Role melatoninu a modrého světla při poruchách spánku
Více než 30 procent populace je ohroženo poruchami spánku. Týká se to jak dospělých, tak i dětí. I proto Světová zdravotnická organizace každoročně vyhlašuje Světový den spánku, který letos připadá na 16. březen a je tentokrát věnován důležitosti biologického rytmu pro zdraví člověka.
Podle České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu patří k nejvýznamnějším spánkovým poruchám právě porucha cirkadiánního rytmu. V podobě zpožděné fáze spánku jí trpí podle posledních odhadů až 17 procent mladé populace. Cirkadiánní rytmus je určován centrálními biologickými hodinami člověka, jejichž činnost pomáhá řídit denní světlo. U lidí tento rytmus ovlivňuje nejen spánek, ale i chování, produkci hormonů, tělesnou teplotu či metabolismus. Po setmění začíná lidské tělo vylučovat spánkový hormon melatonin, který je určující pro rytmus spánku a je signálem, že je vhodný čas k odpočinku.
Vzhledem ke svým účinkům na spánek, správný cirkadiánní rytmus i stav celého organismu je melatonin v centru pozornosti odborných výzkumů. „Laboratorní i klinická pozorování ukazují, že melatonin ovlivňuje oběh krve, krevní tlak, tělesnou teplotu, metabolismus cukrů, tuků i bílkovin. Ovlivňuje také produkci pohlavních hormonů, imunologické reakce organismu, průběh stárnutí, chování a má ochranný vliv při vzniku metastáz nádorových onemocnění,“ popisuje prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc., z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Syndrom zpožděné fáze spánku
Vyšetření cirkadiánního rytmu probíhá na základě aktigrafického monitorování pomocí miniaturního počítače registrujícího pohyb v průběhu 1–2 týdnů, vyšetření hormonů s cirkadiánní rytmicitou (melatonin, kortizol), měření teploty v konečníku (nejlépe současně s aktigrafií či nočním monitorováním při polysomnografii) a vedení spánkového deníku. Poruchy lze rozdělit na dva základní typy – endogenně navozené, kam patří syndrom zpožděné fáze spánku či syndrom předsunuté fáze spánku, a exogenní (stabilní rytmus odlišný od 24hodinového rytmu a nepravidelný 24hodinový rytmus).
Zatímco předsunutá fáze spánku je podle prof. Nevšímalové typická pro starší jedince, zpožděná fáze spánku se objevuje zejména u starších dětí a mladých lidí. Tato populace nechodí spát kolem desáté hodiny večer, ale až daleko po půlnoci, kolem jedné, druhé či třetí hodiny ranní, případně ještě později. Často je pro tuto skupinu charakteristická nízká motivace k uzdravení a nechuť změnit svůj stereotyp, což znesnadňuje léčbu. Ke zpožděné fázi spánku dochází kombinací faktorů vnitřních (fyziologický posun fáze spánku, genetické vlivy, pohlaví) a zevních (mediální technologie, společenské aktivity a učení). „Obrazovky počítačů, tabletů a mobilů vyzařují světlo, zejména spektrum modrého světla je velice nebezpečné, protože brání vylučování melatoninu. Důležité tedy je, jak dlouho tito mladí lidé s počítačem pracují a v jakou dobu. Právě počítačová invaze je zde tou nejzávažnější příčinou,“ varuje prof. Nevšímalová.
Největším nebezpečím této poruchy je chronická spánková deprivace, která se negativně odráží v psychické i fyzické rovině. Děti častěji trpí i psychiatrickými problémy, mají zvýšený sklon k depresivitě, projevuje se vyšší počet sebevražd či riziko vzniku závislostí na hypnotikách, alkoholu i drogách. K možnostem léčby patří podle odborníků melatonin podaný 3–5 hodin před plánovaným usnutím, případně v kombinaci s intenzivním světlem (cca 1 hodina v ranních hodinách, 8 000–10 000 luxů).
Melatonin a neurodegenerativní choroby
„S rostoucím věkem však sekrece melatoninu klesá. To je jeden z důvodů nespavosti ve stáří,“ vysvětluje prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc., z Neurologické kliniky a Centra klinických neurověd UK, 1. LF UK a VFN v Praze, který upozornil na další skupinu nemocí majících vliv na cirkadiánní rytmus. Tou jsou neurodegenerativní onemocnění, která jsou charakterizována patologickým ukládáním abnormálních bílkovin v mozkových buňkách a jejich pozdějším zánikem. Důsledky zániku mozkových buněk pak zahrnují poruchy chování, změny myšlení, paměti, chování, spánku a bdění i řízení celého organismu. Dominantní symptomy závisejí na nejvíce postižené populaci mozkových buněk. Z onemocnění sem patří zejména:
- Alzheimerova choroba, kde se poruchu spánku doporučuje léčit expozicí světlu v denní době, melatoninem na noc nebo kombinací světla s melatoninem. Prevencí je dostatek kvalitního a pravidelného spánku, případně léčba obstrukční spánkové apnoe;
- Parkinsonova nemoc, léčí se poruchy chování v REM spánku klonazepamem a melatoninem;
- jet lag, doporučuje se užívat melatonin před ulehnutím.
Velmi důležitý je v této problematice právě vliv světla. Sítnice savců obsahuje gangliové buňky obsahující fotopigment melanopsin, který je určen pouze ke vnímání světla. Ten je citlivý zejména na spektrum modrých částic světla o vlnové délce 460 nm. Expozice světlu o vlnové délce 460 nm bezprostředně potlačuje spánek, zlepšuje bdělost, zkracuje reakční čas a snižuje chybovost. Tato expozice ve dne zlepšuje noční spánek, avšak expozice modrému světlu v noci zhoršuje noční spánek a oddaluje usnutí. Vystavování se tomuto světlu v nevhodnou dobu má pak za následek vznik některých cirkadiánních poruch, zejména zpožděnou fázi spánku a poruchy kvality a trvání spánku.
Produkce melatoninu, která má sekreční maximum v noci, klesá nejen s věkem, ale i následkem dlouhodobého pobytu ve vnitřních prostorách při nedostatečném osvětlení. Právě snižující se množství melatoninu se podle prof. Šonky také podílí na nespavosti u starších lidí. „Dnes již existují studie dokládající, že exogenní melatonin subjektivně zlepšuje kvalitu spánku a pozornost následujícího dne u starších lidí,“ dodává.
I melatonin dnes již lze tělu doplnit. V mnoha zemích světa je tento hormon dostupný i jako doplněk stravy. „Platí to i v rámci Evropské unie. Například ve Francii, Itálii nebo na Slovensku se melatonin volně prodává jako doplněk stravy. Nicméně česká legislativa uvedení melatoninu na trh ve formě doplňku stravy zatím neumožňuje. Rovněž dovezení doplňku stravy s melatoninem uvedeného na trh v jiném členském státě EU může být problematické a může vést k nutnosti jeho stažení z prodeje v ČR,“ upozorňuje Mgr. Karel Svoboda z Advokátní kanceláře Marečková.
Lidé, kteří mají nedostatek melatoninu nebo je u nich tento hormon vylučován v nesprávnou dobu, mohou trpět dlouhodobými problémy se spánkem nebo třeba zvýšenými obtížemi při cestování a střídání časových pásem. U dětí pak chronická spánková deprivace může způsobovat školní absence, pozdní příchody, zvýšenou denní spavost, poruchy nálady a chování, sklon k depresi či k obsedantně kompulsivní poruše. Jak shrnula prof. Nevšímalová, poruchy cirkadiánního rytmu mají výrazné společenské následky i zdravotní rizika. Zkracování spánku ve svém důsledku vede k metabolickému syndromu, obezitě, diabetu, hypertenzi, ke zvýšenému riziku srdečních a cévních mozkových příhod, nárůstu poruch imunity i poruch nálad s převažující depresivní složkou. Podle prof. Šonky pak narušený cirkadiánní rytmus vyvolává nejen poruchy spánku a bdění, ale i poruchy výkonnosti a kognitivních funkcí, včetně rizika nehod. Zvyšuje i kardiovaskulární riziko a riziko předčasného úmrtí. „Poruchy cirkadiánního rytmu jsou i součástí symptomů neurodegenerativních nemocí, projevů nedostatečné adaptace na vnější vlivy, jako problémy s adaptací při změně časového pásma, směnném provozu či při vystavení se světlu v nevhodnou dobu,“ uzavřel prof. Šonka.
Zdroj: MT