Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pátek 19. říjen 2018 | Svátek má Michaela

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Dotazníky zjistí, co motivuje mladé lékaře k práci na venkově

Foto: Shutterstock

Dotazníky zjistí, co motivuje mladé lékaře k práci na venkově

09.05.2018 18:09
Zdroj: SVL ČLS JEP
Co je pro Vás důležité při rozhodování, kde budete provozovat vaši praxi? Motivují Vás peníze? Co by Vás přimělo pracovat na venkově?

Přibližně takto se ptají prostřednictvím dotazníku zástupci odborných společností zhruba 1000 budoucích praktických lékařů v předatestační přípravě.Účelem je zjistit, co by přimělo budoucí praktiky odejít na venkov a provozovat tam praxi. Je to vůbec poprvé, kdy se zkušení lékaři ptají nastupující lékařské generace napřímo, jak práci na venkově vnímají.

O dotazníkovém šetření mluvil na XII. Jarní interaktivní konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL ČLS JEP) MUDr. David Halata, předseda Pracovní skupiny venkovského lékařství SVL ČLS JEP společně s předsedkyní Mladých praktiků MUDr. Markétou Pfeiferovou. Ti jsou také iniciátory unikátního dotazníkového šetření.

„V místech jako je Vysočina nemají tisíce lidí svého praktického lékaře. Když potřebují vystavit pracovní neschopnost nebo získat potvrzení o zdravotním stavu do zaměstnání nemají za kým jít. Chybějící lékař se tak netýká jen nemocných. Takovýchto míst do 5 let přibude. Je to časovaná bomba, a proto je třeba situaci řešit,“ říká MUDr. David Halata, který pracuje jako venkovský lékař v Hošťálkové na Vsetínsku.

Podle něj představuje venkovské lékařství dle dostupných dat až cca 50 % všech praxí všeobecných praktických lékařů v ČR. „Byť je nově atestujících všeobecných praktických lékařů relativní dostatek, zájem mladých praktických lékařů směřuje především k praxím ve velkých městech,” doplňuje.

Nedostatek lékařů na venkově řeší i další evropské země, ve Velké Británii například zjistili, že pomáhá, když část předadatestační přípravy absolvuje lékař na venkově, v Norsku a Švédsku zase vypozorovali, že pouze peníze neudrží lékaře mimo město příliš dlouho. „Někdy převáží nad penězi jiné věci – dostupnost škol a školek pro děti, práce pro partnera lékaře. Nicméně jsou to stále jen domněnky či zahraniční zkušenosti, nikdo se dosud přímo nezeptal těch, kteří do praxí teprve nastoupí,“ vysvětluje MUDr. Halata. „V roce 2014 a 2015 VZP zkoumala, jestli existuje nějaký rozdíl v práci praktických lékařů v závislosti na místě jejich praxe. Ukázalo se, že venkovský praktik odesílá své pacienty o 43 % méně ke specialistům než lékaři ve velkých městech. Specialisté na venkově zkrátka chybí a řadu úkonů tak musí venkovský lékař vyřešit sám a přímo na místě,“ říká MUDr. Halata.

Podle něj čeká postupně celý sektor praktického lékařství proměna, a to v souvislosti se stárnutím populace. „Časem by se měli lékaři sdružit a v ordinaci přibýt například geriatrická sestra nebo fyzioterapeut. Utvořit týmy primární péče či sdružené praxe. Ve velkých městech se to už postupně děje, přitom ale právě na venkově by to bylo mnohem více potřeba,“ doplňuje Halata.

Jako člen Evropské asociace pro venkovské a odlehlé praxe (EURIPA) zvažuje MUDr. Halata, že by společně s Mladými praktiky z.s. v případě úspěchu dotazníku rozšířil šetření na všechny evropské země. Výstup z dotazníkového šetření v Česku čekají lékaři na podzim letošního roku.

Anketa MT mezi lékaři na téma venkovské lékařství

Otázky:

  1. Proč jste se rozhodl pro praxi na venkově?
  2. Čím se odlišuje od městské?
  3. Jak byste formuloval hlavní problém venkovské praxe?

MUDr. Jan Kovář, praktický lékař, Volyně

Ad 1) Inspirací mi byla maminka, která praktikovala na venkově 30let. V nepříznivých podmínkách si vydobyla respekt nemocničních kolegů a důvěru pacientů a nastolila vysoké standardy kvality péče. Měl jsem na co navazovat a co rozvíjet.

Ad 2) Praxe na venkově je velmi pestrá, pacienti přicházejí často nativní, nealterovaní sekundární péčí, to je náročné na diferenciální diagnostiku. Anebo přichází zpět po vyčerpání možností moderní medicíny a jejich doprovázení je náročně na čas a vyžaduje vysoké osobní nasazení.

Ad 3) Pro mne osobně je hlavní problém v rozdělení kompetencí, chybí možnost delegovat část výkonů na sestru, posílit její odbornou hodnotu a její díl administrativy předat asistentovi, na kterého ale malá ordinace nemá při adekvátním ohodnocení sestry rozpočet. Pak by se uvolnily ruce lékaři, aby mohl zvládnout například slibované zrušení preskripčních omezení.

MUDr. Kateřina Javorská, praktická lékařka, Nové město nad Metují

Ad 1) Na venkově jsem vyrůstala a vždycky jsem tam chtěla po studiu medicíny zůstat. Na venkově mají lékaři k lidem nejblíž, to se mi na praxi venkovského praktického lékaře vždycky líbilo a líbí.

Ad 2) Ve městě má pacient blíže ke specialistům, kdežto na venkově se snaží lékaři péči směřovat co nejblíže k pacientovi. Třeba u nás v ordinaci odesíláme do nemocnice a ke specialistům pouze akutní stavy, anebo stavy, kde již pro pacienta po provedení veškerých vyšetření nemůžeme nic udělat, anebo jsme limitovaní předpisem léků. Zkrátka provádíme gate-keeping.

Ad 3) Hlavním problémem lékařů na venkově je podle mě jejich počínající nedostatek a dále narůstající administrativa a obecně manažerská práce lékaře. Lékař se stává manažerem a tím pádem mu často nezbývá více času na pacienty a na další profesní růst.

MUDr. David Halata, praktický lékař, Hošťálková a předseda Pracovní skupiny venkovského lékařství Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP

Ad 1) Na Valašsku jsem se narodil a rozhodl se vrátit domů. Práce praktického lékaře na venkově navíc poskytuje možnost skutečného naplnění podstaty naší všeobecné specializace.

Ad 2) Na venkově se svými pacienty trvale žijeme v jedné komunitě, známe je mnoho let včetně jejich rodin, pracovního zařazení, životního prostředí, trávení volného času. Nevnímáme své pacienty jen v ordinaci, ale trvale, což se promítá do způsobu, jakým se o ně poté staráme. Také nemůžeme své pacienty odeslat k dalšímu lékařům a vyšetřením tak často, jako naši městští kolegové, větší část diagnostiky i léčby leží na našich bedrech, což ostatně dokládají i rozsáhlé datové analýzy zdravotních pojišťoven. Platí zde známé rčení "pán Bůh je pro nás vysoko a do nemocnice daleko".

Ad 3) Venkov a lidé na venkově žijící jsou stále naším státem vnímáni jako méněcenní, hodní menšího zájmu a podpory, zapomíná se na ně. Z lékařského pohledu například nemají často možnost dosáhnout na stejnou zdravotní péči jako lidé žijící ve městě, byť by jim Ústava ČR měla zajišťovat rovný přístup. A přitom dle dostupných dat představují venkovské praxe všeobecných praktických lékařů nezanedbatelných 30–50 % z celkového počtu praxí v ČR. Z pohledu lékaře mezi hlavní problémy venkova patří udržitelnost, aby vůbec nějací venkovští praktici za pár let byli, odvaha mladých lékařů vzít na sebe větší míru odpovědnosti nutnou pro práci ve venkovské praxi, dále trvalé systémové omezovaní kompetencí venkovských praktiků, které reálně brání odpovídajícímu výkonu praxe (preskripční omezení, výkonová omezení...).



Copyright © 2000-2018 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky