Budeme v budoucnu hradit jen opravdu efektivní léky?

Finance na léčiva ve zdravotnictví nejsou neomezené a je třeba s nimi efektivně hospodařit, což obdobně jako jinde v Evropě zřejmě i v ČR povede ke smlouvám mezi průmyslem, nemocnicemi a pojišťovnami, které se budou zaměřovat na opravdový výkon nových přípravků, tedy zda léky skutečně poskytují to, co slibují v klinických hodnoceních.

Právě „centrové“ léky a klinické studie byly hlavním tématem první letošní tiskové konference Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), kde byly zveřejněny i podrobnosti nové výzvy Innovative Medicines Initiative (IMI 2), v jejímž rámci byla již vypsána nová výzva, která bude otevřena do 28. 3. 2017. Obsahuje osm témat, přičemž část, která je zatím dedikována pro akademické výzkumné organizace, pacientské organizace a pro malé a střední podniky, je tentokrát výrazně větší než kdy v minulosti – v rámci Evropy se letos počítá s rozdělením částky zhruba 9,4 mld. korun. Finanční prostředky jsou určeny na projekty v oblasti bezpečnosti léků či využití „big data“ v klinickém výzkumu a léčbě závažných onemocnění. AIFP, která zajišťuje podporu iniciativy v České republice, nyní vyzývá tuzemské výzkumníky k podání grantových žádostí. Postup pro přihlášení lze nalézt na webu www.imi.europa.eu.

Klíčová témata pro rok 2017

• Vývoj nových pravidel v oblasti hypoglykémie u diabetu

• „Big data“ v diagnostice a léčbě rakoviny prostaty

• Zlepšování péče o pacienty trpící akutní nebo chronickou bolestí

• Klinické hodnocení v oblasti léčby dětí

• Nové nástroje pro hodnocení při výrobě biofarmaceutik, zejména buněčných kultur

• Nové poznatky a nástroje objasňující fungování transportních bílkovin SLC

• Větší propojení pacientů a vývoje léčiva

• Personalizovaný přístup k poruchám autistického spektra – vývoj nových léků

„Čím dál větší pozornost je věnována problémům na rozhraní medicíny a výpočetních technologií, práce s daty. Jde tedy o příležitost i pro společnosti z oblasti IT, rozhodně mají výhodu ti, kdo buď praktikují multidisciplinární přístup, nebo jsou schopni v rámci firmy či akademické instituce propojit experty z velmi různorodých oblastí,“ říká Dvořáček.

O klinické studie bude třeba bojovat

AIFP dlouhodobě sleduje vývoj klinických hodnocení – a ač v minulosti šlo stále o mírně stoupající trend, nyní se zdá, že nejen ČR, ale celý region bude mít velké problémy v tom, aby obstál v konkurenci starých evropských států. Řada zemí, jako např. Německo či Francie, totiž vytváří různé systémy pobídek pro to, aby farmaceutický průmysl dělal klinická hodnocení právě u nich. To s sebou samozřejmě přináší i ekonomický aspekt, protože léky, které se v jejich rámci poskytují, jsou zadarmo.

I proto chce AIFP podrobně zmapovat situaci v ČR a pokusit se vymyslet schémata, která by ČR nějak zvýraznila. Problém je u nás v délce procesu schvalování a podepisování smluv s jednotlivými nemocnicemi či centry, kdy se v každém zařízení podoba smluv liší, zvlášť se podepisují s nemocnicí, zvlášť s laboratoří atd. Takže nakonec proces, který je např. v Německu sjednocený a trvá necelý měsíc, se u nás protáhne na řadu měsíců. Hůře než v sousedním Německu jsme na tom i s identifikací pacientů vhodných pro konkrétní klinické studie. „Chtěli bychom nabídnout podobný projekt, jako máme na lékové interakce, i na klinická hodnocení. Chceme jak lékařům, tak pacientům poskytovat informace o tom, jaká klinická hodnocení a kde jsou u nás k dispozici,“ plánuje ředitel AIFP.

„Koncem loňského roku se vše zvrhlo v tvrzení, jak rostou náklady na „centrové“ léky. Rostou, ale ne ve smyslu, že by se zdražovalo, ale proto, že je jimi léčeno stále více pacientů, a i proto, že nemocní s touto léčbou přežívají stále déle a stávají se z nich částečně chroničtí pacienti. Nárůst nemocných léčených v centrech je dán i tím, že se konečně pacienti, kteří dosud byli na čekacích listech, dostávají k léčbě,“ vysvětluje Dvořáček. Bude potřeba vymyslet takový systém, který by rostoucí náklady v případě dlouho přežívajících léčených pacientů pomohl udržet pod kontrolou a zároveň umožnil léčbu všem, kteří ji potřebují. „Měnit se bude i přístup jednotlivých farmaceutických společností. Bude třeba připravit schémata, která pomohou s financováním inovativní léčby a se zátěží celého systému. Vize pro celou Evropu, kterou přebíráme i my, je směřování k tomu, aby se platilo jen za to, co u pacienta funguje a je efektivní. Bude tedy tlak na to, jak měřit dobře účinnost přípravku a zda pacienti na léčbu odpovídají tak, jak je indikováno v klinických hodnoceních.“

Zdroj: kol