Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Sobota 20. červenec 2019 | Svátek má Ilja
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Kdo rozhoduje o tom, co je hrazeno ze zdravotního pojištění?

foto: Shutterstock.com

Kdo rozhoduje o tom, co je hrazeno ze zdravotního pojištění?

07.02.2017 07:12
Zdroj: VZP
OTÁZKA: Na základě čeho se rozhoduje o tom, co z různých metod léčby je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění a co ne? Má na to VZP nějaký vliv? Na dotaz odpovídá VZP.
Upozornění: Následující článek vybírá redakce www.tribune.cz v rámci monitoringu médií.
Názor redakce nemusí být shodný s vyjádřením autora. Zdroj média tohoto článku najdete v záhlaví nebo na konci textu.

ODPOVĚĎ:

VZP ani zdravotní pojišťovny obecně nejsou tím, kdo určuje, jaká zdravotní péče (ne)bude hrazená z veřejného zdravotního pojištění a jaké částky za tuto péči zaplatí. Co spadá do hrazené péče, je především stanoveno zákonem o veřejném zdravotním pojištění a jeho přílohami. Konkrétně o tom, jaké výkony zdravotní péče jsou/budou hrazeny, rozhoduje ministerstvo zdravotnictví. Každý rok vydává formou závazné vyhlášky seznam zdravotních výkonů hrazených z veřejného zdravotního pojištění a rovněž tzv. úhradovou vyhlášku, která stanoví výši úhrady za konkrétní péči.

VZP při své činnosti vždy respektuje platnou legislativu; sama nemůže přijímat, vydávat a dokonce ani navrhovat legislativní normy. Existují však případy, kdy VZP svými pilotními projekty přispěla k tomu, že určitý výkon nebo metoda byly zařazeny mezi hrazené služby. Za roky své existence totiž spolupracovala na řadě pilotních projektů, jejichž cílem bylo ověřování nových diagnostických nebo léčebných metod a technologií. Na základě kladného hodnocení některých pilotních projektů byly – po příslušném schvalovacím řízení – tyto nové postupy zapracovány do seznamu zdravotních výkonů a jsou nyní hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.

Příkladem může být pilotní projekt VZP nazvaný Kvantitativní stanovení CRP v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost, který přispěl k zavedení daného výkonu do seznamu zdravotních výkonů a k jeho úhradě zdravotními pojišťovnami. Díky tomuto postupu je možné rychlé rozlišení infekce virové od bakteriální a účelné nasazení antibiotik. Pilotní projekt se rozběhl v roce 2002 a pro další roky vždy správní rada schválila jeho pokračování a poskytnutí finančních prostředků. Ukončen byl k 31. 12. 2005, protože novela seznamu zdravotních výkonů již obsahovala tento výkon jako plně hrazený z veřejného zdravotního pojištění s platností od 1. 1. 2006.

VZP stála také u zrodu plošného vyhledávání případů rakoviny tlustého střeva a konečníku v populaci. Projekt, který přispěl k zařazení screeningu karcinomu tlustého střeva a konečníku do běžné preventivní péče o pojištěnce nad 50 let, probíhal ve spolupráci s Nadací Václava a Dagmar Havlových Vize ´97. Do vyhlášky o preventivních prohlídkách a mezi plně hrazené výkony je test na okultní krvácení do stolice zařazen od roku 2000. Již v roce 1996 ale VZP zrealizovala v Praze pilotní projekt vyšetřování stolice na přítomnost krve, jehož náklady hradila z účelového fondu. V roce 1998 pak – s cílem zavést tento screening pro všechny pojištěnce nad 50 let – započala intenzivní spolupráce VZP, Nadace Vize ´97, odborných společností a samozřejmě také Sdružení praktických lékařů. Legislativní zajištění bylo na MZ, ale VZP zajistila pro praktické lékaře takové podmínky úhrady, aby rozšíření screeningu nebránily ekonomické důvody – v rámci podpory tohoto programu navýšila v té době stanovenou hodnotu výkonu o 20 bodů ze svého fondu prevence.

U mamografického screeningu se zase s přispěním VZP podařilo na samém začátku stanovit jednotný standard pro časný záchyt nádorů prsu včetně požadavků na mamodiagnostické centrum a postupně zabránit "šedému" screeningu na neakreditovaných pracovištích. V rámci pilotního projektu v letech 2001 a 2002 totiž VZP prosazovala nároky na vysokou odbornost pracovišť, komplexnost poskytovaných výkonů, rychlost procesu a maximální šetrnost vůči pacientkám, mimo jiné i v odstranění zbytečných časových prodlev, které jim způsobují zbytečnou psychickou zátěž. Mamografický screening byl zařazený mezi plně hrazené preventivní prohlídky od roku 2002, s omezením na věkovou skupinu od 45 do 69 let. V pozdějším pilotním projektu zvaní žen k mamografickému screeningu však VZP nabídla toto vyšetření také ženám od 69 let do 74 let a ukázalo se, že i u nich je záchyt karcinomu prsu významný. Navíc tyto ženy projevily větší zájem o absolvování vyšetření než ženy mladší. Původní omezení mamografického screeningu na ženy do 69 let bylo ve vyhlášce o preventivních prohlídkách zrušeno v roce 2010.

Z dalších dnes již běžně hrazených metod a postupů, které měly "rozjezd" v rámci pilotních projektů VZP, můžeme zmínit třeba screening karcinomu děložního hrdla, zavádění jednodenní chirurgie nebo operace hemoroidů Longovou metodou. V současné době VZP realizuje pilotní projekt hrazení péče v mobilních hospicech.

Mgr. Oldřich Tichý vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí



Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky