Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Úterý 21. květen 2019 | Svátek má Monika
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Systém eHealth by měl pomoci k transparentnímu zdravotnictví

Foto: Nikola Ramešová, Nadace Open Society Fund

Systém eHealth by měl pomoci k transparentnímu zdravotnictví

Medical Tribune 05/2017
21.03.2017 19:20
Zdroj: MT
Autor: kol
Elektronizace, sdílení dat a eHealth. V Česku stále přešlapování na začátku, jinde již po léta zaběhlá a neodmyslitelná součást zdravotnictví. Tam, kde funguje, je např. zřejmé, že poskytovatelé zdravotní péče mnohem častěji přistupují ke zlepšení péče o pacienty v odpověď na jejich veřejné hodnocení poskytované péče.

Začátkem března se v Praze již podruhé konal veletrh Open Data Expo organizovaný Fondem Otakara Motejla, jehož snahou bylo podpořit dialog mezi poskytovateli a uživateli otevřených dat. Jednou z oblastí, kde Česko v přístupu k datům velmi zaostává, je právě zdravotnictví. Jak je přitom zřejmé ze zahraničních zkušeností, tato data jsou mimořádně žádaná – jejich dostupnost posiluje postavení občanů a pomáhá poskytovatelům péče, pacientům i výzkumníkům k informovanějším rozhodnutím, vývoji inovací a vyšší efektivitě zdravotní péče.

I proto byla na veletrh pozvána Emma Doyle, vedoucí odboru Data Policy v National Health Service (NHS) – veřejně financovaném národním systému zdravotní péče pro Anglii, která se problematikou zabývá přes patnáct let. Dostupné informace mají podle ní zásadní schopnost zlepšit kvalitu zdravotní péče. „Hlavním posláním Personalizované zdravotní péče do roku 2020 je poskytovat správné informace ve správný čas pro pacienty, ošetřovatele, lékaře i manažery. Data jsou dobrá jen tehdy, když s nimi dobře nakládáte. Transparentnost v NHS může pomoci nejen zachraňovat životy a zlepšit péči, ale i ujistit veřejnost, že kvalitu poskytované péče bereme opravdu vážně,“ říká Emma Doyle.

Zatímco některá data se sledují již více než dvacet let, stále existují určité oblasti, kde chybějí. Budoucnost anglické zdravotní péče v pětiletém horizontu by měla s pomocí eHealth podle E. Doyle, která odpověděla i na několik našich otázek, přispět zejména ke zlepšení zdraví populace, zlepšení kvality péče, ale i zajistit její udržitelné financování.

  • S jakými problémy jste se při zavádění eHealth nejčastěji setkávali?

Procesu zavádění elektronického systému do primární péče a do nemocnic jsem se tehdy přímo osobně neúčastnila, ale vím, že k největším problémům patřilo zavádění systému jako takového. Od lékařů se požadovalo používat nový systém, ale ten ne vždy zapadl do postupů, s nimiž pracovali. Často nebyli připraveni na změnu a používání elektronického systému znamenalo pro řadu z nich tehdy práci navíc. Vím, že pro některé lékaře to bylo velmi frustrující. A mám‑li být upřímná, pro některé to je dosud. Máme totiž např. nemocnice, které mají pět nebo šest rozdílných systémů, které je třeba používat, a to pochopitelně vede k nespokojenosti těch, kteří by měli hlavně poskytovat péči. Ale věci se mění a rychle zlepšují.

  • Elektronizace u vás začala v primární péči…

Ano, zejména v praxi praktických lékařů. Ti přijali elektronickou komunikaci již před více než deseti lety, tedy dříve než třeba nemocnice. Tehdy bylo běžné, že si lékaři sami vyvíjeli své systémy a následně je mezi sebou šířili. Myslím, že tehdy nebyl systém tak úplně připraven a někteří lidé jej nechtěli používat, protože ten starý, papírový, fungoval a oni věděli, že se na něj mohou spolehnout. Dnešní situace je naprosto jiná a většina poskytovatelů zdravotní péče již pracuje s elektronickými daty. Avšak nezavede‑ ‑li se nový systém správným způsobem a včas, může se stát, že těch pár lékařů bude stále pracovat postaru a ve výsledku budou věci dělat dvakrát.

  • Jak velká část lékařů a zdravotnických zařízení dnes užívá eHealth?

Přesné údaje nemám, ale téměř všichni, ne‑li úplně všichni praktičtí lékaři dnes používají elektronický systém. A téměř všechny nemocnice mají alespoň část praxe tímto systémem pokrytou. Elektronizace postupuje rychle. Nyní máme program, který se snaží vytvořit z některých nemocnic nejvíc digitalizované nemocnice světa. Jde tedy o další úroveň – univerzálního digitálního záznamu informací. Myslíme si, že právě to může pomoci s bezpečností a kvalitou péče. Jestliže všechny články péče o pacienta uvidí stejné informace skrze jeden systém, mohla by to být dobrá věc. Navíc takovýto systém by mohl pomoci zviditelnit případné nedostatky, upozornit například na nesoulad v předepisování léků, zdůraznit alergie atd.

  • V čem vidíte největší výhodu systému z pohledu lékaře?

Myslím, že pro lékaře jde o to, že mají informace, které o pacientech potřebují, a také informace od ostatních klinických či odborných lékařů, které jsou díky tomuto systému snadno přístupné na jednom místě. V některých nemocnicích je přínosem, že vzniká stejný způsob péče o pacienty s určitou diagnózou. Např. všechny nemocnice v Manchesteru již standardizovaly mnoho postupů v léčbě a péči o pacienty tím, že používají evidence‑based guidelines. Jednoznačnou výhodou je konzistence péče a snížení např. lékařských pochybení.

  • A přínos pro pacienty?

Systém se snaží poskytnout pacientům lepší přístup k vlastním zdravotním informacím. V primární péči je okolo 98 procent ordinací praktických lékařů již nastaveno na program, kde pacient má možnost vidět informace o svém zdravotním stavu. V tomto směru vidíme skutečný posun a změny. Máme výborné příklady z psychiatrických nemocnic, jež sdílejí informace se svými pacienty, kteří mají možnost do záznamů i vstupovat. Zatím to ale ještě nefunguje po celé zemi. Nekonají se u nás protestní pochody pacientů na ochranu dat – váží si toho, že jsou jim data přístupná, a oceňují to.

  • Můžete zhodnotit ekonomický dopad?

Zatím není zřejmé, zda to stojí více, nebo méně než starý systém založený na užívání papírové dokumentace.

  • Na jaké problémy i dnes nejčastěji narážíte?

Jednou z největších výzev je, že víme, že v informacích, k nimž máme přístup, je stále hodně mezer. Víme, že lékaři jsou velmi zaneprázdněni, ale nevíme například, jaký model péče pro danou situaci je nejlepší – zda je efektivnější, má‑li praktik tři desetiminutové návštěvy pacienta s dlouhodobými problémy, nebo jednu půlhodinovou (v běžné praxi má praktický lékař vyčleněno na každého objednaného pacienta 10 min – pozn. red.). Je stále mnoho věcí, které o poskytovatelích péče nevíme, málo informací zatím máme například o práci komunitních sester.

Jednoznačně lze říci, že čím přesněji jsou data zaznamenávána, tím kvalitnější pak máme informace a tím lepší vhled můžeme poskytnout třeba lékařům na klinikách o tom, jak kvalitní a konzistentní péči poskytují.

  • Kde vidíte budoucnost elektronizace?

Je stále větší poptávka po informacích a stejně jako u každého jiného systému nemáme dost peněz na to, abychom uspokojili všechny požadavky. Víme, že bezpečná péče znamená levnější péči, a že můžeme‑li pomoci lidem v prevenci a předejít onemocnění, také to do budoucna pomůže snížit náklady. Lidé jsou dnes mnohem více seznámeni s problémy, kterým zdravotnictví čelí, a požadují více podrobných informací, co se týče budoucnosti. V tuto chvíli jim je ale všechny nemůžeme poskytnout. Neznáme je a nemáme dostatek analytiků. Každopádně se snažíme lépe pochopit, jak uspokojit poptávku nejen ze strany lékařů a sester, ale i pacientů. A hlavně se snažíme zjistit, jak bychom mohli co nejvíce pozitivně ovlivnit zdraví populace.

Běžnou praxí anglického zdravotnictví je, že pacient např. před chystaným operačním zákrokem dostane informaci od NHS, kde je mimo jiné uveden seznam zdravotnických zařízení (včetně webových odkazů), která v jeho okolí daný zákrok provádějí. Pacient si pak sám vybere, kde chce být operován, a objedná se. Rozhodovat se může podle řady kritérií, která si na webových stránkách nemocnic porovná. Počtem hvězdiček je běžně hodnocena např. čekací doba na zákrok, kvalita provedeného výkonu, spokojenost pacientů s daným zařízením. Pro někoho může být podstatnější například vzdálenost zařízení od místa bydliště než to, jak dlouho na operaci bude čekat, a vybírá podle tohoto kritéria.


Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky