Co je dobré vědět o flavonoidech

Flavonoidy, jichž dnes známe podle některých zdrojů až na šest tisíc druhů, jsou benzopyranové deriváty vyskytující se ve fotosyntetizujících buňkách rostlin. Lidské tělo si je nedokáže samo vytvořit, může je získávat z rostlinné potravy, ovoce, zeleniny a čajů. Dnes jsou již také obsaženy v celé řadě léků používaných napříč zdravotními problematikami.

S pestrým a rozsáhlým účinkem flavonoidů na lidský organismus seznámila přítomné ve své přednášce v rámci letošního Dermatologického update, který se konal 1. března 2018 v Praze, MUDr. Júlia Černohorská, Ph.D., z Dermal Centre Mělník. „Flavonoidy jsou nejvíce zastoupenými antioxidanty v běžné potravě, obsahují je ale i léky, které mnozí z nás běžně předepisují. Jejich účinky se liší podle typu flavonoidů, a je tedy praktické o nich něco vědět,“ uvedla svoji přednášku s tím, že kromě antioxidačního působení jsou flavonoidy velmi dobrými inhibitory apoptózy a vykazují silné cytoprotektivní působení. Podle studií jsou pak schopny i potlačit různé druhy nádorového bujení. Flavonoidy potencují účinek vitaminu C jak při posílení imunity, tak při zvyšování antioxidační aktivity. Mají rovněž účinky choleretické, cholagogické a spasmolytické, z čehož vyplývá jejich hepatoprotektivní působení.

V poslední době se ukázalo, že tyto látky mají dokonce pozitivní vliv na zlepšení paměti, a potvrdil se jejich neuroprotektivní účinek. Podle řady studií pomáhají i diabetikům u diabetické retinopatie, snižují cholesterol a hypertenzi, mají kardioprotektivní a hepatoprotektivní účinek. Studiemi na zvířatech i na lidech byl ověřen i analgetický účinek, což zejména u bércových vředů pacienti velmi ocení. „Jejich účinnost je tak široká, že má určitě smysl se zamyslet nad tím, zda předepisuji lék, který obsahuje třeba jen jeden z flavonoidů, nebo lék, který jich obsahuje více, a potencuje tak jejich účinek.“

Tento rozsáhlý efekt flavonoidů je možné využívat v léčbě:

• chronického žilního onemocnění (CVD)

• diabetes mellitus

• kardiovaskulárních onemocnění

• onemocnění jater

• nervových poruch

• při GIT potížích

• při bakteriálních, virových, plísňových a parazitárních infekcích

• při onkologických onemocněních

• při dalších onemocněních, např. ulcerózní kolitidě

Chronické žilní onemocnění

Jak MUDr. Černohorská uvedla, například u chronického žilního onemocnění, s nímž se lékaři ve svých ordinacích často setkávají, hrají právě venofarmaka obsahující flavonoidy společně s kompresní terapií klíčovou roli, a to ve všech stadiích onemocnění. Vzhledem k tomu, že zhruba 80 procent bércových vředů jsou rány žilní etiologie, mohou podle ní právě flavonoidy urychlit hojení vředů a zlepšit kvalitu života pacientů. Dnes jsou používána venofarmaka různých skupin; největší a nejrozsáhlejší důkazy o svém klinickém účinku mají právě flavonoidy, a to zejména kvůli jejich protizánětlivému a fibrinolytickému účinku. V praxi se jedná o Detralex, jediné venofarmakum obsahující jako účinnou látku fixní kombinaci flavonoidů ve formě mikronizované purifikované flavonoidní frakce – MPFF. MPFF obsahuje hned všech pět základních flavonoidů: diosmin, hesperidin, diosmetin, linarin a isorhoifolin, které jsou obsaženy v jedné tabletě léku. Různé typy flavonoidů se přitom liší nejen svojí chemickou strukturou, ale zejména účinkem. Při zkoumání účinku jednotlivých flavonoidů vědci odhalili, že spojením se jejich účinek výrazně zvyšuje. Díky synergickým vlastnostem flavonoidů pak každá frakce v MPFF přispívá k maximální účinnosti. Synergie v jednom léku je důležitá i proto, že samostatně by tyto flavonoidy neměly na žilní onemocnění tak významný klinický efekt. Díky komplexnímu účinku má právě MPFF jak od české, tak i od mezinárodní odborné společnosti nejvyšší stupeň doporučení pro léčbu všech stadií chronického žilního onemocnění, včetně bércových vředů.

Jak potvrdilo několik klinických studií zaměřených na terapii žilních onemocnění, nejúčinnější je v tomto případě kombinace diosminu a hesperidinu, jejichž účinky se ve spojení vzájemně potencují. Aktualizované české doporučení pro léčbu CVD (2016) uvádí MPFF pro indikaci:

• úleva od symptomů chronického žilního onemocnění (u nemocných v třídách C0s–C6s dle CEAP),

• hojení žilních ulcerací (CEAP – C6), případně ke kompresi a lokální léčbě.

Tím, co je podle MUDr. Černohorské pro léčbu žilního onemocnění důležité, je skutečnost, že MPFF působí jak na makro‑, tak na mikrocirkulaci, například snižuje adherenci leukocytů, tedy zánět v oblasti žil a kapilár, prodlužuje dobu trvání kontrakce navozené noradrenalinem, zlepšuje lymfatickou drenáž, má fibrinolytický a protiotokový účinek. 

Působí i na viskozitu krve a upravuje hemoragii v tom smyslu, že nedochází k agregaci trombocytů a erytrocytů. V neposlední řadě zmírňuje destruktivní účinky na kapiláry a morfologické změny, k nimž u žilního onemocnění dochází.

Flavonoidy a stravování

„V případě flavonoidů je zásadní stravování. V našich ambulancích často pacientům doporučujeme kromě dodržování předepsané léčby i režimová opatření, kam patří i změna jídelníčku. Je tedy dobré vědět, kde se důležité flavonoidy nacházejí, a neméně důležité je znát účinky alespoň některých z nich,“ říká MUDr. Černohorská.

Diosmin má protizánětlivý účinek, protože snižuje prozánětlivé markery, prodlužuje kontrakci žil či snižuje tvorbu a uvolňování volných kyslíkových radikálů. Je obsažen v citrusových plodech, cibuli, kapustě, brokolici, pórku, borůvkách, červeném víně a čaji.

Hesperidin má endotelprotektivní účinek, snižuje rizika kardiovaskulárních onemocnění a agregaci trombocytů, zlepšuje paměť, mírní patologické změny cévní stěny a endotelových buněk, což je velmi důležité, jelikož v pokročilých stadiích žilního onemocnění dochází k ischémii a k rozvoji bércového vředu, snižuje celkový cholesterol. Používán je spolu s diosminem při léčbě diabetické retinopatie. Inhibicí enzymů cyklooxygenázy a lipooxygenázy snižuje aktivitu a agregaci trombocytů, zvyšuje HDL a snižuje celkový cholesterol. Obsažen je v bramborách, mátě či citrusových plodech.

Isorhoifolin vykazuje antiproliferativní aktivitu proti hladké svalovině.

Linarin je inhibitor acetylcholinesterázy, má neuroprotektivní, kardioprotektivní a antihypertenzní účinek, používá se jako složka léků proti Alzheimerově chorobě či glaukomu. Spolu s hesperidinem snižuje sérové koncentrace ALT, AST a má hepatoprotektivní účinek.

Diosmetin má antioxidační, protiinfekční, antimutagenní a antialergické vlastnosti. Zabraňuje poškození DNA vlivem UV a spolu s linarinem snižují osteoporózu. Najdeme je v citrusových plodech, petrželi a celeru.

Kvercetin by podle výsledků mnoha studií mohl mít potenciál v léčbě různých typů karcinomů.

Rutin je skvělý antioxidant a je využitelný v léčbě běžně se vyskytujících onemocnění jako diabetes a žaludeční vředy, spolu s diosminem je důležitý pro tonus žil. Obsažen je například v banánech, pohance či rajčatech.

Důležitý je způsob vstřebávání flavonoidů, který je u každého jedince poněkud odlišný. Jejich běžný denní příjem z potravy se pohybuje mezi 3 až 70 mg v závislosti na složení potravy a regionu, odkud jedinec pochází. Jak ale vědci zjistili, je‑li molekula účinné látky, která flavonovidy obsahuje, menší než 2 μm ‚ dostává se snáze do lidského těla, a může tak rozvinout účinek potřebný při léčbě žilního onemocnění. „Proto je mikronizace tak důležitá, jelikož větší molekuly by neprošly naším zažívacím systémem a byly by opět vyloučeny, tudíž by se jejich efekt vytratil. Tyto menší molekuly mají o celých 58 procent vyšší absorpci, a jsou tedy mnohem účinnější,“ uvádí MUDr. Černohorská s tím, že otázkou zůstává, kolik bychom těchto rostlinných surovin museli sníst, abychom získali potřebné terapeutické dávky.

Podle výzkumů množství flavonoidů v ovoci bylo vypočítáno, že jedna tableta Detralexu (vyrábí se z nezralých plodů speciální odrůdy pomerančovníku Ruta auratia sušením, takže veškeré flavonoidy zůstávají zachovány) může obsahovat takové množství flavonoidů jako např. 13 litrů pomerančové šťávy. A to z toho důvodu, že nejvíce flavonoidů je obsaženo v kůře a oplodí („bílé hmotě pod slupkou“) tohoto ovoce.

I když studie potvrzují vztah mezi vysokou spotřebou flavonoidů a snížením rizika onkologických a kardiovaskulárních onemocnění a řady dalších chorob, nelze zatím ani přes intenzivní výzkum udělat jednoznačné závěry ohledně biologických účinků rostlinných polyfenolů v množstvích přijímaných potravou. Zatímco některé flavonoidy vykazují spasmolytické, protizánětlivé a protinádorové účinky, jiné mají ochrannou funkci u rostlin proti virovým a mikrobiálním infekcím. Ale některé sloučeniny mají také estrogenní či karcinogenní účinky, pro které se řadí k přirozeným toxickým složkám potravin. Naštěstí řada rostlinných složek, které jsou pro člověka škodlivé, se rozkládá při úpravě potravy a ukázalo se, že účinnou ochranou je i lidský metabolismus, který si s těmito látkami umí poradit.

Zkoumání bioaktivity flavonoidů a ostatních fenolických látek, stejně jako hledání zdraví prospěšných sloučenin, by mělo vést k pochopení jejich vlivu na kvalitu naší stravy a jejich využitelnosti v oblasti prevence a léčby celé řady onemocnění. Další výzkum by měl přinést i přesnější určení účinných flavonoidních a dalších fenolických látek a stanovení optimální úrovně jejich příjmu. 

Zásadní účinky flavonoidů

antioxidační • protizánětlivé • protiotokové • antitrombotické • antialergické • hepatoprotektivní • spasmolytické • redukující cholesterol • diuretické • antibakteriální • antivirové • antikarcinogenní • imunomodulační • snižují kapilární fragilitu a permeabilitu • zlepšují žilní a lymfatickou drenáž

K VĚCI...

Venofarmakum s fixní kombinací flavonoidů mikronizovaná purifikovaná flavonoidní frakce • synergický účinek pěti flavonoidů • diosmin, hesperidin, diosmetin, linarin, isorhoifolin • vyšší klinická účinnost než samotný diosmin

Zdroj: MT