Světový den astmatu – den pro plíce v novém světle

Světový den astmatu připomíná laické i odborné veřejnosti, jak důležité je se o své plíce starat. Česká iniciativa pro astma (ČIPA) k této příležitosti každoročně pořádá setkání s odborným programem, letos byla hlavním tématem nově vydaná Globální strategie pro léčbu a prevenci astmatu, adherence v léčbě a nově zavedená alergenová imunoterapie v terapii astmatu. Podle loňského vzoru o několik dní opět předcházela akce měření plicních funkcí pro veřejnost na náměstí Míru.

Celou akci, která se konala 4. května v Národním domě na Vinohradech, vzal pod záštitu profesor MUDr. Petr Pohunek, CSc., ředitel ČIPA. Program byl zahájen ohlédnutím za deseti lety působení Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO). Předseda ČARO profesor MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., připomenul vznik společnosti v roce 2007 a členství v Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases (GARD) od roku 2008. Národní program boje proti chronickým respiračním onemocněním (CHRO) byl stanoven již při založení společnosti a dává si za úkol zvýšení povědomí o CHRO, pokles incidence, prevalence a mortality CHRO, zlepšení kvality života nemocných a racionální využívání diagnostických a terapeutických postupů. Těchto cílů se snaží dosáhnout pomocí multioborových setkání, podpory výzkumu a například i pacientských brožur. K podpoře povědomí o plicních nemocech ČARO v roce 2013 přeložila Bílou knihu vydanou European Respiratory Society (ERS), účastní se spolu s Českým občanským spolkem proti plicním nemocem (ČOPN) kampaně Zdravé plíce pro život, taktéž nadnárodně organizované ERS. K příležitosti deseti let působení ČARO bude pořádána v Café Louvre 30. května 2017 konference s názvem „Plicní nemoci a kouření – 10 let boje za zdravé plíce“.

Alternativa do terapie astmatu nepatří

Dalším váženým řečníkem byl již tradičně profesor MUDr. Václav Špičák, CSc., který shrnul novinky z nově vydané Globální strategie pro léčbu a prevenci astmatu. Nová strategie již zahrnuje syndrom ACOS a také nově zařazuje do léčby astmatu alergenovou imunoterapii. Všechna doporučení v tomto dokumentu jsou podpořena evidence‑based medicine důkazem úrovně A. Výzvou pro zdravotníky pečující o pacienty s astmatem je názor Poslanecké sněmovny, jenž podpořil profesi „terapeut a specialista čínské medicíny“. Profesor Špičák připomenul, že do terapie astmatu alternativní medicína nepatří.

Základem účinnosti léčby je adherence

Na téma adherence v léčbě perzistujícího astmatu hovořil profesor Petr Pohunek. Ač se ve srovnání s ostatními zeměmi dostáváme na špičku v úrovni péče o astma, je stále co dohánět v individuální terapii. Mezi tyto problémy patří vedle pozdního stanovení diagnózy, pozdního zahájení léčby a nesprávné léčby i nedostatečná komunikace mezi lékařem a pacientem a špatná adherence k léčbě. Podle některých studií doporučený léčebný postup dodržuje pouze 50 procent pacientů a 6–44 procent pacientů si lék vůbec nevyzvedne. Rozlišujeme tři typy non‑adherence:

• Chaotická non‑adherence zahrnuje případy, kdy má pacient nepravidelný režim, zapomene lék užít, zpravidla tedy neúmyslným chováním.

• Non‑adherence z nevědomosti se týká pacientů, kteří nepochopili význam a způsob léčby, neuvědomují si potřebu pravidelnosti léčby.

• Vůbec nejhorším typem non‑adherence je non‑adherence inteligentní, kdy pacient zcela úmyslně nezahájí, mění, přerušuje nebo ukončuje léčbu. To se děje například z obavy z nežádoucích účinků léčby, při vymizení příznaků nebo při preferenci alternativních postupů.

Rizikovým faktorem pro špatnou adherenci k léčbě jsou například poruchy chování v rodině, narušený režim spánku, nižší socioekonomický status, nižší vzdělání a jazyková bariéra. Adherenci lze zlepšit posilněním partnerství pacient–lékař, otevřenou nementorující komunikací, zjednodušením režimu léčby všude tam, kde je to možné, a pravidelnou reedukací a kontrolou způsobu a techniky podávání.

Alergenová imunoterapie v doporučeních GINA

Odborníkem v oboru alergenové imunoterapie (AIT) byla MUDr. Ester Seberová. Představila AIT v novém světle, tedy jako metodu vhodnou při terapii astmatu. Do nedávné doby se GINA v globální strategii o AIT nezmiňovala. AIT byla doménou léčby jiných druhů atopie, jako je například alergická rýma. Je doloženo, že včasné zahájení AIT dokáže preventivně odklonit přesun z monovalentní alergie do polyvalentní, stejně jako dokáže potlačit rozvoj asthma bronchiale u pacientů s alergickou rýmou. Studie proběhlé v posledních letech se zaměřily již přímo na AIT v užití u pacientů s rozvinutým astmatem. Jedna z předložených studií prokázala účinnost AIT u pacientů s lehkým až středně těžkým astmatem alergického typu a alergií na roztoče. Tento vliv byl patrný po jednom roce užívání AIT na statisticky významném snížení dávky kortikosteroidů potřebné k udržení kontroly nad astmatem. U pacientů nebyly hlášeny žádné závažné nežádoucí účinky, pouze očekávané lokální, sublingvální tablety byly dobře snášeny. Další studie, která probíhala u pacientů s nekontrolovaným astmatem a alergickou rýmou způsobenou roztoči, si dávala za cíl zjistit, zda AIT dokáže prodloužit čas do první středně těžké až těžké exacerbace po půl roce od zahájení léčby pomocí AIT. I zde byl zaznamenán úspěch. Terapie AIT pomohla k lepší kontrole astmatu, exacerbace se rozvíjely později, a to i při snížení dávky inhalačních kortikosteroidů. Alergenová imunoterapie je tedy nyní doporučována při léčbě astmatu, nikoli pouze jako prevence rozvinutí těžší formy alergie u alergické rýmy. V obou těchto studiích byly použity sublingvální tablety s roztočovými alergeny. Zdá se, že právě roztoči hrají hlavní roli v rozvoji alergických onemocnění, 50–85 procent astmatiků má alergii na roztoče, u alergické rýmy je to 49 procent. Senzibilizace roztočovými alergeny je velice časná, dochází k ní do dvou let věku, jsou to ubikviterní interiérové alergeny, udává se, že mohou tvořit až deset procent hmotnosti lůžkovin. Z těchto dat je jasné, že roztoči zasahují do našeho života velkou měrou. Pokud zamezíme jejich vlivu například léčbou AIT, dokážeme ulevit našim bronchům od imunitní reakce zprostředkované Th2 lymfocyty, která se podílí na patogenezi asthma bronchiale. AIT je navíc léčbou, která je pro pacienty lépe „stravitelná“ oproti kortikosteroidům. Dá se přirovnat k přírodní léčbě, zlepší se tedy i adherence k léčbě, což jak víme, je v terapii astmatu velice důležité.

Zdroj: MT