Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Středa 19. prosinec 2018 | Svátek má Ester
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

VZP plánuje letos dát v průměru na klienta nejvíc ze všech pojišťoven, řeší i centrovou péči

VZP plánuje letos dát v průměru na klienta nejvíc ze všech pojišťoven, řeší i centrovou péči

15.02.2017 08:23
Zdroj: MT
Autor: nam
VZP plánuje vydat letos na úhradu zdravotních služeb pro 5,98 milionu svých klientů 161,735 miliardy korun, v průměru na jednoho 27 371 korun. Oproti loňsku je to nárůst o 6,1 procenta, oproti roku 2010 o zhruba 23 procent.

Z porovnání zdravotně pojistných plánů sedmi pojišťoven vyplývá, že VZP má připraveno v průměru na jednoho pojištěnce nejvíc, druhá v pořadí ZP Škoda počítá s 25 042 korunami, další ZPMV s 23 838 korunami, VoZP s 23 23.183 korunami, OZP s 22.983 korunami, RBP s 22.917 korunami a ČPZP s 22.376 korunami.

Loni vydala VZP na zdravotní služby 152,7 miliardy korun, skončila s kladným hospodářským výsledkem 2,6 miliardy, přičemž ve zdravotně pojistném plánu předpokládala kladný výsledek jen 0,1 miliardy korun. Na konci roku 2016 měla na běžném účtu 3,1 miliardy korun a v rezervním fondu 1,7 miliardy korun.

I přes tato příznivá čísla se mluví o krizi a nedostatku peněz v systému. Taková varování náměstek ředitele VZP MUDr. JUDr. Petr Honěk odmítá. „Možná, že není dobře, ale nikdy nebylo lépe,“ řekl MT k letošní situaci. Připomněl, že výdaje VZP na péči klesaly po krizi, která nastoupila v roce 2008, ale od roku 2012 průměrný výdaj na jednoho pojištěnce nominálně i reálně roste. Při svém vzniku v roce 1992 měla VZP na péči o jednoho pojištěnce 3 021 korun, což bylo 65 procent tehdejší průměrné mzdy, která činila 4644 korun. Pro letošek má připraveno pro každého pojištěnce 100,56 procenta průměrné měsíční mzdy, která podle dat ČSÚ ve 3. čtvrtletí 2016 činila 27.220 korun.

VZP je připravena utratit za každého klienta výrazně víc než zaměstnanecké pojišťovny, což podle náměstka Hoňka dává garanci péče na nejvyšší možné úrovni po celém území. „Samozřejmě, vždy se najdou lokální problémy, ale v zásadě smluvní síť VZP je velmi hustá a nabídka zdravotních služeb bohatá,“ řekl s tím, že vyšší platba od VZP drží nad vodou řadu nemocnic. Jen díky platbám VZP ještě fungují nemocnice v Domažlicích, Rokycanech, Benešově, Příbrami či ve Stodu.

I proto nechce VZP podle náměstka tlačit na snižování úhrad, mohlo by to ohrozit dostupnost péče. „Pokud bychom začali platit méně, třeba v segmentu nemocnic, řada by jich měla problém, a nemyslím si, že kdyby se platby se svazovými pojišťovnami srovnaly, že by se s tím svazové pojišťovny nemohly popasovat,“ poznamenal. Pokud by VZP snížila úhrady na úroveň zaměstnaneckých pojišťoven, poslala by nemocnicím o 25 až 30 miliard korun méně.

Také v centrové péči jdou největší prostředky od VZP. Svazové pojišťovny také do systému platí, VZP ale má klientů na biologické léčbě procentuálně víc, protože její kmen obecně je starší a o něco nemocnější. V roce 2012 vydala na biologickou léčbu 5,517 miliardy, rok na to 6,554 miliardy, v roce 2014 to bylo 7,470 miliardy, v dalším roce 7,710 miliardy korun. Pro loňský rok předpokládal zdravotně pojistný plán 8,451 miliardy korun. „Již v současné době je zřejmé, že skutečnost bude vyšší – a to ve výši, a to zhruba 9,119 miliardy korun,“ řekl MT mluvčí Mgr. VZP Oldřich Tichý.

