Vzdělávání sester včera, dnes a zítra

Přes nesouhlas České asociace sester i dalších profesních organizací zatím relativně hladce prochází legislativním řízením novela zákona č. 96/2004 Sb. Jednou z ambicí tohoto návrhu je přispět k doplnění prořídlých ošetřovatelských týmů českých nemocnic. Podle něj by se těžiště vzdělávání sester mělo vrátit na střední zdravotnické školy, k získání plné kvalifikace by pak mělo stačit, když si takový absolvent doplní rok na vyšší zdravotnické škole. Při jednání o těchto změnách se jako červená nit line volání po „staré dobré zdrávce“. I tady ale platí, že nevstoupíš dvakrát do jedné řeky. Určitě by i dnes šlo připravit kvalitní sestru během čtyřletého středoškolského studia – nelze to ale z velké části materiálu, který se nyní na střední zdravotnické školy hlásí. „Zdrávka“ nikdy nebyla nějaká Sorbonna, ale na její studentky byly přece jen kladeny určité nepodkročitelné požadavky. Tato laťka je dnes podstatně níže. Jak zmíněný návrh v případě přijetí ovlivní praxi, se neví. Dost možná nové sestry nepřibudou, jen v průměru budou prostě hloupější. K tomuto tématu přinášíme komentář Lenky Šnajdrové, administrátorky webových stránek osetrovatelstvi.info.

KOMENTÁŘ

Lenka Šnajdrová

Vzdělávání všeobecných sester věnovala média poslední měsíc velkou pozornost v souvislosti s prvním čtením novely zákona č. 96/2004 Sb. v Poslanecké sněmovně. Ministerstvo zdravotnictví přepokládá, že novela přivede do oboru více personálu, především nedostatkových sester. Nejdiskutovanějším bodem novely je zavedení nové možnosti získání kvalifikace všeobecné sestry 1 rok na VOŠ po absolvování střední zdravotnické školy (SZŠ).

Pečlivě sleduji mediální výstupy i komentáře poslanců a odborníků, celá řada z nich bohužel postihuje problematiku ne zcela správně. Zprávy, které se dostávají na veřejnost, k pacientům i potenciálním zájemcům o studium ošetřovatelství, jsou tak zkreslené a zavádějící. I komentář profesora Pafka s názvem Sestry ve skanzenu Evropy, vydaný v MF Dnes v září 2016, obsahuje neúplné informace.

V roce 2004 zákon stanovil, že kvalifikace všeobecné sestry se získává studiem na VŠ nebo VOŠ, přičemž sestry studující SZŠ před změnou vzdělávacího systému jsou plně kvalifikovány a žádné terciární studium nepotřebují. Pan profesor Pafko zmínil, že tato změna vyvolala pokles zájmu o studium na zdravotnických školách. Dlužno dodat, že pokles počtu studentů nastal na všech školách v důsledku demografického vývoje. To není můj výmysl, ale statistika Národního ústavu pro vzdělávání. Jakkoli nyní změníme vzdělávání, počet studentů na SZŠ se nemůže zásadně zvýšit už proto, že se rodí méně dětí.

Pan profesor dále píše, že nikdo právně nestanovil rozdílné pracovní náplně sester od náplní zdravotnických asistentů a nedošlo ke změně ve mzdových tabulkách. To není pravda, činnosti jsou stanoveny vyhláškou č. 55/2011 Sb. Můžeme se bavit o tom, jak moc jsou rozdílné a jak se v praxi vyhláška dodržuje, ale to už je věc jiná. I mzda a plat jsou u zdravotnických asistentů nastaveny níže než u sester, stačí se podívat do příslušných nařízení vlády.

Poslední nesrovnalost v komentáři pana profesora je, že ministerstvo zdravotnictví se rozhodlo změnit vzdělávání sester a navrhuje nahradit stávající program 4 + 3 (čtyři roky střední školy a tři roky VOŠ/VŠ) programem 4 + 1. Upřesňuji, že program 4 + 1 v zásadě nic nenahrazuje, protože stávající program 4 + 3 se neruší.

Co je dobré vědět, chcete‑li se nyní stát všeobecnou sestrou:

1. Vůbec nemusíte studovat SZŠ, kvalifikaci všeobecné sestry na ní nezískáte.

2. Vystudujte jakoukoli střední školu (i např. SZŠ) a dále VŠ nebo VOŠ v oboru všeobecná sestra. Ať již budete sestra s neakademickým titulem DiS., nebo s titulem Bc., jste zákonem postaveni na jednu a tutéž úroveň – kompetencemi i financemi.

3. Vystudujte jakoukoli střední školu (i např. SZŠ) a dále VOŠ v oboru všeobecná sestra. Už jste sice sestra, ale možná je pro vás další studium z nějakého důvodu atraktivní a rozhodnete se ještě pro VŠ. Získáte titul Bc. a prakticky nic se nezmění. Jste zákonem postaveni na jednu a tutéž úroveň jako sestra po studiu VOŠ. V obou těchto případech musíte počítat s tím, že ve zdravotnictví pracují sestry se SZŠ před rokem 2004. To jsou také sestry na stejné úrovni. Rovněž se setkáte se zdravotnickými asistenty se SZŠ po roce 2004. To jsou sice asistenti, ale mnohde vykonávají práci sestry, jen za menší peníze.

Jestliže bude schválena novela zákona v předkládaném znění, téměř nic z výše uvedeného se nezmění, pouze přibudou další body.

4. Obor zdravotnický asistent na SZŠ bude nahrazen oborem praktická sestra. V současnosti vám nikdo neřekne, co jako praktická sestra budete dělat, protože kompetenční vyhláška se teprve tvoří. Dá se ale předpokládat, že praktická sestra bude mít nižší kompetence i plat než sestra všeobecná. Všichni dosavadní zdravotničtí asistenti získají označení praktická sestra i příslušné kompetence, přestože tento obor nestudovali.

5. Vystudujte SZŠ v oboru praktická sestra (dříve zdravotnický asistent) a dále VOŠ v oboru všeobecná sestra pouze jeden rok. Budete zákonem postaveni na jednu a tutéž úroveň jako sestra po studiu tříleté VOŠ nebo tříleté VŠ. A kdybyste si to po tom roce náhodou rozmysleli a vystudovali ještě VŠ v oboru všeobecná sestra, nic se nezmění, kompetence ani plat si tím nijak nezvýšíte.

Novela obsahuje i takové pikantnosti – např. jste‑li zdravotnický záchranář, můžete získat za rok VOŠ kvalifikaci všeobecné sestry. Ale obráceně to nejde – sestra se za rok nestane záchranářem.

Pan profesor ve svém sloupku zcela správně zmínil nízké finanční ohodnocení zdravotníků a na něco zapomněl… Ve vzdělávání všeobecných sester je prostě chaos, který se po schválení novely tak nějak nezmění, skoro by se dalo říci, že se zvětší! To má být vážně ten správný krok k řešení personální krize?

Zdroj: