Agentura pro zdravotnický výzkum ČR v letech 2015–2017

Agentura pro zdravotnický výzkum ČR (AZV) navázala v roce 2014 na mnohaletou činnost Interní grantové agentury MZ ČR (IGA), a to v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb. v platném znění (viz MT 17/2016, str. A4–A5). Průběh tří veřejných soutěží – VES 2015, VES 2016 a následně VES 2017 – jednoznačně prokázal životaschopnost a splnění všech deklarovaných úloh a cílů AZV. Celkově bylo v těchto soutěžích podáno 1 756 projektových návrhů. Po vyřazení 109 návrhů pro závažné formální nedostatky bylo tak z celkového počtu 1 647 přijatých návrhů alokováno 385 projektů, což představuje 24,7 procenta, 22,1 procenta a 20,8 procenta z projektových návrhů přijatých do veřejných soutěží v jednotlivých uvedených letech.

Klíč pro financování nejlepších návrhů projektů ve VES 2017 byl v rámci rozpočtu Resortního programu VVI MZ ČR (RPV) v celkové výši cca 6,5 mld. Kč stejný jako v letech předešlých. Na základě statistického zpracování kvantitativních dat projektů provedeného týmem doc. RNDr. L. Duška, Ph.D., ředitele ÚZIS ČR, byl vodítkem pro alokaci prostředků pro jednotlivé panely distribuční model dělící rozdělené prostředky podle sumy financí požadovaných všemi podanými projekty při celkově požadovaných 4,2 mld. Kč na celé období realizace návrhů projektů. Klíčem k rozdělení je tak přirozená „spádová oblast“ daného panelu, kterou nelze nijak ovlivnit. Jednotlivé panely se, stejně jako v předešlých soutěžích, významně lišily průměrnou nákladovostí navrhovaných projektů a finanční náročnost projektů v jednotlivých panelech vykazovala rovněž značnou variabilitu. Z těchto důvodů nebyl opětovně využit „průměrně nákladový projekt“ jako metrika pro alokaci nákladů pro panely, neboť takový postup by vedl k asymetrickému a v konečném důsledku zkreslenému přerozdělení prostředků. Důvodem je skutečnost, že průměrná nákladovost projektu je náchylná k fluktuacím a jednotlivé panely se tak mezi sebou velmi a priori liší. Zejména ty s menším počtem podaných návrhů trpí velkou variabilitou průměrné nákladovosti projektu.

Z celkového počtu 429 projektových návrhů zařazených do VES 2017 bylo překvapivě nejvíce podáno do panelu Biomedicínských technologií, nikoli do panelu Nádorových chorob. Hodnocení návrhů hodnoticími odbornými panely a jejich schválení vědeckou radou prokázalo vyrovnanost úspěšnosti, která se pohybovala mezi 24,3 procenta (panel Věkově specifických skupin chorob) a 30,4 procenta (zmiňovaný panel Biomedicínských technologií). Také struktura plánovaných nákladů byla mezi jednotlivými panely velmi podobná s logickou výjimkou panelu Neurověd a duševního zdraví a panelu Preventivní medicíny a ošetřovatelství, u kterých převažovaly náklady osobní nad provozními. V souladu se zadávací dokumentací bylo alokováno všech 67 návrhů hodnocených ve skupině „A“ (100 procent) a 17 návrhů ze skupiny „B“ (13,5 procenta) v celkové výši 190 mil. Kč pro první rok řešení projektů. Procento projektů jednotlivých panelů pokrytých alokovanými prostředky se pohybovalo mezi 33,3 procenta v panelu Poruchy orgánové funkce a úrazová a intenzivní medicína a 50,0 procenta v panelu Preventivní medicína a ošetřovatelství. Nejvíce projektů je financováno v panelu Biomedicínských technologií (13), nejméně v panelu Chorob oběhové soustavy a Poruch orgánové funkce (po čtyřech). Průměrné náklady na projekt tak dosáhly pro první, resp. druhý, třetí a čtvrtý rok řešení 2,0 mil. Kč, resp. 2,68 mil., 2,66 mil. a 2,44 mil. Kč.

Ve VES 2017 se v rámci statistického zpracování kvalitativních dat prokázaly některé ukazatele, které dokládají selektivní zájem o biomedicínský výzkum:

• Více než dvě třetiny žadatelů byli muži. Tento poměr se však lišil napříč jednotlivými panely. V panelu Preventivní medicíny a ošetřovatelství byl podíl mužů a žen téměř vyrovnaný.

• Jen deset procent žadatelů bylo ve věku do 35 let, více než dvacet procent je starších 55 let.

• Mezi žadateli bylo možné vypozorovat také velkou heterogenitu v citovanosti odborných publikací, měřeno H‑indexem. Jeho hodnoty se pohybovaly v této soutěži v rozmezí 0–48 se střední hodnotou 8–10. Hodnota H‑indexu byla ve vztahu slabé korelace s věkem žadatele.

• Projekty dosahují kladného hodnocení nezávisle na pohlaví navrhovatele a lepšího hodnocení dosahují projekty, které navrhují osoby s vyšší hodnotou H‑indexu.

• Úspěšné projekty častěji požadují vyšší podporu oproti ostatním projektům v panelu.

• Silným faktorem ovlivňujícím úspěšnost projektu v první fázi i ve finálním hodnocení je kladné hodnocení hlavního zpravodaje.

Prediktory úspěchu v hodnocení mají poměrně stabilní vzorec v čase. Změny lze pozorovat v rozdílu mezi jednotlivými panely, kde se úspěšnost projektů vyrovnává. Také věková kategorie navrhovatelů starších 55 let přestala být signifikantně úspěšnější než žadatelé do 35 let.

Závěrem lze konstatovat, že AZV se stala stabilní agenturou zabezpečující veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích o účelovou podporu MZ ČR pro biomedicínský výzkum s cílem zvyšovat úroveň klinické medicíny v ČR a tak přispět ke zvýšení kvality života a zdraví její populace. Procento alokace projektů a rozvoj aplikovaného výzkumu ovšem současně závisí na objemu disponibilních finančních prostředků, které náš stát prostřednictvím návrhu RVVI směřuje do biomedicíny. Přejme si, aby tento podíl byl poměrně navyšován v souladu s dosaženými výsledky, tak jak je navyšován v ostatních oblastech výzkumu v ČR.

Zdroj: MT