárního pojetí“ řešení problematiky. Hodnoticí panely AZV získaly ve srovnání s oborovými komisemi IGA výrazně větší pravomoci, ale tím i větší zodpovědnost.
Návrh transformace postupně získával širokou veřejnou podporu a jeho realizace byla umožněna nevídaným konsensem vědeckých a výzkumných pracovníků jak ze zdravotnictví, tak i z výzkumných ústavů AV ČR a vysokých škol, vč. rektora UK prof. MUDr. T. Zimy, DrSc. Získání podpory Rady vlády pro vědu, výzkum a inovaci a jejího předsedy MVDr. P. Bělobrádka, Ph.D., a tehdejšího ministra zdravotnictví MUDr. M. Holcáta vedla k ustanovení AZV dne 1. 4. 2014. Dokument podepsal ministr zdravotnictví současné vlády MUDr. S. Němeček. Kromě obou pánů ministrů velký dík náleží tehdejšímu předsedovi GAČR prof. PhDr. P. Matějů, Ph.D., řediteli kanceláře RVVI Ing. J. Markovi, řediteli odboru pro vědu a lékařská povolání MZ Mgr. Z Podhrázkému a jeho spolupracovníkům. Velkou podporu jsem nalezl u ředitele Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice prof. M. Zavorala, Ph.D., a u Ing. E. Kolářové, která stála jak u zrodu IGA, tak nyní i u zrodu AZV. Je nutné zdůraznit, že po podpisu zakládací listiny se celou transformaci podařilo zrealizovat velmi rychle a navíc bez sebemenšího dopadu na státní rozpočet.
Struktura AZV je velmi blízká struktuře GAČR s tím, že potenciálně bude umožňovat spojení aplikovaného výzkumu v biomedicíně s výzkumem základním. Vedle pětičlenného předsednictva (prof. MUDr. RNDr. M. Červinka, CSc., prof. MUDr. J. Mayer, CSc., prof. MUDr. J. Syka, DrSc., prof. MUDr. A. Šedo, DrSc., prof. MUDr. M Ryska, CSc. – předseda) byla jmenována patnáctičlenná vědecká rada v čele s předsedou prof. MUDr. V. Třeškou, DrSc. V souladu s prioritami Zdravá populace Národní politiky VVI ČR vzniklo devět hodnoticích odborných panelů. Při obsazování panelů jednotlivými odborníky se vycházelo z návrhů relevantních výzkumných a vzdělávacích organizací a institucí (LF, FN, ústavů AV a dalších) tak, aby byla zachována nejen vysoká odbornost, ale také regionalita a zastoupení jak FN, VŠ, tak i výzkumných ústavů AVČR. Kancelář AZV se podařilo zřídit v budově IPVZ v Praze 10, obsadit úsporným aparátem agentury a za nezvyklého úsilí zúčastněných v průběhu dvou měsíců připravit a vyhlásit první Veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích MZ ČR – VES 2015.
Vyhlášení VES 2015 bylo vzhledem k otevření resortního Programu na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu (RPV) na léta 2015–2020 zcela zásadní. Bylo nutné navíc reagovat na zmíněnou Národní politiku VVI ČR. Časově se zahájení činnosti AZV krylo i s plánovaným ukončením řešení projektů podpořených IGA k 31. 12. 2015 a ukončením činnosti IGA v roce následujícím.
VES 2015 a následně VES 2016 tak v praxi jednoznačně prokázaly životaschopnost a splnění všech deklarovaných úloh a cílů AZV (v současné době již probíhá 1. fáze hodnocení návrhů projektů třetí soutěže podaných do VES 2017 – tab. 1).
Na tomto místě je třeba upozornit, že pravidla soutěže se řídí přijatými pravidly veřejných soutěží, která v konkrétních případech zmiňuje a upřesňuje zadávací dokumentace. Tu je třeba dodržovat, a to nejen při aplikaci, ale i v průběhu řešení projektu.
Průběžné statistické zpracování kvantitativních dat projektů a jejich kvalitativní hodnocení s následným stanovením klíče pro financování nejlepších návrhů projektů v rámci rozpočtu Resortního programu VVI MZ ČR (RPV) v celkové výši cca 6,5 mld. Kč provádí na profesionální úrovni tým doc. RNDr. L. Duška, Ph.D., ředitele ÚZIS a Institutu biostatistiky a analýz MU. Ze získaných dat lze vyčíst například podíly jednotlivých panelů, vědecké kvality řešitelů, poměr mužů a žen, věkový poměr navrhovatelů – příklad VES 2016 (grafy 1–5).
Je nutné opětovně zdůraznit, že hodnoticí odborné panely v čele se svými předsedy mají v alokaci projektových návrhů zcela zásadní posuzovací pravomoci (a to včetně posouzení uchazeči požadovaného finančního krytí) a jejich úkolem je posléze své návrhy obhájit před vědeckou radou AZV.
Index vyšší než 1 znamená, že v daném panelu se nachází relativně více nákladnějších projektů než v panelech ostatních (vztaženo na počet podaných projektů v panelu). Zřetelné je částečné vybočení panelu nádorových chorob (index = 1,12). Opačný trend je u panelu preventivní medicíny a ošetřovatelství (index = 0,81). Jednotlivé panely se významně liší průměrnou nákladovostí podávaných projektů a nákladovost projektů uvnitř jednotlivých panelů vykazuje rovněž značnou variabilitu. Z těchto důvodů bylo zamítnuto využití průměrného projektu jako metriky pro lokaci nákladů mezi panely; průměrná nákladovost projektu je náchylná k fluktuacím a jednotlivé výzvy by se tak mezi sebou velmi lišily. Zejména panely s menším počtem podaných projektů by trpěly velkou variabilitou v průměrné nákladovosti projektu. Navíc – plánované náklady dle předložených návrhů kulminují ve druhém a třetím roce trvání projektu. Z těchto důvodů se jako spravedlivější vodítko pro alokaci finančních prostředků do jednotlivých panelů jevila suma požadovaných nákladů v dané výzvě.
Po dvoufázovém zhodnocení návrhu projektu ve VES 2015 a VES 2016 zařazení do kategorie A znamenalo garanci financování, do kategorie B financování pouze v případě finančních prostředků, kategorie C znamenala vyřazení projektu.
Struktura žadatelů dle kategorií Hirschova indexu se mění napříč panely. Nejvyšší hodnoty Hirschova indexu jsou v panelu endokrinních chorob. Žadatelé s vyšším H‑indexem dosahují jak lepšího hodnocení v panelech do kategorie A–B, tak i hodnocení VR. Výše H‑indexu není kritériem při posuzování návrhu projektů. Nicméně vyšší H‑index znamenal větší šance na alokaci. Pokud by se H‑index stal kritériem výběru projektů, znamenalo by to handicap pro mladé začínající výzkumníky.
Mezi navrhovateli převažují muži (73 procent). Ženy však dominují v oblasti preventivní medicíny, velké zastoupení mají také v panelu věkově specifických chorob. Zastoupení mužů a žen ve skupinách projektů dle finálního hodnocení je obdobné.
Věková struktura žadatelů se mění napříč panely. Lze pozorovat jistý trend k lepšímu hodnocení u žadatelů vyšších věkových skupin.
Aktuální činnosti a návrhy na zkvalitnění a rozšíření činnosti AZV
1. Na základě zadání vicepremiéra a předsedy RVVI MVDr. Pavla Bělobrádka, Ph.D., byla zpracována analýza eventuální možnosti financování/zařazení projektů obsahově definovaných dle zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, ve znění pozdějších předpisů, do výzkumného zaměření AZV. A to při vědomí, že pro akademická pracoviště je velmi těžké až nemožné pro tento typ výzkumu získat dostatek finančních prostředků z veřejných zdrojů určených pro VVI. V ČR jsou v současné době realizována KHHL, zejména v jedné z posledních fází, tj. předregistrační, v odborných zdravotnických zařízeních, a to na základě smluvního vztahu se zadavatelem (nejčastěji zahraniční farmaceutickou firmou přes „sponzorskou“ firmu). Důvodem je skutečnost, že vývoj nových léčiv je dlouhodobý a finančně nesmírně náročný proces v řádech miliard korun. Na základě analýzy dostupných pramenů a kvalifikovaného odhadu dospělo předsednictvo AZV k závěru, že KHHL nelze programově zařadit do portfolia AZV, protože by totálně finančně vyčerpala účelovou podporu, která je aplikovanému biomedicínskému výzkumu ze státního rozpočtu přidělena. Žádný jiný návrh projektu by nemohl být podporován. Tento závěr byl jednoznačně podpořen přítomnými i při prezentaci činnosti AZV jejím předsedou na jednání RVVI dne 3. 6. 2016.
2. Důležitou oblastí strategického zaměření IGA a nyní AZV bylo a je prostřednictvím účelové podpory zvyšovat úroveň klinické medicíny v ČR a přispět tak ke zvýšení kvality života a zdraví její populace. Ve snaze o vnitřní zefektivnění klinických procesů se jedná o pozitivní přístup zaměřený na záruku jednotných odborných postupů a garantované péče v ČR. V tomto úsilí může výraznou měrou napomoci tvorba kvalitních doporučených diagnosticko‑terapeutických postupů, řádně odoponovaných odbornými společnostmi, zejména ČLS JEP, a odsouhlasených plátci zdravotní péče. AZV na základě předloženého návrhu RVVI, schváleného vedením MZ ČR, připravuje s pomocí pracovníků ÚZIS (doc. Dušek) vytvoření „speciálního odborného panelu“, v jehož rámci by z finančního příspěvku MZ došlo v příštím roce k realizaci tohoto záměru. Nejednalo by se o veřejnou soutěž ve VVI, ale o řešení projektů, jejichž cílem by byly, na základě výzvy MZČR v souladu s prioritním výzkumným zaměřením v oblasti biomedicíny, doporučené klinické postupy. Ty by po odborné oponentuře relevantními subjekty byly certifikovány MZ ČR a připraveny k aplikaci v každodenní klinické praxi.
3. Na základě četných připomínek k zapůjčenému informačnímu systému GRIS ze strany navrhovatelů, řešitelů, členů i tajemníků hodnoticích panelů schválil ministr zdravotnictví v loňském roce žádost AZV o vytvoření informačního systému výzkumných projektů (ISVP). Ten je v současné době ve fázi tvorby a zčásti již i praktických zkoušek. Bude připraven k použití na příští soutěž, tj. VES 2018. Souběžně s tím probíhá školení členů hodnoticích odborných panelů a jejich tajemníků. Je třeba zdůraznit, že kvalita činnosti AZV se odvíjí jak od vědecko‑výzkumné hodnoty projektů a jejich výstupů, tak stejnou měrou i od kvality práce každého člena hodnoticích panelů a jejich tajemníků. Závěrem je nutné zmínit, že procento alokace projektů a rozvoj aplikovaného výzkumu závisí na objemu disponibilních finančních prostředků, které náš stát prostřednictvím RVVI směřuje do biomedicíny (tab. 2).
Zatímco ostatním rozpočtovým kapitolám výzkumu v ČR byly finanční prostředky průběžně navyšovány, a to přibližně o cca 8,2 procenta v posledním období, kapitola MZ ČR (a tedy AZV) navyšování účelových prostředků pro aplikovaný výzkum nezaznamenala, a to ani adekvátně dosaženým výsledkům.
Zdroj:
