Přeskočit na obsah

Poslanci přehlasovali Senát a schválili i novelu zákona o vzdělávání

Poslanci 31. ledna odhlasovali a poslali k podpisu prezidenta i další z kontroverzních zdravotnických zákonů, který jim byl vrácen Senátem – novelu zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. Touto novelou, která je již nyní označována za nedokonalou a kompromisní, mimo jiné zanikne samostatný základní specializační obor praktického lékařství pro děti a dorost, což zůstává ohniskem řady sporů.



Zatímco vláda spolu s většinou poslanců si od novely slibují stabilizaci a zkvalitnění vzdělávacího systému, většina senátorů a velká část lékařů zastává prakticky opačný názor. Novelu zcela odmítla i Čeká lékařská komora. Změny podle nich ke zjednodušení a zpřehlednění systému vzdělání nepovedou, pouze zakonzervují a prohloubí neutěšený stav zdravotnictví. Novelu nakonec podpořilo 124 ze 150 přítomných poslanců, proti bylo 17.

Terčem kritiky byly zejména úpravy, kterými vládní předlohu při předchozím projednávání celkově pozměnila dolní komora. Ačkoli původní návrh předpokládal snížení základních specializačních oborů o více než čtvrtinu, ze 46 na 33, Sněmovna jich schválila 43. Novelou by měl vzrůst počet základních kmenů, které jsou součástí specializačního vzdělávání lékařů, a to ze 17 na 19. Vláda původně navrhovala 18 kmenů.

„Přestože se předložený návrh zákona poněkud odchýlil od původního vládního návrhu v jednom ze zamýšlených cílů, a to od záměru výrazně zredukovat základní obory, je jeho výsledné znění maximálně možným odborným i politickým kompromisem. Ono odchýlení, které také bylo předmětem diskuse, spočívá v tom, že namísto navrhované redukce ze 46 na 33 specializačních oborů došlo nakonec pouze k redukci na 43 specializačních oborů. V počtu specializačních oborů není jednotná ani EU, ale počty oborů v nejvyspělejších zemích se pohybují právě kolem 43,“ uvedl na začátku projednávání novely ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík.

Problém s počtem oborů vznikl podle poslance Leoše Hegera již v roce 2004, kdy vzniklo 83 oborů a už tehdy byly v zákoně, potom se dostaly teprve do vyhlášky a postupně byly redukovány na současných 43. Bohužel těch zbylých 40 zůstalo jako obory specializační a není příliš dobře definován jejich vztah ke kompetencím lékařů, není definováno, co může dělat lékař, který vystuduje základní obor, a co ten, který studuje potom obor nástavbový. „Pokud zákon projde, bude v rukou ministerstva zdravotnictví, které na to má značné exekutivní pravomoci, pomocí vyhlášek nadefinovat podmínky a hlavně spektrum činností ve výše uvedených specializovaných nástavbových oborech, které by měly být opravdu rezervovány jenom na výjimečné činnosti, které nebudou v základních oborech vyučovány ve standardním curriculu. Jinak znovu opakuji, že já a řada mých spolupracovníků jsme přesvědčeni, že ten zákon přinese výraznou inovaci do toho současného stavu,“ uvedl Heger.

Opačného názoru byl ale např. poslanec Ludvík Hovorka, podle něhož novela neřeší téměř nic z původních záměrů. „Tato novela měla zjednodušit systém postgraduálního vzdělávání, což není zcela splněno. Vzdělávání je nadále roztříštěno mezi osm lékařských fakult a Institut postgraduálního vzdělávání lékařů, a to včetně zařazování do oborů a atestací… Snížení počtu oborů – opět nesplněno… Zřízení fakticky personálně neobsazeného oboru maxilofaciální chirurgie, vyřazení základních oborů angiologie, pracovního lékařství a traumatologie. Rovněž velmi problematické zrušení oboru nebo sloučení oboru praktický lékař pro děti a dorost s oborem pediatrie nelze v žádném případě považovat za rozumnou reformu. Nadále tedy přetrvává atomizace oboru postgraduálního vzdělávání,“ je přesvědčen Hovorka, podle něhož nesplněno zůstává i zjednodušení financování postgraduální přípravy a nadále zůstává beze změny velmi složitý a administrativně náročný systém rezidenčních míst, který navíc zvýhodňuje pouze některé obory specializačního vzdělávání.



Přehled přínosů přijaté novely podle MZ ČR

  • Poprvé vymezuje do právního řádu ČR přesným způsobem kompetence lékaře ve specializační přípravě tím, že definuje odborný dozor nad lékařem bez základního kmene a odborný dohled nad lékařem po kmeni, čímž pomůže právní jistotě lékařů školenců i těch, kteří je školí.
  • Přesně definuje školitele a dává mu kompetence stanovit rozsah činností školence.
  • Předpokládá vytvoření prováděcích právních předpisů, které pomohou vymezit kompetence lékaře ve specializační přípravě.
  • Zkvalitňuje průběh aprobačního řízení vymezením přímého odborného vedení.
  • Zpřísňuje průběh aprobačního řízení přesným vymezením obsahu odborné praxe v rámci aprobačního řízení (nově bude moci obsah aprobace výrazněji ovlivnit příslušná profesní komora).
  • Zpřísňuje průběh aprobačního řízení podmínkou absolvovat odbornou praxi na akreditovaném pracovišti, nově se totiž akreditace udělují i pro zajištění odborné praxe v rámci praktické části aprobační zkoušky.
  • Vychází vstříc osobám na rodičovské dovolené a osobám pečujícím o dítě do zahájení povinné školní docházky, neboť se jim bude do specializačního vzdělávání započítávat praxe, která nesmí být menší než jedna pětina stanovené týdenní pracovní doby.
  • Vychází vstříc osobám na rodičovské dovolené, které jsou zařazeny do oboru specializačního vzdělávání pediatrie, neboť na základě doporučení odborné pediatrické společnosti jim bude do specializačního vzdělávání započítána péče o vlastní dítě.
  • Vychází vstříc osobám, které přerušily výkon povolání lékaře, neboť o rok prodlužuje lhůtu, po kterou není potřeba vykonat tzv. doškolení. Poprvé je také přesně definováno přerušení výkonu povolání lékaře a vylepšena definice doškolení.
  • Snaží se zabezpečit vylepšení průběhu atestační zkoušky poskytnutím zpětné vazby školiteli.
  • Zřizuje tzv. vzdělávací rady lékařů, zubních lékařů a farmaceutů.
  • Nově definuje složení akreditačních komisí.
  • Zjednodušuje proces akreditací, neboť žádosti o akreditaci na kmen nemusejí být předkládány akreditační komisi.
  • Nově definuje složení atestačních komisí a vyhlašování termínů atestačních zkoušek.

 

Zdroj:

Sdílejte článek

Doporučené

Den vzácných onemocnění 2024

28. 3. 2024

Jde o několik pacientů s konkrétní diagnózou. Avšak je již známo přes 10 000 klinických jednotek a jedná se o miliony pacientů. Česko patří k zemím s…