Lékaři by měli víc sportovat, aby byli pro pacienty vzorem

Pane profesore, měli by tedy lékaři sportovat, a jaké sporty byste jim doporučil?

Samozřejmě, že lékaři by měli sportovat, jako by měla sportovat celá populace. Má to dva faktory: jeden je pro vlastní zdraví. Myslím si, že by to pro své zdraví měl dělat každý. Druhá věc je, že vidí-li pacienti sportujícího lékaře, nebo lékaře, který má alespoň částečně sportovní figuru, tak je to pro ně dobrý vzor. Já bych asi nedoporučoval žádné specifické sporty pro lékaře. V poslední době je mezi lékaři hodně oblíbený golf, já sám golfista nejsem, jsem tenista a mám mnoho kolegů, kteří tenis také hrají, takže určitě golf a tenis jsou oblíbené. Jako internista a kardiolog si myslím, že jiná je situace u oborů chirurgických, kde hodiny na sále v předklonu mohou představovat zátěž pro páteř. Tam by se kolegové měli věnovat spíše rehabilitačním cvičením, třeba i se zaměřením na posílení břišních svalů. Ale obecně řečeno, lékaři by měli sportovat víc.

A k tomu kouření – skutečně kouří hodně sestry, víc nežli běžná ženská populace, ale u lékařů a lékařek to je jinak, u nich je situace velmi dobrá a kouří méně než běžná populace.

Obecně, jaký sport pro zdraví je vhodný?

Nejjednodušší je chůze, tu budeme propagovat pro každého. Jestliže volit sport, pak takový, který bude minimálně zatěžovat klouby. Zejména sportovci 50 plus by měli sportovat tak, aby si nezatěžovali kolenní a kyčelní klouby. Na to je ideální jízda na kole. I z tohoto hlediska je dobře, že se v květnu už poosmé koná akce, kdy lidé budou jezdit do práce nebo do školy na kole, mohou také běhat nebo chodit.

Bylo by pro lékaře zajímavé, kdyby na odborných kongresech, stejně jako jsou tam přednášky, byla také nějaká sportovní akce, nebo se to už děje?

Ono to tak pravidelně bývá na celé řadě kongresů. Já mohu jmenovat dva, kterých se účastním, to je kardiologický kongres a kongres diabetologický, které mají jako pravidelnou součást už po léta běh všech účastníků. Na předposledním internistickém sjezdu jsme měli městská kola, která si mohli lékaři v kongresovém centru půjčit a ověřit, jak se na nich jezdí. Loni jsme měli koloběžky, lékaři si je mohli půjčovat a zkoušet si jízdu na koloběžce.

Tolik kongresy – a jaké podmínky pro sportování poskytují zaměstnavatelé, konkrétně jak Všeobecná fakultní nemocnice, kde pracujete, podporuje sportovní aktivity zaměstnanců?

Občas se pořádají turnaje, nicméně není to zdaleka tak často, jak bychom si přáli. Konkrétně bych se zmínil o ježdění na kole. Problém tam máme veliký, protože není kam kola skladovat. Je výhoda, že díky směnnému provozu máme sprchy, ale kde skladovat kola není. Nicméně mohu říct, že třeba primář naší kliniky jezdí každý den do práce na kole.

Předpokládám, že máte mezi svými pacienty nejrůznější profese, včetně lékařů. Můžete posoudit zdravotní stav českých lékařů, alespoň těch, kteří k Vám chodí?

Netroufl bych si posoudit zdravotní stav českých lékařů, ale z těch kolegů, kteří chodí, jsou to dvě skupiny. Jedna jsou lékaři, kteří o sobě vědí, že mají velké riziko, jsou třeba po infarktu, a vědí, že s tím nejsou schopni nic udělat – ti chodí jen na pravidelné kontroly. Pak je druhá skupina, řekl bych, že větší, a to jsou ti, kteří se snaží pro sebe udělat maximum a cvičí, respektují životosprávu apod. Největší skupina bohužel ale je těch, kteří nepřijdou.

A co byste doporučil, jak by měl lékař strávit den, aby byl fit a dokázal dobře pečovat o své pacienty, jak by měl do pracovního dne zařadit pohybové aktivity?

Myslím si, že 30 až 45 minut pět dní v týdnu pohybové aktivity, které doporučujeme, ať to bude jízda na kole, běh, indiánský běh, nebo třeba jenom chůze, to je ideální pro lékaře, stejně jako pro celou populaci.

Měli by tedy lékaři chodit do práce pěšky?

Když je to možné, tak ano. Chůze po schodech nebo vystoupit o stanici dřív a dojít, nebo zaparkovat auto kus od pracoviště a dojít pěšky, to všechno je dobře. Jakýkoli pohyb je důležitý z hlediska prevence kardiovaskulárních onemocnění, ale třeba i diabetu. Ujít 10 000, nebo alespoň 6 000 kroků denně má zdravotně-preventivní účinky.

Registrace Do práce na kole začaly 1. března, kdy se také konala úvodní tisková konference. Tři zástupci pořadatelů po celou dobu vyráběli jízdou na speciálních rotopedech elektřinu potřebnou k ozvučení sálu. Proč jste se rozhodl akci Do práce na kole letos podpořit?

Jsem internista a mou specializací je preventivní kardiologie. V prevenci kardiovaskulárních chorob je nesmírně důležitý zdravý životní styl, ke kterému patří pohyb. A největší problém je, že na pohyb nemáme čas. Ale třeba cestu do práce všichni nějak absolvovat musíme – tak proč ne na kole?

Před novináři jste také přiznal, že máte několik kol a do práce na kole jezdíte. Proč?

Mám tři kola, protože fanoušek cyklistiky musí mít více kol. Mám městské kolo, silniční kolo a horské kolo. Kdo má silniční kolo, ví, jak je krásné jezdit na kole po silnici. Je to jako sednout do Formule 1. Když se člověk projede po dobrém asfaltu, je to fantastické. Městské kolo, skládací, je fajn k jízdě po Praze a horské kolo je nejužitečnější, protože se s ním dostanete všude. Obecně lepší fyzická kondice je důležitá, ale myslím si, že jde hlavně o prevenci kardiovaskulárních a metabolických onemocnění.

Nemůže být pro někoho, kdo nikdy nesportoval, šok, když ze dne na den začne pravidelně jezdit na kole do práce nebo do školy? Může mu to zdravotně prospět?

Když to bude v rámci jednoho měsíce, je fajn, že se trochu rozhýbe, ale já bych to viděl jen jako začátek, jako seznámení se s touto aktivitou. Člověk si uvědomí, že to jde. Většina lidí totiž ví, že by se měli víc hýbat, ale všichni si stěžují, že na to nemají čas. Cesta na kole do práce je jedna z ideálních příležitostí, a dokonce se tam můžeme dostat často za příznivější čas než městskou dopravou. Samozřejmě záleží vždy na zdravotním stavu. Člověk se jízdou na kole možná trochu zapotí, možná ho budou bolet nohy. Určitě by se neměl přepínat. Jsem ale přesvědčen, že běžná cesta do práce je pro 99,9 procenta populace zcela neriziková.

A jak často jezdíte na kole vy sám?

Když nejsou mrazy, tak poměrně často. I když přiznávám, že to není každý den.

Když jezdíte na městské skládačce, kombinujte někdy kolo a MHD?

Musím říct, že když je potřeba, tak městské kolo kombinuju spíš s autem. Kolo můžu dát do kufru, potom ho za půl minuty rozložím, může na něm vyřídit, co potřebuju, a pak se zase vrátím k zaparkovanému autu.

Co vás osobně na jízdě na kole nejvíc baví?

Je to rychlejší pohyb než chůze nebo běh. Člověk má možnost obsáhnout větší kus krajiny. Když je hezký den, tak jízda na kole přináší úžasné zážitky. A kromě toho je to věc, kterou člověk dělá tak trochu programově pro své zdraví. Na kole prostě můžete zkombinovat příjemné s užitečným.

Zdroj: MT