Přeskočit na obsah

Střevní bakterie ovlivňují mozek nepřímo

Souvislost mezi bakteriemi, nalezenými ve střevech a rozvojem autistického chování, shledaly a potvrdily už předchozí studie. Přesný způsob, jak k tomu dochází, však stále nebyl známý.

Nyní však vědci z University of IllinoiS v Urbana-Champaign zjistili, že mechanismus komunikace mezi střevními mikroby a mozkovými metabolity je tříkrokový/skládá se ze tří cest a zahrnuje také kortizol jako signální dráhu, jímž se „zpráva“ předává.

„Změny neurometabolitů v kojeneckém věku mají hluboký dopad na vývoj mozku. Je možné, že mikrobiom – tedy soubor bakterií, plísní a virů kolonizující naše střeva – v tom hrají důležitý proces,“ řekl hlavní autor studie Austin Mudd.

V uvedené studii byla použita jednoměsíční selata jako člověku nejbližší tvorové jak co do vývoje mozku, tak i do střevního mikrobiomu.

Prvním zjištěním byl fakt, že přítomnost bakteroidů a klostridií ve fekáliích těchto zvířat předpovídala vyšší hladinu myo-inositolu, což je látka důležitá pro buněčnou signalizaci. Přítomnost bakteroidů rovněž předznamenává vyšší množství kreatinu v mozku, a butyricimonázy předpovídají přítomnost N-acetylaspartátu (NAA) v mozku.

Zároveň vědci zjistili, že nadbytek bakterií ruminococcus z třídy Clostridiae v exkrementech koreluje s nižší koncentrací NAA v mozku. Přitom už dříve bylo zjištěno, že s abnormální koncentrací NAA souvisí rozvoj poruch autistického spektra (ASD), ale až dosud nic nepotvrzovalo souvislost mezi střevními bakteriemi a NAA.

Studie dále zkoumala, zda tyto typy bakterií mohou také předznamenat přítomnost určitých látek v krvi. Vědci využili přímo vzorky stolice a krve od dětí namísto méně dostupného a složitějšího testování, jakým je například zobrazování mozku, které je logisticky i eticky problematičtější.

Ukázalo se, mikrobi z exkrementů předznamenávají koncentraci serotoninu a kortizolu, které jsou oba ovlivňovány střevními bakteriemi. Bakteroidy souvisejí s vyšší koncentrací serotoninu, a zvýšené množství baktérií ruminoccocus znamená sníženou koncentraci obou těchto látek. Autoři upozorňují, že tím jejich data podporují zjištění předchozích separátních studií.

Vědci dále použili statistickou metodu analýzy mediace, aby prozkoumali třísměrný vztah mezi ruminococcus, NAA a kortizolem.

Zjistili, že kortizol v krvi funguje jako komunikační cesta mezi fekálním ruminococcus a koncentrací NAA v mozku. To naznačuje, že ruminococcus ovlivňuje změny v mozku nepřímo přes sérový kortizol. Tento třísměrný mechanismus zřejmě může hrát roli v determinaci symptomů ASD, ale tuto domněnku musí potvrdit další studie.

Zdroj: Mudd AT et al. Serum cortisol mediates the relationship between fecal Ruminococcus and brain N-acetylaspartate in the young pig. Gut Microbes, published online: 13 Jul 2017 http://dx.doi.org/10.1080/19490976.2017.1353849

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené