SÚKL chystá k eReceptům osvětovou kampaň

Z celkového počtu receptů v ČR, kterých je za rok 70 milionů, je elektronicky předepsáno čtyři až pět procent.

Od ledna 2018 bude ze zákona eRecept povinný pro všechny lékaře, což kritizuje Česká lékařská komora (ČLK). Právě odpor některých organizací lékařů přispěl k tomu, že se povinnost o několik let odsunula. V přesně vyjmenovaných případech ale budou moci lékaři i po 1. lednu příštího roku psát recept papírový. Ministerstvo zdravotnictví se Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) chystá podzákonný předpis, který to umožní. Informace o přípravě na plošné rozšíření eReceptů, jež bude provázet informační kampaň směrem k lékařům i laické veřejnosti, poskytl novinářům ředitel SÚKL PharmDr. Zdeněk Blahuta, MHA.

Bez dalších podrobností zmínil, že zavádění eReceptů provázely problémy, poté SÚKL vysoutěžil veřejnou zakázku na dodávku informačního systému eReceptů, která byla podepsána na konci loňského roku a nyní běží její plnění, tedy programování a vývoj informačního systému.

„Aktuálně se nacházíme ve třetí fázi schváleného projektu. Již jsme prakticky zpřístupnili testovací prostředí pro výrobce a poskytovatele zdravotnických softwarů, což jsou jednak softwary nemocniční, ambulantních lékařů praktických i specialistů, softwary lékárenské a zdravotních pojišťoven. Máme za sebou jednání i s tvz. resortním překryvem, to jsou resorty, kterých se dotýká zákon o léčivech – ministerstva spravedlnosti, vnitra a zemědělství. Vypořádáváme s nimi jejich speciální požadavky a speciální přístupy do centrálního úložiště elektronických receptů. Očekáváme, že v červenci a srpnu bychom rozjeli teritoriálně omezené pilotní provozy, připomínající povinnou elektronickou preskripci, ve dvou regionech, v září bychom měli zmigrovat data ze stávajícího řešení do již nového informačního systému a vypnout starý systém a od října do konce roku by již mohl probíhat proces registrace ještě nepřipojených zdravotnických zařízení,“ popsal postup ředitel.

Přestože ČLK se nadále staví k povinným eReceptům velmi kriticky, stoupá podle ředitele v poslední době dramaticky využití centrálního úložiště elektronických receptů. Ke konci května předepisovalo elektronické recepty přes 6100 lékařů, byly předepisovány nebo vyzvedávány v 900 zdravotnických zařízeních. Z celkového počtu 2600 lékáren jich 2105 bylo schopno vydávat na elektronický recept a přihlášeno do systému bylo přes 5700 lékárníků. „My už dnes jsme prakticky na denních číslech přes 12.000 elektronických receptů, to je měsíčně 250.000 receptů, za rok přes 3 miliony. Jestliže celkový počet receptů za rok je přes 70 milionů, jsme na 4,5 procentech,“ upřesnil ředitel.

Co zatím chybí a v čem je podle něj problém, je nedostatečná propagace systému elektronického receptu. SÚKL o něm chce komunikovat nejen se zdravotnickými pracovníky, ale především s pacienty, a představit jim systém, co by mohl a měl pro ně znamenat. Jedná se o společné kampani SÚKL a ministerstva, o jejím začátku zatím nebylo rozhodnuto.

Pro SÚKL nezávisle na očekávané domluvě termínu s ministerstvem začne práce v průběhu prázdnin, hlavně pak po prázdninách, kdy se chystá něco jako veřejná zakázka na propagaci elektronického receptu pro veřejnost.

„Máme dva základní problémy, z nichž jeden vypadá, že se aktuálně řeší – abychom stoprocentně ztotožnili pacienta, naplnili správně a bezchybně jeho lékovou historii, lékový záznam všemi léky, které mu byly předepsány, které si vyzvedl nebo nevyzvedl, potřebujeme přístup do základních registrů. Ten nám teď v květnu schválil sněmovní zdravotní výbor. Druhou kruciální záležitostí je zakomponování lékového záznamu do zákona o léčivech. Nejvíce invalidizujícím faktem systému elektronického receptu je zákonná neexistence lékového záznamu. Označení potřebujeme proto, abychom lékový záznam mohli dát k dispozici nejen pacientům, ale především zdravotnickým profesionálům – v primární péči praktickým lékařům, ambulantním specialistům, lékařům v nemocnicích, lékařské službě první pomoci a záchrance, kdy tato informace je naprosto nutná,“ uvedl ředitel.

Stejně tak musí institut lékového záznamu být z hlediska zákona o zdravotních službách, kdy se v pasážích příslušných paragrafů píše, jaké jsou povinnosti zdravotnického pracovníka vůči pacientovi, že mu musí sdělit jeho léčbu, zkomunikovat ji s tím, koho pacient pověří. Stejně tak ustanovení v části práv a povinností pacientů. „Kdyby se to nestihlo, duplicity, lékové interakce by byly neřešitelný problém,“ upozornil ředitel s tím, že SÚKL je v rámci svého zmocnění v souladu s časovým plánem na zavedení eReceptu připraven.

Blahuta potvrdil, že nadále zůstane lékařům možnost psát papírové recepty, aniž by za to byli sankcionováni. SÚKL spolupracuje s ministerstvem na podzákonné normě 54 o předepisování léčivých přípravků a náležitosti lékařských předpisů, kde mají být přesně definované podmínky, kdy mohou bezsankčně lékaři předepisovat písemně. „Je to od případu, kdy je výpadek infrastruktury, blackout, výpadek elektrického proudu, válečný stav, stav ohrožení nebo živelní pohromy, ale například i návštěvní služba,“ uvedl.

Blahuta je přesvědčen, i na základě estonské nebo skandinávské zkušenost, že jiná cesta, než povinnost v případě eReceptu nemá smysl. „Jestliže máme kořistit z toho, že v dané chvíli někde na disku je kompletní lékový záznam konkrétního člověka, takže lékař přesně ví, co pacient bral, měl brát, nebo odmítl, bude znát jeho historii, rizika duplicit, rizika interakcí, v té chvíli i zdravotní služby, které lékař poskytne, budou kvalitnější,“ řekl.

O důvodech ČLK pro odmítání povinné ePreskripce Blahuta nechtěl spekulovat. Naznačil jen, že za tím může být strach, že někdo uvidí do toho, jak lékaři léčí. „Chtěl bych upozornit, že používané léčivé přípravky nejsou jejich výsostným právem, mají odpovědnost vůči pacientům i prostředkům zdravotního pojištění,“ řekl.

K přípravě informační kampaně doplnil Bc. David Přinesdom z odboru kanceláře ředitele, že bude nejen připomínat povinnost připojit se, SÚKL má i proaktivní přístup. Pracovníci SÚKL, zejména z oddělení eReceptů, objíždějí už akce lékařských sdružení a diskutují s účastníky. Jednají-li s ČLK, militantní názor má podle Přinesdoma jen úzké vedení. Na okresních sdruženích je debata konstruktivnější. „Zároveň máme na druhou polovinu roku vymyšleno, že bychom ještě zkusili najít cestu, jak je hromadně připojovat. Dnes umíme hromadně připojit velká zdravotnická zařízení, máme tu stovky přístupů pro velké fakultní nemocnice, které se teď zapojují měrou nebývalou, po stovkách lékařů. Zkoušíme být proaktivní i v tom, že vymýšlíme, jak připojit ambulantní specialisty, aby každý jednotlivě si nemusel chodit pro zaručený elektronický podpis,“ řekl Přinesdom.

Ředitel Blahuta doplnil, že zubní lékaři si žádný software nemusejí kupovat. Budou webové nebo mobilní aplikace, takže se přihlásí na chytrém telefonu nebo na tabletu a odešlou elektronický recept do úložiště. „Nicméně vyhláška řeší situaci i těch, kdo preskribují minimálně, jako lékařští důchodci nebo lékařští zaměstnanci zdravotních pojišťoven, kteří mají limity na rok pro příbuzné. Ani oni se nemusejí software kupovat,“ řekl.

Zdroj: MT