Zvýší tetravakcína proti chřipce v Česku proočkovanost?

Základním problémem u nás ale zůstává velice nízká proočkovanost, která se místo doporučovaných 75 procent pohybuje okolo pouhých 16 procent, což nás řadí mezi rozvojové země.

Jak lékaři opakovaně varují, chřipkové infekce mohou velmi rychle zhoršit zdravotní stav a způsobit závažné komplikace včetně smrti zejména u rizikové populace, tj. u seniorů starších 65 let a pacientů s chronickým onemocněním, jako jsou diabetes, chronické respirační onemocnění, kardiovaskulární či renální onemocnění. Každoročně celosvětově chřipkou typu A nebo B onemocní pět až deset procent dospělé populace a deset až dvacet procent dětí.

V Česku jsou v populaci zhruba čtyři miliony chronicky nemocných osob ve věku 3–64 let a osob starších 65 let, které jsou v riziku nákazy virem chřipky. Jejich proočkovanost je ale pouze šestnáctiprocentní (664 tisíc osob). Ve vyspělých státech EU přitom dosahuje míra proočkovanosti u seniorů 40–75 procent.

Podle aktuálního průzkumu agentury STEM/MARK považuje každý druhý obyvatel ČR riziko chřipky za rostoucí a čtvrtina dospělých se chce letos nechat očkovat. Češi jsou si zároveň dobře vědomi zdravotních rizik, která onemocnění chřipkou přináší. Více než polovina z dotazovaných (61 procent) označila zdravotní komplikace nebo úmrtí jako největší rizika chřipky.

„Češi rozhodně nepatří mezi očkovací premianty a míra proočkovanosti je u nás setrvale velmi nízká. Rostoucí míra strachu z epidemií, jakkoli podmíněná zejména médii, může tak mít ve svém důsledku pozitivní efekt v tom, že se míra proočkovanosti zvýší,“ říká MUDr. Jan Kynčl, PhD., vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu.

Podle dat SZÚ nemocní s kardiovaskulárním onemocněním (KVO) umírají na chřipku 52krát častěji než zdraví lidé. Pacienti s plicním onemocněním mají 120krát vyšší riziko úmrtí, s kombinací KVO a diabetu 240krát a ti, kteří trpí zároveň kardiovaskulárním a plicním onemocněním, mají riziko smrti dokonce 435krát vyšší.

Měnící se epidemiologie

Ochránit před chřipkou by měla pomoci nová čtyřvalentní vakcína, která poskytuje oproti současné trivalentní inaktivované vakcíně širší ochranu. Zatímco trivalentní vakcína chrání proti dvěma A kmenům a jednomu B kmenu, nové očkování je rozšířeno na dva nejčastější B kmeny. Jakkoli chřipka typu A představuje dominantní chřipkový virus, typ B reprezentuje asi 20 procent všech cirkulujících chřipkových kmenů. Jen v sezóně 2014/2015 byl tento typ zodpovědný za více než třetinu hospitalizací v důsledku onemocnění chřipkou.

„Epidemiologie chřipky se v posledním desetiletí dramaticky změnila a je velmi těžko predikovatelná. Častá je kocirkulace A a B kmenů chřipky a zároveň je komplikované předvídat míru zastoupení B kmenů v celkovém výskytu. Zatímco v sezóně 2013/2014 představovaly B kmeny pouhá dvě procenta všech cirkulujících chřipkových kmenů, v sezóně 2012/2013 reprezentovaly B kmeny takřka 60 procent všech cirkulujících kmenů. Právě z důvodu omezené predikovatelnosti zastoupení B kmenů doporučila Světová zdravotnická organizace očkování čtyřvalentní vakcínou, která obsahuje oba B kmeny,“ vysvětluje MUDr. Kynčl.

Chřipka typu B způsobuje onemocnění ve všech věkových skupinách. Od roku 1985 cirkulují celosvětově dvě antigenně odlišné linie viru chřipky typu B (Yamagata a Victoria). Proporce virů chřipky B na všech cirkulujících chřipkových virech v období sezón 2001/2002 až 2010/2011 (kromě pandemické sezóny 2009/2010):

• v Evropě v průměru 23 procent (1–60 procent),
• v USA v průměru 24 procent (0,4–44 procent),
• Nizozemská studie, období 1992/1993 až 2006/2007 - 29 procent (0–82 procent).

