Z peněz na zdravotnictví šlo v ČR na léčbu méně než jinde v EU

Po léčbě a rehabilitaci představovaly v členských státech největší náklady zpravidla výdaje na zdravotní zboží. Ty představovaly často nejméně čtvrtinu výdajů na zdravotnictví, ale i zde byly velké rozdíly mezi zeměmi. V Česku, kde více než 30 procent rozpočtu šlo na Eurostatem blíže neupřesněné ostatní výdaje, to u lékařského zboží bylo méně než 20 procent. Například v případě Slovenska to bylo kolem 35 procent.

Celkem nejvíce peněz na zdravotní péči vynakládaly v roce 2014 Německo, Francie, Švédsko a Nizozemsko. V těchto zemích tyto výdaje představovaly asi 11 procent HDP, zatímco v Česku to bylo zhruba 7,5 procenta. V poměru k HDP měly ve sledovaném období nejnižší výdaje na zdravotnictví v Rumunsku (5,1 procenta), Lotyšsku, Estonsku, Lucembursku a Polsku (6,5 procenta).

Z pohledu výše vydaných peněz na zdraví jednoho obyvatele na tom podle Eurostatu bylo nejlépe Lucembursko s 5600 eury (151.000 Kč) a Švédsko s 5000 eury (135.000 Kč). V Česku to bylo 1125 eur (30.400 Kč). Nejhůře na tom bylo devět členských států, kde výdaje na zdravotnictví byly nižší než 1000 eur (27.000 Kč) na obyvatele. Nejhůře v tomto srovnání dopadly Bulharsko s 505 eury a Rumunsko s 388 eury.

Eurostat poznamenal, že při sestavování zprávy na základě informací od jednotlivých zemí nebyly k dispozici žádné údaje z Malty a chyběly některé údaje z Británie. Z toho důvodu nebylo možné vše propočítat na celé společenství 28 evropských zemí.