Přeskočit na obsah

Čeští lékaři si zasluhují lepší systém vzdělávání i ocenění

Ze zdravotnictví se mezitím stal velmi výnosný byznys pro jedince a skupiny, kteří ovládají „šedou ekonomiku“ a využívají legislativního zmatku. Bohužel se tak děje na úkor pracovníků ve zdravotnictví. Nově zvolení poslanci nebudou mít jednoduchý start. Mezi poslance patří i prof. MUDr. Věra Adámková, CSc., která usedá do křesla předsedkyně Výboru pro zdravotnictví PS Parlamentu ČR.

Paní profesorko, proč jste jako přední česká kardioložka vstoupila do politiky?

Domnívám se, že každé povolání má takovou vážnost, jakou mu přisoudíme. Nutno připustit, že politici v současné době příliš uznáváni nejsou, ani mnou. Když jsem byla oslovena, zda bych mohla pomoci, velmi dlouho jsem tuto možnost zvažovala, a nakonec jsem se rozhodla. Rozhodla jsem se tak, protože zdravotnictví je můj koníček i profese. Bylo uděláno mnoho dobrého a péče o pacienty je velmi slušná, avšak začínáme mít podložené obavy z toho, že bychom se na špičce evropského a v některých směrech i světového zdravotnictví nemuseli udržet. V poslední době, tím myslím dobu zhruba deseti let, se naprosto překotně přijímají legislativní normy, nejrůznější vyhlášky, zákony, které ovšem nemají mnohdy dobrou prováděcí vyhlášku, nejsou řádně oddiskutovány ani s odbornou veřejností. Domnívám se, že vysoká kvantita jde už na úkor kvality. Jde o to, aby naši občané, naši pacienti měli jistotu, že dostávají nejlepší možnou péči.

S jakými pocity jste přijala novou funkci?

Byla jsem velmi potěšena preferenčními hlasy ve volbách a děkuji všem, kdo mi je dali. V Parlamentu je řada zkušených politiků, kteří znají všechny postupy, a mnoho nadšenců snažících se přenést své poznatky a zkušenosti z praxe. Jak všechno dopadne, co se podaří, to teprve uvidíme. Těším se na jiný typ práce, zatím pročítám všechny materiály, které dostáváme. Vidím, že můžeme udělat mnoho užitečného, a vnímám tuto příležitost optimisticky.

Jak se vstup do politiky odrazí na vašich aktivitách? Co budete muset omezit?

Opravdu s těžkým srdcem jsem se vzdala pohotovostních služeb, protože ráda sloužím. Tím pádem mám volné večery a víkendy. Vzdala jsem se členství v některých redakčních radách a v odborné komisi na fakultě.

Jaké budou vaše první kroky?

Byla jsem zvolena předsedkyní Výboru pro zdravotnictví, kde se sešla velmi dobrá sestava odborníků, jak lékařů, tak nelékařských zdravotnických pracovníků, a to jak z malých nemocnic, tak z velkých nemocnic, a s různou úrovní zkušeností, což považuji za velmi dobrou směs názorů, které nám pomohou vyhmátnout opravdu jádro problémů, které je potřeba řešit. Domnívám se, že musíme udělat pečlivou analýzu všech překotně přijatých opatření a potom samozřejmě oslovit ministra, jakým způsobem chce se zjištěným naložit. Bez velmi pečlivé analýzy všech materiálů nemůžeme zatím říkat, co uděláme. Nechceme postupovat ukvapeně a bez rozmyslu.

České zdravotnictví se potýká s personálními problémy – nedostatkem pracovníků. Budete řešit odchody mladých lékařů do ciziny?

Již jsme předběžně a nezávazně o tomto problému diskutovali. Mladí lékaři odcházejí z několika důvodů. Samozřejmě to, co se první jako důvod nabízí, jsou peníze, ale podle jejich slov to není pravda. Samozřejmě, že každý se musí uživit, ale hlavním důvodem odchodu je nejistota v budoucí kariéře. Mladí lékaři nevědí, zda se uplatní ve zvoleném oboru. Bohužel jim to ani neumíme říci, protože nemáme analýzu potřeb personálního obsazení jednotlivých oborů. Abychom zabránili odchodům mladých lékařů, spojili jsme se se všemi profesními komorami. Situace je velmi neutěšená a nelze ji bagatelizovat. Představa, že naše lékaře nahradíme příchozími s nejistou kvalitou pregraduální i postgraduální přípravy, je mylná. Nemůžeme ohrozit české pacienty – plátce zdravotní daně. Náš český občan musí dostat kvalitní péči, a proto je nutné, aby tu zůstávali absolventi našich fakult, respektive aby se po nabytí zahraničních zkušeností vraceli domů. K tomu však může dojít, až tu lékaři před sebou uvidí jasnou perspektivu a budou řádně ohodnoceni.

Co si myslíte o současném systému postgraduálního vzdělávání? Bylo moudré rušit první a druhou atestaci?

Musím hodně důrazně říci, že čeští lékaři jsou extrémně loajální k našemu státu a mimořádně pracovití. Již před patnácti lety se pouhým rozhodnutím první atestace změnila v kmen. Tehdy to znamenalo, že po určitém kursu udělal lékař písemný test. I to se změnilo a kmen přísluší těm, kdo vykonali určitý počet konkrétních výkonů. Čeští lékaři tento fakt přijali, aniž by významněji protestovali proti tomuto pejorativnímu zařazení. Lékaři, kteří měli první atestaci, byli způsobilí k samostatné práci. Atestace byla řádná zkouška s praktickou a ústní částí, která garantovala odbornost. O toto přiznání odbornosti je vláda připravila škrtem pera. Na to lze pohlížet jako na rozhodnutí, že od roku 2007 jsou zrušena všechna vítězství v hokeji a medailisté získávají šesté a sedmé místo, protože první až páté nebude uděleno. Všichni, koho by se takové rozhodnutí dotklo, by se hlasitě ohradili s tím, že jde o bezprecedentní znevážení jejich profese. Tento typ sportu je pro populaci nadstavbou a pro účastníky byznysem. Lékaři si takovou dehonestaci nechali líbit, aby dále mohli pečovat o zdraví svých pacientů. Za to stále chybí českým lékařům, kteří pracují v současném systému, jakékoli ocenění, nebo alespoň poděkování. Za to by měli čeští lékaři dostat metál.

Dalším palčivým problémem bude v blízké budoucnosti ekonomická udržitelnost poskytování zdravotní péče a vlastně celého zdravotního systému. Máte svou představu, jak postupovat v této oblasti?

Budeme chtít znát velmi přesná čísla, která zatím samozřejmě nemáme. Musí se udělat velmi podrobná analýza i na ministerstvu. O tom jsme hovořili jak s minulým, tak s budoucím panem ministrem, protože bez těch opravdu velmi jasných čísel se nemůžeme nikam dále pohnout. Nechci říkat, že do zdravotnictví jde hodně peněz, to nikoli. Musíme však vyčkat na výsledky ekonomické analýzy. Myslím si, že do zdravotnictví přichází peněz, kolik v dané situaci bylo možné, a musíme se podívat na to, jakým způsobem jsou spotřebovávány. Dochází k nadužívání vyšetřovacích metod, nejsou sdílena data, takže se stane, že pacient obejde v jednom týdnu čtyři ambulance, protože mu není prostě dobře a hledá pomoc. Aby všichni postupovali lege artis, každý navštívený lékař jej řádně vyšetří a udělá diagnosticko-terapeutický plán bez znalosti předchozích vyšetření. To znamená, že tady musí dojít ke sdílení dat, což je legislativní záležitost. Technickou část odborníci v IT službách jistě spolehlivě vyřeší. Otázkou zůstává, zda pacient bude chtít, aby jeho data byla takto sdílena. To zatím nevíme, takže o tom budeme muset diskutovat i s pacientskými organizacemi. Sdílení dat by do jisté míry vyřešilo i polypragmazii. Stává se, že se nedozvíme, co vlastně pacientovi doporučili kolegové, nemocný se v přemíře latinských názvů ztrácí, on vlastně ani neví, kde byl, neví, jaké léky bere. S nástupem generik přišel problém, protože pacient si pamatuje původní lék, který už nemusí být na trhu, takže se musíme poměrně složitě dostat k tomu, jakou vlastně má medikaci. Sdílením informací může dojít k ekonomické úspoře, ale také, a to je pro mne důležitější, k ušetření zdraví pacienta. I prostý odběr krve může být komplikován infekcí, velkým hematomem apod. Rentgenová vyšetření vystavují nemocného záření a každý snímek by měl být přesně indikován, což se týká i CT. Řada pacientů si vůbec neuvědomuje, že i CT představuje radiační zátěž.

Co očekáváte od nového ministra?

Uvidíme, jak dopadnou všechny záležitosti kolem legislativy. Očekávám vstřícnost k pracovníkům ve zdravotnictví, očekávám, že bude naslouchat věcným připomínkám. Očekávám, že provede velmi pečlivé analýzy všech toků zdrojů, které ve zdravotnictví jsou, a na jejich základě pak bude docházet k rozhodování.

Kdybyste mohla vyslovit přání, jaká by to byla?

Samozřejmě bych si přála spokojeného pacienta. Pacient by měl věděl, jakou péči má dostat ze zdravotního pojištění, což doposud není stanoveno. Nelze zcela vážně brát výkřiky, že všem se musí dostat špičkové péče. Ono není vůbec jasné, zda bychom člověku spíše neubližovali. Nejprve musíme vědět, jaká péče je v daném okamžiku správná, tedy nejlepší. Je nutné sledovat i kvalitu a zaručit co možná nejvyšší kvalitu zdravotní péče, což vůbec není jednoduché. Přála bych si i spokojeného zdravotnického pracovníka, protože ten samozřejmě poskytuje tím lepší služby, čím je spokojenější, což znamená, že by měl mít jasnou perspektivu, měl by vědět, jaké možnosti má. Samozřejmě, že musí být spravedlivě oceněna jeho práce.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Sir Michael Anthony Epstein (1921–2024)

22. 4. 2024

Sir Michael Anthony Epstein, patolog, který identifikoval první známý lidský onkogenní virus, zemřel 6. února ve věku 102 let. Jeho tým zkoumající…

Ruce vzhůru, gatě dolů…

17. 4. 2024

Ne, od zájmu o fungující české zdravotnictví ruce pryč dávat nebudeme. Nemocničním lékařům oprávněně vadí, že ostatní lékaři nejsou ochotni se…

O houbách a lidech

12. 4. 2024

Většina z nás považuje houby za rostliny. Nejsou jimi. Jsou samostatná říše života. Něco mají společného s rostlinami, něco s živočichy, něco mají…