Ekonomické dopady

V současné době je hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění každoroční očkování trivalentní vakcínou u rizikových skupin osob a bezplatně mohou očkování provádět praktičtí a plicní lékaři. Nová tetravakcína bude zatím s doplatkem v řádu několika desítek korun.

Jak odborníci připomínají, očkování nemůže mít kvůli měnícím se kmenům onemocnění stoprocentní účinnost. U současné třívalentní vakcíny se její účinnost odhaduje na 60 procent, u čtyřvalentní bude ještě vyšší. Podstatné je i to, že očkování snižuje potřebu hospitalizace pro pneumonii a chřipku o 30–70 procent a riziko úmrtí až o 80 procent.

Odborníci ale upozorňují, že zavedení moderní kvadrivalentní vakcíny může uplatnit svůj ekonomický potenciál jen v případě, že razantně vzroste míra proočkovanosti alespoň k 50 procentům, očkovací program by se měl v budoucnosti rozšířit i na dětské pacienty (masivní šíření ve školkách a školách). Zapomínat by se nemělo ani na zdravotníky.

„Srovnáme-li výskyt chřipky ve zcela neočkované rizikové populaci se situací, kdy by míra proočkovanosti této populace čtyřvalentní chřipkovou vakcínou stoupla na 75 procent (dle doporučení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí ECDC z roku 2009), zabránilo by se 68,2 tisíce návštěv odborníků, 4,9 tisíce hospitalizací a 2,4 tisíce úmrtí. Zabráněním těmto událostem by došlo k celkové úspoře ve výši 103,4 milionu Kč ročně,“ upozorňuje farmakoekonom MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D., ze společnosti Value Outcomes. Nízká míra proočkovanosti tedy podle něho není jen zdravotním, ale i ekonomickým problémem (viz tabulky).

Na základě dat z 25 zemí EU je zřejmé, že zvýší-li se proočkovanost o deset procent, znamená to pokles případů onemocnění o 1,1 milionu, pokles počet návštěv u praktického lékaře o 303 792 a hospitalizací ubude o 123 297. V neposlední řadě to ale znamená pokles počtu úmrtí o 10 606.

Podle MUDr. Doležala je nízká proočkovanost proti chřipce známkou selhání veřejné zdravotní politiky v této oblasti. Neexistuje u nás totiž žádná motivace pro lékaře první linie a ani úhradové podmínky situaci nepomáhají. Jak připomněl, evropská data jsou vůči Česku velmi nelichotivá, buď se v nich ČR vůbec neobjevuje, nebo je až na samotném konci. Například ve Velké Británii díky povinnosti praktických lékařů hlásit míru proočkovanosti u rizikových pacientů každý týden (jsou podle dosažené míry proočkovanosti svých pacientů bonifikováni), dosahují již patnáct let proočkovanosti 75 procent.

Doporučení České vakcinologické společnosti

Tetravalentní vakcíny jsou uznávány mezinárodními a národními zdravotnickými organizacemi. Česká vakcinologická společnost ČLS JEP v červenci 2017 vydala doporučení pro použití tetravakcíny proti chřipce z důvodu širší ochrany vůči cirkulujícím virům chřipky: „Tetravalentní vakcína proti chřipce by mohla zvýšit celkovou účinnost chřipkové vakcíny a zlepšit povědomí veřejnosti i zdravotníků o chřipkové vakcinaci. Až do doby kompletního globálního přechodu z trivalentní na tetravalentní vakcínu je samozřejmě možné i nadále používat trivalentní vakcínu proti chřipce, ovšem s vědomím možné nižší účinnosti této vakcíny v sezóně s kocirkulací obou virových linií, neboť trivalentní vakcína nemůže zajistit ochranu vůči oběma liniím chřipky typu B,“ píše se v doporučení.

Antigenní složení chřipkových vakcín je každoročně upravováno podle doporučení WHO. Pro období 2017/2018 obsahuje:

Trivalentní vakcína:

• A/Michigan/45/2015(H1N1) pdm09 –varianta nový kmen
• A/Hong Kong/4801/2014 (H3N2) –varianta beze změny
• B/Brisbane/60/2008 –varianta beze změny

Čtyřvalentní vakcína obsahuje navíc kmen:

• B/Phuket/3073/2013–varianta nový kmen

Tabulka 1

Demografické charakteristiky české populace

Zdroj: Value Outcomes

Tabulka 2

Proočkovanost

Zdroj: Value Outcomes

Zdroj: MT