Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pondělí 24. červenec 2017 | Svátek má Kristýna
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Africké srdce

Foto: Africké srdce

Africké srdce

Medical Tribune 15/2017
03.07.2017 11:05
Zdroj: MT
Autor: nam
Mladí čeští kardiologové pomáhají v projektu Nadačního fondu Africké srdce, který sami založili, s diagnostikou a léčbou srdečních chorob u dětí z rozvojových zemí. Za malými, ale i dospělými pacienty byli v Súdánu, Nepálu a Ghaně a na jaře 2018 zavítají do Etiopie.

Vedle operací a preventivních vyšetření se projekt zaměřuje také na vzdělávání studentů medicíny z Afriky, pro které organizují měsíční stáže v ČR. K iniciativě v Evropě ojedinělé se připojují i mladí kardiologové z dalších zemí. Na projekt jsme se zeptali spoluzakladatele nadačního fondu a ex-předsedu skupiny mladých kardiologů Kardio 35 MUDr. Michala Pazderníka, FESC.

Co bylo impulzem, že jste se rozhodli pomáhat v Africe dětem s nemocným srdcem?

Nápad vznikl původně v roce 2013, kdy jsem se vydal poprvé do Súdánu do nemocnice, která jako jediná v Africe zdarma operuje srdce. Patří pod neziskovou italskou organizaci Emergency, která v Africe postavila již několik nemocnic. Já jsem v tu dobu byl předsedou skupiny Kardio 35, tak jsem jim napsal, jestli bych se nemohl přijet podívat, jak to tam funguje. Měl jsem vždy takový vnitřní pocit, že se chci podívat do rozvojové země, kde podmínky pro život jsou úplně jiné, hlavně co se týká zdravotní péče. Odpověděli, že mohu přijet, ať si koupím letenku, že mi zaplatí ubytování a jídlo. Strávil jsem tam 14 dní, poprvé jsem také byl v utečeneckém táboře, kde žije na omezené ploše přibližně 400.000 uprchlíků v hliněných chatrčích, bez přístupu ke zdravotní péči. Děti se tam rodí v chatrčích, bez rodných čísel. Od té doby jsem v hlavě nosil myšlenku, že bychom měli využit našich pozic a znalostí, které máme – česká kardiologie je jedna z nejlepších na světě – a vznikl nápad založit nadační fond Africké srdce.

Kdy jste tento fond založili a koho sdružuje?

Fond jsme založili v červnu 2016 s profesorem MUDr. Josefem Kautznerem, CSc., FESC., přednostou Kliniky kardiologie IKEM. Jsme rádi, že můžeme mít v naší správní radě také další velké osobnosti české kardiologie, například pana profesora MUDr. Miloše Táborského, CSc., FESC, MBA, přednostu 1. interní kliniky kardiologické Fakultní nemocnice Olomouc a předsedu ČKS, či MUDr. Romana Gebauera z Kliniky dětské kardiologie v německém Lipsku.

S jakým cílem jste nadační fond založili?

Vybrali jsme si tři základní pilíře činnosti. První je finanční podpora operací – pomohli jsme doposud zaplatit devět katetrizačních operací u dětí v dětské nemocnici v Súdánu. Díky této podpoře můžeme katetrizačně vyléčit některé vybrané vrozené srdeční vady u dětí z chudých oblastí Súdánu, které by neměly jinak možnost si operaci zaplatit. Druhá věc je, že se snažíme Africe samotné pomoci tím, že pomáháme vyškolovat jejich mladé zdravotníky. Na IKEM jsme založili v rámci nadačního fondu program, v rámci kterého každý půl rok přijíždějí dva studenti ze súdánské lékařské fakulty a stráví na IKEM jeden měsíc. I tím jim chceme otevřít dveře do světa, aby se někam posunuli a v budoucnu mohli nabyté znalosti své zemi vrátit. A za třetí - pořádáme vyšetřovací mise, kdy využíváme nadšení a zapálení mladých kardiologů v ČR. Postupně se k nám přidávají lidé z jiných zemí, protože takováto nadace jinde v Evropě u mladých kardiologů neexistuje. Během těchto misí, na které si v práci bereme dovolenou, echokardiograficky vyšetřujeme místní populaci na revmatickou chorobu srdeční či jiné srdeční vady. Následně, pokud zjistíme u někoho srdeční onemocnění, tak ho referujeme kardiologům v místní síti, na kterou jsme napojeni, aby je dále sledovali či přímo léčili.

Můžete upřesnit zahraniční účastníky misí?

Jsme pouze na začátku, ale o účast na našich předchozích misích stáli mladí kolegové ze Španělska, Slovenska či Řecka. V Nepálu s námi byla lékařka ze Spojených arabských emirátů. Myslím, že se jim to líbí, neodrazují je ani polní podmínky pro práci a nedostatek základních prostředků. Ne každý potřebuje jet ve své dovolené k moři a ležet na pláži. Tady může spojit příjemné s užitečným, během vyšetřování se setkáváme s místní kulturou, s novými lidmi, jídly, situacemi a místy, to je na tom nejhezčí.

Vraťme se k zaměření vašich misí na časnou diagnostiku, proč je tak důležitá?

Časná diagnostika je kruciální pro následnou léčbu. Co u nás téměř už nevídáme, je revmatická choroba srdeční, to je onemocnění, které postihuje převážně srdeční chlopně, postupně může dojít k srdečnímu selhání. U nás je již téměř eradikováno. Nemoc začíná původně jako angína, která je buď neléčena, nebo špatně léčena. Pokud k tomuto dojde, může zánět napadnout i samotné srdce. Klasicky v Africe jsou to děti, které mají angínu, ale nemohou jít k doktorovi, nebo k němu jdou a dostanou antibiotika, která ale rodina prodá na trhu, aby měla peníze na jídlo, nebo léky děti neužívají správně. Jednoho dne se potom začnou zadýchávat či se objeví otoky dolních končetin a zjistí se, že srdce již selhává. Často už pak bývá na léčbu pozdě. Takových případů je v Africe nespočet. Je otázka, jestli je šance srdce ještě operovat, nebo ne, protože může být již v takovém stadiu, kdy by operace nepomohla, nebo by ji pacient nepřežil. Proto je extrémně důležité, aby se každá angína dobře přeléčila. A důležitá je nejen časná diagnóza a následné předání ke sledování nebo k operaci. Také se během našich výjezdů snažíme o celkovou informovanost místní populace, aby se takovému poškození srdce zabránilo, aby lidé věděli, že revmatická choroba srdeční je velkým problémem. Druhou hlavní paletou nemocí v Africe jsou vrozené srdeční vady. Tam není možnost časné diagnostiky, nedělá se tam echo, tam se děti rodí v chatrčích, základní screening neexistuje. Mohou mít vrozenou srdeční vadu, která je u nás jednoduše katetrizačně ošetřena, ale tam se to nesleduje, vede to k poškození srdce a následně k časnému úmrtí dítěte. Proto se snažíme podporovat i katetrizační léčbu vrozených srdečních vad.

Při misích vyšetřujete na vrozenou vadu děti všeho věku?

Například v Súdánu jsme vyšetřovali na základních školách, za deset dní jsme vyšetřili 1100 dětí. Incidence postižení tam byla extrémně vysoká, výrazně vyšší než v ČR. Zatímco u nás bychom nenašli ani celé procento takových dětí, tam z vyšetřených to je pět až sedm procent. Než se někam vydáme, vytváříme si zálohu z lidí, kteří se postarají o pacienty, které jim předáme. Většinou to jsou lidé, kteří se již pomoci své zemi nějak věnují a jsou známí i za hranicemi své země.

Tolik k misím, a jak je to se školením afrických lékařů v ČR?

Jsou to studenti většinou v předposledním ročníku lékařské fakulty a přijíždějí na měsíční stáž do IKEM, které jsou koncipované tak, že jsou týden na kardiologii, týden na kardiochirurgii a potom dva týdny v laboratořích. Během této doby jsou exponovaní naprosto pro ně fascinujícím novým věcem, které oni v Africe nemají. Kromě nabytí lékařských znalostí se zlepší v angličtině, poznají novou kulturu a stanou se z nich mnohem zkušenější lidé, kteří pak následně tyto znalosti a zkušenosti mezi své kolegy studenty rozsévají. O stáže v IKEM je obrovský zájem, pro africké studenty je to mnohdy životní možnost a zkušenost. Doposud stáže v IKEM absolvovali čtyři studenti a další dva se účastní letos v srpnu. Zvýšení počtu kvalifikovaných pracovníků může zdravotní péči v těchto zemích výrazně pomoci. Jejich nedostatek je alarmující – například v Ghaně jsou pouze tři lidé schopni provést echokardiografické vyšetření u dětí.

Z čeho mise a další programy financujete, jak na ně získáváte peníze?

Jako každá nadace získáváme peníze od lidí, kterým se líbí, co děláme, a mají zájem to podporovat. Více o nadačním fondu, včetně čísla účtu nawww.africkesrdce.cz.

Můžete přiblížit iniciativu Kardio 35?

V době, kdy jsme nadaci Africké srdce zakládali, jsem byl předsedou pracovní skupiny Kardio 35, která patří pod Českou kardiologickou společnost a zahrnuje všechny mladé kardiology v ČR. Chtěli jsme využít nadšení mladých kardiologů, kteří by rádi vyjeli a pomáhali zdarma, my za to nejsme placeni, jezdíme tam ve svých dovolených a za své peníze. Oni se k nám přidávají a pomáhají, kde je potřeba. Máme velkou podporu České kardiologické společnosti, pana profesora Táborského i Kautznera, kteří naši aktivitu velmi kvitují.

Když jste s nápadem na založení nadace přišel, očekával jste takový zájem, nebo vás překvapilo, jak lidi zajímá, aby jeli pomáhat do Afriky?

Byl jsem od začátku přesvědčený, že spousta lidí bude mít právě o tuto životní zkušenost zájem. Viděl jsem kolem sebe, že lidem se to líbí, viděl jsem to na sobě, jak jedna taková mise otevře člověku oči. My v ČR tu máme všechno, na co si pomyslíme, od střechy nad hlavou po jídlo, zdravotní péči. V rozvojových zemí lidé takovou možnost nemají, panuje tam chudoba, nemocnost a nedostatek základních prostředků. Když se s tím člověk setká, změní to jeho náhled na život, který má tady. Myslím si, že činnost nadačního fondu je užitečná práce, která má smysl. Člověk to docení nejvíc, když je s těmi lidmi v dané zemi a vidí jejich vděk. Afrika naši pomoc potřebuje, bez pomoci Evropy a světa by situace v Africe byla velmi, velmi kritická.

Změnilo tedy váš názor, nebo váš pohled na život to, co jste v Africe zažil?

Určitě, to je úplně samozřejmé. Protože my tady máme všechno, lidé si mnohdy neváží toho, jaké tu mají možnosti. Často mračíme a nepomáháme si navzájem. V Africe toho lidé mají málo, a přesto se na vás smějí daleko srdečněji, protože smysl života vidí v něčem jiném, než jsou peníze a moc.

Jaké jsou vaše další plány, co se týká činnosti nadačního fondu?

Činnost chceme rozšířit i mimo rozvojové země, chceme jako Africké srdce pomoci i českým občanům. V příštím roce uspořádáme běh, který bude věnovaný osvětě o kardiovaskulárních onemocněních v ČR, takový český den srdce, který chceme pořádat každoročně pro zdravé lidi i pro pacienty se srdečním onemocněním. Kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí našeho obyvatelstva. Chceme lidem měřit tlak, EKG, hladinu cukru v krvi, natáčet echo. Chceme je učit například i to, jak správně resuscitovat, jak zareagovat na to, když někdo kolem nás zkolabuje. Chtěli bychom tedy podat pomocnou ruku i českému obyvatelstvu a zlepšit povědomí o nemocech srdeční soustavy.

A na závěr ještě dotaz, kdy se chystáte na další misi, kdyby se někdo chtěl připojit?

Další mise je předběžně v plánu na jaro 2018, předpokládanou zemí je Etiopie, kam se vydáme s našimi súdánskými kolegy, které dobře známe a kteří mají chuť pomáhat i v jejich sousední zemi, protože v těchto zemích většinou žádné systematické vyšetřování obyvatelstva na srdeční nemoc nikdy nebylo. Budeme v oblasti, kde je lékařská fakulta, která nově od těchto prázdnin bude mít společný program s lékařskou fakultou v Hradci Králové. Takže to bude hezká mozaika, když budeme v oblasti, odkud budou jezdit studenti na dvouměsíční stáže do královéhradecké fakultní nemocnice.



Copyright © 2000-2017 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky