Protikuřácký zákon je špatně
Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, jak zní jeho správný název, začal platit přesně na Světový den bez tabáku, který poprvé na 31. květen vyhlásila Světová zdravotnická organizace již v roce 1987. Jde o zákon, který zajišťuje nekuřácké prostředí tam, kde dýchají jiní.
Celosvětový výskyt respiračních nemocí se odhaduje na jednu miliardu a úmrtí na ně tvoří 19 procent ze všech příčin mortality. Naprostá většina z nich má úzkou souvislost s kouřením, uvedl na začátku konference profesor MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP a ČARO. Vzhledem k zhoršujícímu se životnímu prostředí, především znečištění ovzduší, škodlivinám v interiérech, migraci, ale i v důsledku stárnutí populace a dalších faktorů nadále bude respiračních onemocnění přibývat a do roku 2030 se podle odhadů dostanou na třetí příčku příčin úmrtnosti za onkologické a kardiovaskulární choroby. To, že výskyt respiračních chorob lze snížit, a to zejména prevencí, ukázal na příkladech ze sousedních evropských zemí, ale i Itálie, dr. Nikolai Khaltaev, vedoucí týmu pro chronická respirační onemocnění WHO. V České republice zůstává stále vysoký počet těchto z převážné míry preventabilních onemocnění. WHO vypracovala šestibodový scénář boje s neinfekčními epidemickými chorobami (NCD, non‑communicable chronic diseases), v níž zaujímá prevence tabakismu a léčba závislosti na nikotinu jedno z předních míst. MUDr. Alena Šteflová, Ph.D., MPH, ředitelka kanceláře WHO v České republice, připomněla neslavná data o tom, že naše třináctileté až patnáctileté dívky jsou v kuřáctví na třetím místě evropského žebříčku, ale do první desítky se vejdou i chlapci stejné věkové skupiny.
Nekuřácká nemocnice neznamená, že se v ní nekouří, ale jde o nemocnici, kde si smí pacient, ale i zdravotnický pracovník zapálit jen na vyhrazených místech. Jde o dlouhodobý projekt s každoročním auditem, kde se úspěchy posuzují podle zhruba 40 kritérií s cílem odstranit kouření z nemocnic zcela. U sester jde o „sociální“ jev, protože u cigarety se probírají pracovní i společenské záležitosti a nekuřačky jsou z těchto „informativních“ schůzek vyloučeny, upozornil profesor Kolek. Profesorka Králíková k tomu dodala, že v současnosti dosáhnout zcela nekuřáckého prostředí je science‑fiction. Půjde o dlouhodobý projekt, jen snížení počtu kuřáků závislých na nikotinu (asi 80 procent kuřáků) o jednotlivá procenta bude velkým úspěchem. Závislost na nikotinu je vážná choroba, obtížně léčitelná s nejistými trvalými výsledky. Přitom je známo, že mnozí mladí lidé by vůbec nezačali kouřit, kdyby se v restauracích a barech nekouřilo.
V odborné sekci konference přednesl profesor MUDr. Václav Špičák, CSc., pojednání o synergii genů, epigenetiky, vnějšího prostředí a kuřáctví na vznik a rozvoj astmatu. Pokud kouří babička i matka, pak je vysoká pravděpodobnost, že u dítěte dojde k aktivaci „spících“ genů a k rozvoji astmatu v útlém věku dítěte. Pokud jsou oba rodiče astmatici, pak je pobyt v tabákem kontaminovaném prostředí takřka 90% jistotou výskytu astmatu u potomstva.
Příspěvek Kouření jako nejvýznamnější faktor při vzniku a rozvoji CHOPN ve světle nových poznatků přednesl MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., z FN Hradec Králové. Zajímavý je fakt, že mortalita na CHOPN je třikrát vyšší u chudých nemocných (Velká Británie) a kouření je základní podmínkou pro stanovení diagnózy v současnosti rozporovaného syndromu překryvu astmatu a CHOPN (ACO, ACOS). Velmi impresivní je práce britských autorů o souvislosti parodontitidy a CHOPN. Bakterie vyskytující se v parodontu při jeho zánětu se dostávají do plic, kde vyvolávají zánět a produkci prozánětlivých mediátorů, které působí proti bazální membráně alveolů. Následně je infekční hlen vykašláván a dostává se zpět do úst, kde přispívá k dalšímu posílení zánětlivých změn. I na zánětech parodontu se podílí kouření. Byly popřeny dřívější práce, že bupropion a vareniclin u CHOPN škodí – podle evropského týmu je pravý opak pravdou.
Profesorka MUDr. Jana Skřičková, CSc., z FN Brno připomněla souvislost nejčetnějších karcinomů plic s kouřením, kde je kauzální souvislost a ovlivnění účinnosti moderní biologické léčby kouřením ovlivněna podstatnou měrou. Profesorka MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., uvedla, že až na výjimky jsou intersticiální plicní procesy jak při vzniku, tak při progresi ovlivněny kouřením v negativním smyslu slova. Některé choroby (Goodpastureův syndrom) se vyskytují zásadně u kuřáků. Profesorka MUDr. Daniela Pelclová, CSc., z Kliniky pracovního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze, uvedla, že prokázání souvislosti profesionální plicní nemoci s noxou vyskytující se v pracovním prostředí je velmi limitováno, jde‑li o kuřáka. Tam nelze spolehlivě rozlišit, co jde na vrub expozice škodlivinám v zaměstnání a jaké změny nastaly v důsledku kouření. I když výskyt profesionálních plicních chorob klesá, vyskytují se nové škodliviny, za které označila profesorka Pelclová nanočástice a nově syntetizované chemické látky. Závěrem bych se chtěla vrátit k přednášce profesorky Králíkové. V diskusi zmínila, že ve VFN zaměstnanci prokouří 56 milionů korun v době, kdy by měli pečovat o pacienty. Velmi zajímavé jsou podle profesorky Králíkové předpokládané důsledky zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek:
- Zvýšení tržeb v pohostinství: Byli bychom první zemí, kdyby tomu tak nebylo. Do nekuřáckých restaurací zavítají rodiny s dětmi, které za jídlo utratí násobně více než „štamgasti“, co vypijí tři až pět piv a při tom vykouří krabičku cigaret.
- Pokles prodeje cigaret o několik procent: mnozí přestanou díky fenoménu „poslední kapky“, další omezí kouření, protože musejí jít ven, méně mladých lidí začne kouřit, což vyplývá z průzkumu FSV UK: dvacet procent mladých by nezačalo kouřit, kdyby platil současný zákon o zákazu kouření v restauracích.
- Dojde k poklesu infarktů myokardu zejména v populaci do 60 let (senzitivních ke kouření), tedy u lidí v produktivním věku.
- Klesne počet akutních záchvatů astmatu a poklesne incidence CHOPN (v delším časovém horizontu).
- Klesne počet dalších onemocnění zejména u personálu restaurací, který je vystaven denní expozici tabákovým zplodinám.
Je s podivem, že naši poslanci nesouhlasili se zvýšením daně z tabákových výrobků, což by přineslo více peněz do státního rozpočtu při snížení prodeje cigaret, s čímž úzce souvisí i snížení výdajů na léčbu chorob, které vznikají v důsledku kouření cigaret. Data o kouření elektronických cigaret zatím nejsou dostupná. Podle všech odborníků jde o kontroverzní problematiku.
Statistická data důsledků nekouření budou dostupná spíše za dekády let než v horizontu roků. Mladí lidé neřeší svůj zdravotní stav, který nastane po jejich páté životní dekádě, a data o tom, co přinese zákon o ochraně nekouřících, budeme mít k dispozici po desítkách let.
Zdroj: MT