Užívání antidepresiv v těhotenství nezvyšuje riziko autismu u dětí
Ověření cílenými studiemi je komplikované, protože deprese zdaleka nejsou homogenní v typech projevů i jejich intenzitě. Z etického hlediska je prakticky nemožné provést randomizovanou studii s potřebnou kontrolní skupinou, která by neužívala antidepresiva. Není proto jasné, zda pozorované zvýšené riziko poruch autistického spektra souvisí se samotnými depresemi matek a jejich genetickým základem, nebo zda je to důsledek vlivu antidepresiv na vývoj mozku embrya či plodu. Obě možnosti přitom připadají v úvahu, protože serotonin hraje při vývoji mozku významnou roli a řada studií potvrdila genetické propojení mezi sklonem k depresím a rizikem výskytu poruch autistického spektra.
Dvě nové studie publikované v předním lékařském časopise Journal of the American Medical Association se pokusily rozplést vztahy mezi užíváním antidepresiv v těhotenství a rizikem poruch autistického spektra u dětí pomocí velice důkladného statistického vyhodnocení dat z velkých souborů. Americko‑švédský tým vedený Ayeshou Sujanovou z Indiana University sledoval vztah mezi užíváním antidepresiv v prvním trimestru gravidity a výskytem poruch autistického spektra či hyperaktivity a poruch soustředění u více než 1,5 milionu dětí. Data z velmi důkladných švédských registrů dovolila zahrnout do hodnocení i faktory rodinného prostředí, doby vystavení antidepresivům a vlivy otce. Užívání antidepresiv v prvním trimestru gravidity bylo spojeno s malým nárůstem rizika předčasného porodu. Spojitost s rizikem poruch autistického spektra nebo s hyperaktivitou a poruchami soustředění byla neprůkazná. Pokud bylo možné porovnat výskyt poruch autistického spektra u dětí, které během intrauterinního vývoje nebyly vystaveny působení antidepresiv, s jejich vlastními sourozenci, kteří účinku antidepresiv vystaveni byli, pak v prvním případě se vyskytl autismus u 4,6 procenta dětí a v druhém případě u 5,5 procenta dětí. To dokumentuje, že tito sourozenci zjevně sdílejí genetický základ sklonu k poruchám autistického spektra a/nebo byli vystaveni stejným faktorům vnějšího prostředí, které k rozvoji těchto poruch přispívají.
Kanadský tým pod vedením Hilary Brownové z University of Toronto vyhodnotil výskyt poruch autistického spektra u bezmála 36 000 dětí, jejichž matky během těhotenství užívaly selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu. Při porovnání s dětmi, jejichž matky během těhotenství tato antidepresiva neužívaly, opět nebyl shledán významný rozdíl ve výskytu poruch autistického spektra.
Jak v komentáři pro Journal of the American Medical Association uvádějí Tim Oberlander z University of British Columbia a Lonnie Zwaigenbaumová z University of Alberta, i tyto velmi důkladné studie provedené na velkých souborech mají svá omezení. Není zcela jisté, že všechny případy poruch autistického spektra byly správně diagnostikovány, a některé mohly zůstat neodhaleny. Stejně tak nejsou k dispozici bližší informace o závažnosti symptomů poruch autistického spektra a data o závažnosti symptomů depresí. To vše může výsledky jinak velmi důkladných statistických analýz zkreslit.
Obě studie nicméně podle Oberlandera a Zwaigenbaumové opět dokládají, že bez ohledu na užívání antidepresiv jsou děti matek trpících depresemi zvýšeně ohrožené vývojovými poruchami. Vliv depresí u matek, ať už před porodem, nebo po něm, na vývoj dítěte je ale komplikovaný. Oberlander a Zwaigenbaumová proto doporučují, aby se pozornost přesunula od otázky, zda má medikace antidepresivy obecně negativní vliv, k otázce, zda může tato medikace aspoň u některých matek a jejich dětí působit pozitivně. Zdaleka ne všechny děti matek, které během těhotenství užívají antidepresiva, mají následně narušený vývoj a důvod, proč tomu tak je, zůstává nejasný.
Zdroj: MT