Přeskočit na obsah

Svaz zdravotních pojišťoven má doporučení pro ministra Vojtěcha

Při představování zdravotně pojistných plánů zaměstnaneckých pojišťoven na rok 2018 to v den uvedení nového šéfa resortu 13. prosince řekl prezident SZP ing. Ladislav Friedrich, CSc. Plány šesti pojišťoven zahrnují rozpočty celkem 114 miliard korun a umožňují zvýšit výdaje na zdravotní péči meziročně o sedm procent.

„Nemáme k dispozici v tuto chvíli programové prohlášení vlády, nicméně ty úplně první kroky, které bychom ocenili, se týkají následujícího. V únoru zahajujeme cenové jednání na rok 2019, tady bychom očekávali, že nové vedení ministerstva zdravotnictví vyšle účastníkům jednoznačný signál, že na nedohodě nikdo nevydělá. Byli bychom rádi, kdyby bylo jasně řečeno, dohodněte se, my dohodu budeme respektovat. Protože dlouhodobě nelze držet linii, že jednáme jenom kvůli tomu, abychom podepsali závěrečný protokol o nedohodě, a některé segmenty už dopředu počítají s tím, že si na ministerstvu vyjednají úhradu, jak budou chtít,“ řekl ing. Friedrich.

Výkonný ředitel SZP Mgr. Martin Balada doplnil, že každoroční dohodovací řízení k hodnotám bodu, stanovování úhrad a regulačních o mezení by mělo být zahájeno na přelomu ledna a února, a po 11 letech by se mělo konat také dohodovací řízení k rámcovým smlouvám. „Předpokládáme, že pan ministr by mohl být v roli motivátora, který vyzve a bude motivovat zúčastněné strany, aby se dohodly,“ řekl.

Co se týká bonusů, ze kterých si vylepšují nemocnice rozpočty, reálné by podle ing. Friedricha bylo dospět alespoň k provizornímu řešení. To by se mohlo zapracovat do chystaných rámcových smluv i do cenových dodatků, tam na to je legislativní prostor. „My určitě se nepřimlouváme za kriminalizaci těch, kteří bonusy sjednávají. Na druhou stranu si myslíme, že je oprávněné požadovat, aby tam, kde se podaří dosáhnout nižší ceny, na tom profitoval plátce zdravotní pojištění, tedy občan,“ řekl.

Jednou z možností je, aby centrové léky nakupovaly zdravotní pojišťovny, ne jako dosud každá nemocnice. SZP o tom diskutoval s předchozím ministrem JUDr. Ing. Miloslavem Ludvíkem, MBA, pro něj to „bylo téma diskusi“ s tím, že změna zákona je nutná. Řešení by tak přicházelo v úvahu nejdříve v roce 2019.

Vedení SZP by se chtělo co nejdřív setkat s novým ministrem, vyčká na termín. „Novému ministru je potřeba nechat čas k nadechnutí, pak začít jednat – nejsme v pozici, abychom diktovali termín,“ podotkl ing. Friedrich. Připomněl, že SZP měl řadu příležitostí s Mgr. Vojtěchem jednat, když ještě byl poradcem pro zdravotnictví předsedy ANO, premiéra ing. Andreje Babiše. „Je jasné, že na nové pozici jeho agenda dramaticky naroste, ale věříme. že jako každý jiný ministr si na počátku své mise vytvoří čas a setká se s hlavními hráči v systému, předpokládáme, že mezi ně budeme patřit,“ řekl ing. Friedrich.

SZP chce ministrovi předat pětibodové doporučení a prodiskutovat s ním, do jaké míry se „potkávají“ tato doporučení se záměry nového ministra. „Pravděpodobně by mělo dojít k dohodě, jak často se budeme potkávat, nebo nad jakými tématy budeme pravidelně komunikovat. My určitě mu popřejeme úspěch ve funkci a přislíbíme, že bychom mu velmi rádi pomáhali ve všech věcech, kde se potkáváme,“ uvedl ing. Friedrich.

SZP navrhne ministrovi řešit také paragraf 16 a diskutovat s ním chce o tvorbě pojistného po roce 2020. Vzhledem k délce legislativního procesu nelze řešení přijmout dřív. Co se týká vývoje systému, nemá SZP podle ing. Friedricha důvod svá dosavadní doporučení revidovat. Za důležité považuje průběžné úpravy rozsahu a nároku z veřejného zdravotního pojištění, zejména pokud jde o seznam zdravotních výkonů, dále diskusi o některých investicích, o některých reformních dotačních krocích, ať už je to reforma psychiatrické péče nebo případná další rozhodnutí přístrojové komise. „Všude tam věříme, že by mělo dojít k nějakým dílčím úpravám tak, aby systém byl pokud možno transparentnější a zapadal do nějaké střednědobé vize úpravy jak sítě zdravotnických zařízení, tak i udržitelného rozsahu bezplatné zdravotní péče,“ shrnul ing. Friedrich.

Jedním z dlouhodobě zmiňovaných záměrů SZP je dvousložkové pojistné a možnost připojištění. „Bylo by nelogické, kdyby vláda řekla, že bude podporovat soukromé pojištění, a neřekla, jakou část zdravotní péče pro krytí tím pojištěním vyčlení. Myslíme si, že to hlavní, čím by případné smluvní pojištění bylo umožněno, je přesná definice a předvídatelnost systému veřejného zdravotního pojištění. Pokud budeme všichni vědět, že máme nějaký nárok a že moderní medicína nabízí něco navíc, tak to něco navíc už komerční pojišťovny pokryjí,“ řekl ing. Friedrich.

Ministr Vojtěch se veřejně opakovaně zmiňoval o rozdělení pojistného na dvě části, ta menší by byla pohyblivá. Tak to funguje například v Německu, kde zdravotní pojišťovny mají možnost vytvářet přirážky k pojistnému pro své klienty, nebo vracet část pojistného, ale to vracení se prakticky téměř nepoužívá. Pojišťovny místo toho nabízejí lidem doplňkové programy navíc – akupunkturu, homeopatii atd., pokud jim to hospodaření umožní. To není smluvní pojištění v pravém slova smyslu, ale umožnilo by vytvářet samostatné skupinové zdravotní plány. Tomu by logicky mělo předcházet sjednocení zákona pro všechny zdravotní pojišťovny a na jeden pro všechny stejný zákon by se měla doplnit i tato možnost. SZP by takové řešení podpořil, potvrdil ing. Friedrich.

Ke zdravotně pojistným plánům zaměstnaneckých pojišťoven na rok 2018 pak doplnil, že navýšení zdrojů je v tuto chvíli nastaveno celkově na sedm procent, mezi segmenty ale jsou rozdíly. U léků na recept se počítá s nárůstem o 2,7 procenta, u zdravotnických prostředků o čtyři procenta. V lůžkové péči je plánován desetiprocentní nárůst, u centrových léků o 8,1 procenta, u ambulantní péče o 3,9 procenta. „Zlepšený makroekonomický odhad umožnil, že všechny segmenty, které mají výkonovou složku, budou mít navýšení alespoň na úrovni inflace. Netřeba se obávat, že by některé segmenty v reálných cenách poklesly,“ řekl.

Pět klíčových oblastí, kterým by se podle SZP mělo ministerstvo věnovat:
1. Stanovení základního rozpočtového rámce pro samostatná finanční i smluvní jednání poskytovatelů a zdravotních pojišťoven, aby systém veřejného zdravotního pojištění získal autonomii a mohl lépe ověřovat skutečné smluvně dosažené ceny za poskytované služby.
2. Stanovení cílů pro úpravy postupů, kterými dochází k zákonným úpravám rozsahu hrazené zdravotní péče, včetně revize postupů u žádostí týkajících se paragrafu 16.
3. Navržení autonomního systému financování veřejného zdravotního pojištění a zakotvení možnosti variabilních zdravotních plánů pro zájemce o kvalitnější organizaci léčby, včetně tzv. dvousložkového pojistného.
4. Revize plánů na zavádění eHealth do praxe.
5. Stabilizace a racionalizace systému vzdělávání zdravotníků a jejich efektivního mzdového ohodnocení, tak aby se zastavilo stárnutí a hrozící úbytky především lékařů v primární péči.

Zdroj: Tisková zpráva Svazu zdravotních pojišťoven ČR

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené