Nátlak? Neschopnost? Stávková pohotovost vyvolala ostré reakce

„Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR vstoupil na základě rozhodnutí své výkonné rady v pátek 17. srpna 2018 do stávkové pohotovosti. Důvodem je neúspěšně probíhající jednání o zvyšování platů a mezd a nedodržení dříve daných slibů. Do stávkové pohotovosti OS vstupuje i proto, že mu záleží na dalším fungování nemocnic, které jsou zásadní pro dostupnou a kvalitní zdravotní péči. V praxi se totiž dál prohlubuje personální krize, která už ohrožuje rozsah a kvalitu poskytované péče i samu existenci některých menších nemocnic,“ píše odborový svaz ve svém prohlášení, které vydal na briefingu v pátek 17. srpna 2018 v 10 hodin.

Řeč čísel mluví o opaku

S tímto prohlášením ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch zásadně nesouhlasí, jak prohlásil téhož dne v poledne. Připomněl, že bylo dokončeno dohodovací řízení, v němž se v historii poprvé všichni účastníci dohodli na výši úhrad pro rok 2019. Dojde k navýšení úhrady o 20 miliard korun, a to bude zakotveno v úhradové vyhlášce. Třináct miliard přitom dostanou nemocnice a na zlepšení odměn nelékařských pracovníků z toho půjde o 4,7 miliardy. Směnné sestry dostanou přidáno měsíčně pět tisíc korun, ostatní nelékařští pracovníci ve směnném provozu dva tisíce.

Názor soukromých lékařů

K nesouhlasu Ministerstva zdravotnictví se přidala i Koalice soukromých lékařů a Sdružení soukromých gynekologů (viz Prohlášení soukromých lékařů).

Na dotaz MT, proč  podle něj Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vyhlásil stávkovou pohotovost, odpověděl MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů ČR: „Podle našeho názoru jde o nátlakovou metodu, kterou odbory využívají již tradičně. Může signalizovat určitou pohodlnost či neschopnost kolektivního vyjednávání se zaměstnavateli. Raději nechci zmínit možnost, že by se za touto aktivitou mohly skrývat zájmy třetích stran – skupin ve zdravotnictví, které nemají zájem měnit zavedené postupy v rozdělování finančních zdrojů. Nabízí se i domněnka, že Odborovému svazu vůbec o zaměstnance nejde.“

Kolik dostali přidáno?

Nikdo nezastírá, že k největším problémům zdravotnictví patří personální zajištění, nesystémovost ve specializačním vzdělávání a nedostupnost inovativních léčivých přípravků.

Podle slov ministra zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adama Vojtěcha je odměňování pracovníků ve zdravotnictví průběžně řešeno. „Odměny lékařů a sester setrvale rostou od roku 2014. Každoroční nárůst tvoří průměrně 4,5 až 6 %. V roce 2017 došlo k nárůstu oproti předchozímu roku o 7 % u lékařů a u sester dokonce až o 12 až13 %. V posledních čtyřech letech vzrostly platy ve zdravotnictví celkově o více než 30 % a nárůst bude pokračovat. Do českého zdravotnictví půjde příští rok rekordních 320 miliard korun. To je o 20 miliard více než letos. Přestože podle úspěšného dohodovacího řízení, u kterého byly odbory přítomny, dojde k navýšení úhrad ve všech segmentech poskytovatelů zdravotní péče, celých 13 miliard korun navíc dostanou jen nemocnice. Tento objem peněz umožňuje navýšení platů všem zdravotníkům, a to až o 10 %. Z této celkové sumy pro nemocnice je 4,7 miliard vyhrazeno pro navýšení odměn nelékařským profesím – personálu pracujícím na směny,“ uvedl ministr.

Příplatek za směnnost

Odměna lékařů narostla mezi roky 2010 a 2016 o 32 %, odměna sester kopírovala vývoj průměrné mzdy v ČR a její nárůst činil jen 17 %.

„Jsme si vědomi, že hlavní provozní problém nemocnic je zajištění služeb nelékařských profesí, a to zejména sester. Z tohoto důvodu je odměňování sester v nemocniční péči naší jednoznačnou prioritou. Sestrám ve směnném provozu proto zvyšujeme příplatek za směnnost o pět tisíc korun měsíčně, což znamenaná meziroční nárůst 15 %. Ostatní nelékařský personál, jako například sanitáři, dostanou na příplatku za směnnost o dva tisíce korun navíc, plat jim tedy vzroste o 10 %,“ upřesnil Vojtěch.

Plošné navýšení není řešením

Ministerstvo podporuje zvyšování platů či mezd zdravotnickému personálu, ale cestu nespatřuje v plošném a paušálním desetiprocentním nárůstu. „Odměňování musí být cílené a musí zohledňovat specifické podmínky konkrétních zdravotnických zařízení s přihlédnutím ke kvalitě práce, což má i motivační prvek. Ředitelé nemocnic jsou zodpovědní za chod nemocnic a rozdělování prostředků získaných z úhrad za poskytnutou péči ponecháváme v jejich pravomoci. Požadavek odborů jde absolutně proti zájmům samotných zaměstnanců. Plošné navýšení o stejné procento rozhodně nevyřeší personální krizi ve zdravotnictví, pouze prohloubí rozdíly mezi nízko příjmovými a vysoko příjmovými skupinami zdravotníků. Ve výsledku by tak vedlo k ještě většímu odchodu nelékařského personálu do ambulantní sféry nebo dokonce mimo zdravotnictví a destabilizaci systému,“ dodal ministr.

V současnosti jsou odměny sester nejrychleji rostoucí položkou v systému platů/mezd (viz graf).

Není pravda, že ředitelé nechtějí sestrám přidat, v průměru došlo k většímu navýšení platů/mezd než o požadovaných 10 %. Ministerstvo s odbory opakovaně hovořilo a podle slov ministra Vojtěcha nejsou stížnosti a nátlak Odborového svazu na ministerstvo a vládu opodstatněné.

Odměňování všeobecných sester a porodních asistentek – vývoj v čase (zdroj ÚZIS)

Zdroj: MT