Výdaje na centrovou péči ale rostou rychleji, než VZP ve svých zdravotně pojistných plánech předpokládala. Právě raketový růst nákladů byl podnětem ke vzniku pracovní skupiny na ministerstvu zdravotnictví, která má hledat řešení. VZP je jejím členem. Podle náměstka Hoňka má už skupina první průběžné hmatatelné výsledky. Tím je poslanecký návrh profesora MUDr. Rostislava Vyzuly, CSc., který VZP podpořila, a to snížení cen v případě příchodu biosimilárních kopií, kde bude v podstatě dvojnásobný pokles, což by mělo systému dopomoci do budoucích let, kdy budou tyto přípravky přicházet ve větším počtu.

„A pak navrhujeme daleko přísnější pravidla pro vstup některých léků, které neprokazují nákladovou efektivitu, v podstatě je možné nyní žádat jakoukoli cenu bez srovnání, co lék de facto přináší pro pacienta,“ řekl Honěk. U některých léků se podle něj toto hodnocení nedělá vůbec, lépe řečeno po třech letech. „My chceme a navrhujeme, aby tyto léky byly posuzovány už na začátku daleko přísněji, to znamená, pokud mají přínos, aby byl opravdu veliký pro klienty a nevstupovaly tam léky, nad kterými visí po třech letech otazník a v podstatě jsou pro systém velmi drahé,“ vysvětlil.

Podle ředitele VZP ing. Zdeňka Kabátka by se neměl z centrové péče dělat „strašák“. Centrová péče roste, je to nový segment, vstupují nové přípravky, takže je podle něj normální, že výdaje na ni rostou. Navíc je to oblast zdravotních služeb, která cílí na chronické pacienty, takže meziročně se zvyšuje i počet klientů, kteří dostávají centrovou péči.

„Na druhou stranu je nutno říct, že se centrovou péčí intenzivně zabýváme. I na popud VZP vznikla na ministerstvu pracovní skupina, kde jsou zástupci ministerstva zdravotnictví, pojišťovny a SÚKL. Diskuse je o tom, jak nastavit pravidla pro budoucí čerpání zdravotních služeb v oblasti centrové péče tak, aby to byl segment trvale rostoucí, ale řízený tak, aby neohrožoval zdravotnictví jako celek,“ řekl Kabátek MT.

Předseda správní rady VZP a člen skupiny pro centrovou péči na ministerstvu poslanec MUDr. Jiří Běhounek MT řekl, že diskuse byla o zkušenostech ze zahraničí, o tamním systému hodnocení. Zaznělo také, že má SÚKL dát podklady, jak zařazovat nové léky, a jak zároveň ty, které se ukážou jako ne úplně účinné, vyřadit.

„V cizině většinou mají spočítanou nákladovou efektivitu, je na to speciální ústav, který to hlídá. U nás je to SÚKL, který má historickou zkušenost a vazby na tyto léky a je v systému, kde je snaha každému, kdo je k péči indikován, ji poskytnout. To je na jednu stranu dobře, že se pacientům léčba poskytuje, ovšem na druhou stranu je otázka, že by odborné společnosti měly také komentovat, pokud se zjistí, že lék není tak efektivní, jak se očekávalo,“ řekl.

Problém podle MUDr. Běhounka je v tom, že v Česku ještě není dopracovaná metodika nasazování těchto preparátů pro jednotlivá stadia onemocnění a hodnocení jejich efektu. „Léčba centrovými léky je velmi efektivní, a tím, že je nasazována včas a je delší doba podávání, náklady rostou. Diskuse je vedena směrem k tomu, aby se popsaly také eventuální situace, kdy už se tato léčba nemá podávat, nebo preparát podle světových studií není tak účinný, jak se původně slibovalo,“ shrnul.



Copyright © 2000-2018 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky