Přeskočit na obsah

ÚS rozhodl kladně o ústavní stížnosti proti postupu SÚKL a MZ

V napadeném rozhodnutí však regulátor stanovil tuto skupinu příliš široce, tedy tak, že obsahovala léky vzájemně nezastupitelné – v konkrétním případě antiestrogenů, pro terapii karcinomu prsu u žen, a antiandrogenů, pro terapii karcinomu prostaty u mužů. Plně hrazeným se tak ve skupině stal lék, který nelze pro část pacientů (mužů) vůbec využít, a lék, který u nich použít lze, plně hrazen nebyl.

Ústavní soud zkritizoval výklad zákona, že určitý léčivý přípravek nemá být plně hrazen z veřejného zdravotního pojištění (v tomto případě léčebný prostředek proti karcinomu prostaty) pouze z důvodu, že již existuje plně hrazený léčivý přípravek, který slouží k léčbě zcela jiné nemoci (karcinomu prsu) jiných pacientů a který objektivně nemůže být užíván jinými pacienty než právě pacienty trpící předmětnou nemocí, zasahuje do základního práva na ochranu zdraví dle čl. 31 Listiny.

Řízení před SÚKL je vedeno jen mezi pojišťovnami a farmaceutickými společnostmi. Ústavní soud však potvrdil náš po léta zastávaný názor, že má dopad také do práva pacientů na hrazenou péči dle čl. 31 Listiny, nejde jen o otázku práva na podnikání. Nesprávný přístup SÚKL i Ministerstva zdravotnictví při rozhodování o úhradách tedy zasahoval také do práv pacientů. Toto rozhodnutí je proto důležité nejen pro daný případ, ale pro četné další případy úhrad, aktuálně řešené před SÚKL, a pro příbuznou oblast úhrad zdravotnických prostředků.

Rozhodnutí Ústavního soudu vítáme i proto, že zajištění alespoň jedné vhodné, plně hrazené varianty pro každého pacienta již v řízení před SÚKL by umožnilo omezit tlak na žádosti pacientů o tzv. výjimečnou úhradu dle § 16 zákona. V těchto řízeních jsme sice recentně opakovaně uspěli, jde však o postup administrativně náročný, který má sloužit především výjimečným případům. Ve standardních, běžných situacích by měla hrazenou léčbu občanům zajišťovat rozhodovací praxe SÚKL. Dojde-li díky dnešnímu rozhodnutí Ústavního soudu k lepší a férovější praxi SÚKL, nebudou muset pojištěnci hledat cestu k jediné možné léčbě přes paragraf o výjimečné úhradě.

Dopad dnešního rozhodnutí ÚS na řízení o úhradách léčiv obecně

Nález Ústavního soudu je pro Ministerstvo zdravotnictví i pro SÚKL závazný, a to nejen v dané věci (úhrada léčiva společnosti Apotex ze skupiny antiandrogenů), ale i obecně. Právní teorie považuje za závazný nejen výrok, ale též odůvodnění nálezů Ústavního soudu. Pokud bude SÚKL názory Ústavního soudu respektovat, což by v právním státě měl, bude muset zásadním způsobem přehodnotit posuzování úhrad i do budoucna a ve všech lékových skupinách. Nebude totiž nadále stačit formálně zajistit jeden hrazený lék z Přílohy 2, dokonce ani z referenční či tzv. pseudoreferenční skupiny; bude nutno zajistit pro každou skupinu pacientů alespoň jeden hrazený lék, který bude z medicínského hlediska vhodný a skutečně dostupný. V opačném případě by docházelo k nepovolené diskriminaci pacientů, pro které žádný plně hrazený lék dostupný není, a k zásahu do jejich práva dle článku 31 Listiny.

S nadsázkou řečeno, dosud mohla nastat situace podobná Burianově komedii "u pokladny stál", kde ve známé scénce byly pacientovi s ischiasem nabízeny namísto léčivého bahna umělé zuby – trochu podobně, jako když v dnešní kazuistice systém nabízel mužům s karcinomem prostaty plně hrazený lék na karcinom prsu. Nově by takové přehmaty neměly být možné. Díky férovější praxi SÚKL by se také mohl omezit tlak na výjimečné úhrady dle § 16, protože potřebná jedna hrazená varianta by byla zajištěna standardní cestou.

Rozhodnutí ÚS přitom není nijak překvapivé – šlo o pět, šest let známý problém, který v mezičase měla a mohla řešit legislativa.

Zdroj: PwC Legal

Sdílejte článek

Doporučené

Fórum: Rezidenti po česku

13. 2. 2024

Postgraduální vzdělávání lékařů v České republice probíhá značně neefektivně. Mladí lékaři tráví mnoho času na stážích, které je nikam neposouvají,…