VFN má od Prahy lepší vybavení pro hypotermii novorozenců

Ročně tak ošetří zhruba 25 malých pacientů, sníží jim tím riziko vážného poškození mozku. VFN nyní pořídila pro kliniku z téměř čtyřmilionové dotace od Prahy nové novorozenecké výhřevné lůžko, přístroj pro řízenou hypotermii novorozenců, monitor mozkových funkcí, modulární infuzní systém, přístroj pro umělou plicní ventilaci a pro nemocnici sanitku. Při slavnostním předání byly už přístroje naplno využívány, řízenou hypotermii právě podstupoval novorozený chlapec.

„Výsledky posledních let ukazují, že řízená hypotermie u novorozenců, kteří prodělali asfyxii během porodu nebo těsně po něm, snižuje riziko postižení centrální nervové soustavy,“ uvedl při představení přístrojů vedoucí lékař jednotky intenzivní a resuscitační péče KDDL MUDr. Václav Vobruba, Ph.D. Metodu zavedla klinika v roce 2007 jako první v ČR a dodnes provádí největší počet těchto výkonů.

V ČR se rodí s hypoxií 200 až 300 dětí ročně, u některých může mít závažné následky, řada jich umírá. Prodělaná asfyxie vede k rozvoji hypoxicko-ischemické encephalopatie (HIE), která je podle závažnosti dělena do tří stupňů. První stupeň – nejlehčí – nemusí mít žádné anebo jen minimální následky. Padesát procent novorozenců s diagnostikovaným III. Stupněm HIE má závažné neurologické následky a druhých padesát procent umírá.

HIE probíhá ve dvou fázích. V první akutní fázi dochází k ireverzibilnímu poškození neuronů. Druhá fáze označovaná jako sekundární ztráta neuronů je charakterizována spouštěním celé řady kaskádovitých reakcí, na jejichž konci stojí rovněž nezvratné poškození CNS. Uvedené reakce lze mitigovat navozenou hypotermií. „Donošení novorozenci, kteří prodělali asfyxii a byli léčeni řízenou hypotermií, jsou jedinou kohortou pacientů, u kterých byl prokázán signifikantně lepší neurologický nález,“ řekl MUDr. Vobruba.

Popsal i nové vybavení, které k řízené hypoxii slouží: počínaje výhřevným lůžkem, ve kterém jsou tyto děti ošetřovány, přes chladicí jednotku, která je dokáže zchladit na 33 až 34 stupňů po dobu 72 hodin. Další součástí je přístroj na umělou ventilaci a monitor umožňující sledování EEG pomocí integrované amplitudy (aEEG) – eEEG záznam je rozhodující pro indikaci a zahájení celotělové hypotermie. Poslední částí poskytnutého daru je infuzní technika umožňující přesné podávání léků a tekutin.

V rozhovoru pro MT upřesnil MUDr. Vobruba výskyt asfyxie

Incidence prenatální asfyxie je 0,2 až 0,4 procenta. V ČR se rodí ročně kolem 100.000 dětí, je to tedy za rok 200 až 400 dětí s tímto postižením. Ne všechny děti, které prodělají asfyxii, mají závažný stupeň, první je nejlehčí, třetí nejtěžší. První potřebuje intermediární péči, druhý už intenzivní, stejně jako třetí stupeň, ten ale je nejzávažnější, tam 50 procent dětí zemře a 50 procent přežije, to přežívání je někdy velice tristní.

Je možná prevence asfyxie, mají porodníci a gynekologové šanci jí předejít, včas ji odhalit, nebo jsou to vždy urgentní stavy?

Asfyxie může přijít z různých důvodů, ať už je to prolaps pupečníku, různé poruchy při porodu, to se těžko dá předvídat. Nelze tedy poslat rodičku předem do centra, kde se okamžitě může novorozenci nasadit léčba, je to vždy urgentní stav, který se musí akutně řešit. Léčba musí být zahájena do šesti hodin od narození.

Hypotermie je tedy metodou, která vyhlídky dětí po prodělané asfyxii dokáže zlepšit?

Procentuálně lze vyjádřit, o kolik se zlepší prognóza a neurologický stav dětí s asfyxií, které byly léčeny hypotermií. Kritéria sice jsou, ale nejsou tak přesná, a hlavně jsou různými pracovišti různě hodnocena. Ale výsledek léčby je přesvědčivý. Při nedostatku kyslíku je část mozkové tkáně poškozena. Nastartuje se řada kaskádovitých reakcí, nastává tzv. programová smrt buněk. A když se podaří léčbou do toho vstoupit a rozvíjející se reakce nějakým způsobem oslabit, tak prognóza může být lepší. A ví se také, že tento příznivý dopad má hypotermie jedině u novorozenců. Chladí se i dospělí a děti po srdeční zástavě, ale žádné studie neprokázaly u nich takový benefit z této metody jako u novorozenců.

Co se vlastně děje při řízené hypotermii?

Při řízené celotělové hypotermii je novorozenec uložen na temperovanou podložku, která je spojena s řídicí jednotkou. Teplota je udržovaná automaticky v požadovaném rozmezí 33–34 stupňů C. Na našem pracovišti dáváme přednost celotělové hypotermii před hlavovou, kdy je chlazena pouze hlavička dítěte.

Co je hlavním kritériem pro to, aby se k chlazení přistoupilo?

Je jím diagnostické EEG, které je trochu modifikované oproti běžnému EEG, aby bylo lehce hodnotitelné.

Novorozenec je zchlazen po dobu 72 hodin, co následuje potom?

Po prodělané asfyxii diagnostikované na periferním pracovišti by se novorozenec neměl zahřát. Cílenou teplotou je 35–36 stupňů C. Pokud na základě klinických, laboratorních a aEEG nálezů je indikovaná celotělová hypotermie, je nutné ji zahájit do šesti hodin po narození. Po 72 hodinách trvající hypotermie se pacient začne ohřívat rychlostí o 0,3 stupně za hodinu, takže ohřívání na běžnou teplotu trvá zhruba 12 hodin. Zahřívání může být komplikováno např. křečemi, oběhovými problémy apod.

Mají tedy pracoviště z vašeho spádového regionu čas do šesti hodin od narození dítě předat, aby byla reálná šance, že mu léčba pomůže?

Ano.

Sledujete další vývoj dětí s asfyxií, které byly léčeny řízenou hypotermií?

Tyto děti jsou sledovány na naší klinice dětským neurologem, a také v centru, které se jim věnuje. Dělali jsme si před lety srovnání s pracovištěm, které diagnostikovalo hypoxicko-ischemickou encefalopatii, ale neprovádělo hypotermii. Kvalita přežití našich dětí byla signifikantně lepší. Je to v kontextu s výsledky zahraničních studií.

Zdroj: MT