Psychiatrická péče ve střední a východní Evropě zůstává zanedbávána

Jako zanedbaný hodnotí stav psychiatrické péče ve střední a východní Evropě mezinárodní výzkumný tým Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). Studie, která se zabývá posledním čtvrtstoletím vývoje systémů psychiatrické péče ve 24 státech bývalé socialistické Evropy, vyšla 8. května v prestižním vědeckém časopise Lancet Psychiatry.

V rámci mezinárodní studie vedené PhDr. Petrem Winklerem, vedoucím Výzkumného programu sociální psychiatrie, a Dzmitry Krupchankou, M.D., M.Sc., Ph.D., z NUDZ byly utříděny veškeré vědecké články zabývající se systémy psychiatrické péče v regionu a publikované mezi lety 1989 až 2016 včetně. Evidence získaná z těchto publikací byla doplněna strukturovanými zprávami od expertů reprezentujících 21 z 24 zemí, výsledky pak byly následně shrnuty a jejich interpretace znovu ověřena lokálními experty v daných zemích. Získaná data vypovídají o vývoji – nejen o struktuře a reformách psychiatrických služeb, ale i o jejich financování, řízení, legislativním prostředí, lidských právech a v neposlední řadě o stigmatizaci a všech souvisejících fenoménech.

Od pádu komunismu a začátku hlubokých sociálně‑ekonomicko‑politických změn v prostoru střední a východní Evropy uplynulo více než čtvrt století. Očekávaná revoluce v péči o duševní zdraví však nepřišla. Navzdory mnoha politickým proklamacím a dokumentům péče o duševní zdraví v regionu stále spočívá na velkých psychiatrických nemocnicích, které jsou vesměs v neadekvátním stavu. Budovy jsou často zanedbané a neposkytují ani základní prostor pro klid a soukromí. Jak ze studie vyplývá, nedostatek komunitní péče a alternativ k hospitalizační léčbě vede v některých zemích k hospitalizacím, které nejsou nutné a někdy trvají i více než dvacet let. Systémy psychiatrické péče jsou dlouhodobě podfinancovány a nedostatek epidemiologických a ekonomických analýz vede k neefektivní alokaci již tak vzácných zdrojů. Stigma a diskriminace jsou všudypřítomné, objevuje se také porušování lidských práv.

Reforma se konečně stává prioritou

„Zátěž způsobovaná duševními onemocněními a užíváním omamných látek je v regionu jedna z nejvyšších na světě, míra sebevražednosti je ve většině zemí vysoká a míra užívání alkoholu excesivní. Přes to všechno je pozornost věnovaná duševnímu zdraví a péči o ně v regionu minimální. Jde o jakési slepé místo na mapě světového duševního zdraví,“ komentuje zjištění dr. Krupchanka. „Co vidíme ve střední a východní Evropě, je de facto tabuizace duševních onemocnění, která vede jak k nízké úrovni veřejné debaty o psychiatrii a duševním zdraví obecně, tak ke strukturální diskriminaci lidí s duševním onemocněním. To je velmi problematické nejenom eticky, ale také lidsky. Je to škoda, protože duševní zdraví není jen otázkou absence duševního onemocnění, ale jde také o schopnost vyrovnat se se stresem a prožívat pocity štěstí, radosti a naplnění a také rozvíjet spokojené vztahy s ostatními lidmi. Duševní zdraví je zásadní pro naši celkovou kvalitu života,“ doplňuje PhDr. Petr Winkler, vedoucí Výzkumného programu sociální psychiatrie v NUDZ.

Na druhou stranu se toho ale v regionu po změnách v letech 1989–1991 událo i mnoho dobrého. Různé skupiny nadšenců s podporou mezinárodních organizací vybudovaly excelentní komunitní služby, jejichž příklady nyní existují skoro ve všech zemích regionu. Vznikly také různé dobrovolnické, pacientské a rodičovské organizace a mnoho menších úspěšných projektů a iniciativ. Problém těchto iniciativ však tkví v tom, že se je nepodařilo rozšířit a integrovat do systému péče tak, aby byly opravdu jeho součástí. Jejich dostupnost a financování proto závisí na externích zdrojích, které jsou často omezeny jak časově, tak věcně.

Naštěstí pozorujeme vzrůstající zájem společnosti o problematiku duševního zdraví. Letošní Světový den zdraví byl věnován depresi, Spojené národy zahrnuly duševní zdraví do udržitelných rozvojových cílů a také Světová banka vyhlásila duševní zdraví jako globální rozvojovou prioritu. „V České republice a jiných státech regionu se rozbíhají reformy psychiatrické péče. Chceme věřit, že jde o známky měnících se postojů a probouzejícího se chápání, že duševní zdraví je navýsost důležitou součástí našich životů,“ uzavírá dr. Winkler.

Zdroj: MT